Články

Snad každému je srozumitelné prastaré moudro, že ryba smrdí od hlavy. Rybáře by ale měla rybí hlava zajímat i z jiných hledisek. Kromě obecně známých vnějších znaků (tlamka, oko), lze totiž na ní najít i některé další druhově specifické morfologicko-anatomické znaky (např. vousky), podle nichž lze poznat, s jakým rybím druhem máme do činění.

Patří už tradičně mezi nejoblíbenější ryby. V souvislosti s možností lovit obrovské exempláře sumců na jihu Evropy (Španělsko, Itálie) adekvátně vzrostla i popularita tohoto vousatého krále evropských i našich vod.

K přípravě steaku je nejlepší maso za hlavou sumce, kde nejsou žádné kosti a maso není tak tučné.

Zvuk se pod vodou šíří téměř pětkrát rychleji (1500 m/s) než ve vzduchu, čímž se stal efektivním nástrojem pro dorozumívání. Kytovci ve vývoji komunikace pomocí zvuku dospěli mezi mořskými savci nejdále.

Velká část rybářů vyplňuje svůj úlovkový lístek odpovědně. Zaznamenává úlovky v souladu s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva a zpracuje sumář podle navštívených revírů. Nemalý počet rybářů ale přistupuje k zápisu docházky a úlovků, ale zejména k závěrečnému sumáři, velmi bohorovně.

Řeka bez života, dalekosáhlé následky. Beznaděj a marnost. Nevyčíslitelné škody na životním prostředí, ze kterých se bude celý ekosystém i samotný Hron vzpamatovávat dlouhé roky, možná desetiletí. Stačil k tomu jeden strom, který během bouřky spadl a způsobil únik jedovaté látky do Bienského potoka a z něj pak do řeky Hron.

Po úniku digestátu z bioplynové stanice v obci Budča (okres Zvolen) už rybáři z Hronu vylovili a odvezli do kafilérie 5,3 tun uhynulých ryb. Uvedl to ichtyolog Slovenského rybářského svazu pro středoslovenskou oblast Richard Štencl. Jde podle něj o přibližně třetinu skutečného rozsahu úhynu.

Hromadný úhyn ryb na řece Hron způsobil v pondělí na středním Pohroní únik digestátu z bioplynové stanice v obci Budča v okrese Zvolen. Slovenským médiím to sdělil hlavní hospodář MO Žiar nad Hronom Richard Štencl a potvrdil Vasilii Repela, jednatel společnosti Bioplyn Budča.

V půlce května se Jakub Mottl rozhodl vyrazit se svou partou Warriors carp company na zhruba 300 km vzdálenou svazovou pískovnu. Doslechl se, že by tam mohli být krásní starší kapři. Jak na pískovně dopadl?

Dnes pokračuje v pražské Stromovce (v areálu Centra sportu Olymp) Olympijský festival. Ode dneška se ho účastní také Český rybářský svaz – v rámci své expozice návštěvníkům představí disciplínu rybolovné techniky a nebude chybět ani lov ryb na umělou mušku a ukázky vázání mušek. Rozhodně se zastavte! Více se dozvíte na stránkách ČRS.

V polovině července jsem byl na rodinné dovolené v Itálii. Na programu byly hlavně prohlídky památek. A rodinné znamená samozřejmě „no fishing“. To srdce rybáře moc nezaplesá. Jako antidepresivum jsem s sebou přibalil cestovní přívlačový prut a pár umělotin v krabičce. I když šance na rybaření byla mizivá. To ale neznamená, že jsem si dovolenou neužil. Času, který strávím s nejbližšími, si velmi vážím. Jenže bez rybaření jsem nakonec nevydržel.

Tradiční švédský pokrm, který se podává o Vánocích. Má mnoho obměn. Nakrájené brambory se prokládají marinovanými ančovičkami, kousky uzené makrely, filety z tresky a dalšími podobnými dobrotami.

Dravce nejraději lovím přívlačí. Je to pro mě odpočinková a relaxační záležitost. Občas se nějaká ta ryba i splete, a tak se člověk vrací domů spokojený a dobře naladěný. Přívlač a lov na umělé nástrahy má své kouzlo, ale kdybych měl srovnat účinnost s lovem na živou nástrahu, asi by neměla šanci se jí vyrovnat. I když záleží na tom, jak by se rybář k lovu postavil.

Mexičtí rybáři dostali zaplaceno za kilo plastu stejně jako za kilo ryb. Značka piva Corona tak svou událostí nejen zbavila oceán u Mexika tří tun plastového odpadu a zároveň finančně podpořila místní rybářskou komunitu.