Články

To, co bude následovat, je určeno jen pro silné povahy, obdařené dobrým trávením a rozhodně nedoporučuji čtení dalšího textu slabším jedincům. Polykání žížal, červů a kobylek (třeba i opražených) je možná běžným zvykem v Indonésii, například v Thajsku, ale rozhodně ne u nás!

Pokud se k naší planetě jednou bude blížit nějaká mimozemská návštěva, budou se v létajících talířích vést vášnivé debaty o tom, jak vlastně ti lidé vypadají, jak žijí. Kolik uplavou, jak hluboko se potopí a jestli si skládají pod hlavu ploutve při nedělním šlofíku? Dvě třetiny naší planety pokrývá oceán. A pokud ještě globálně přitopíme, vodní pláně ukousnou z pevniny další díl.

Lidský zrak není tak dokonalý, jako třeba oko ostříže, který dokáže zpozorovat myšku z výšky mnoha desítek metrů. Svým zrakem však dokážeme rozpoznat a zaregistrovat spoustu krásy, která je kolem nás. Pokud aspoň trochu fotografujeme, máme šanci si všechny chvíle u vody a úlovky ryb zdokumentovat a po letech se k nim vracet. Fotografujeme-li, naše schopnost vnímání okolí se po čase změní. K lepšímu.

Sobotní lov skončil úspěšným zdoláním velkého jesetera. Před námi je poslední den lovu na dírkách. Co přinese nedělní dopoledne? Přijde ještě jeden mohykán nebo už budeme chytat jen pstruhy?

V časopise Rybářství mají děti svou vlastní dvoustranu. Tady na webu jim tolik prostoru nevěnujeme, ale to bychom chtěli změnit! Proto jsme pro ně vymysleli soutěž!

Není to tak dlouho co byl organizaci MO Kladruby ukraden majetek v hodnotě cca 100 tis. Po Vytvoření transparentního účtu se strhla neuvěřitelná vlna solidarity, kterou nikdo nečekal.

Lov na dírkách má své nesporné kouzlo. Většinou je o lovu okounů a pstruhů. My jsme však vyrazili cíleně na jesetery! První den se nám moc nedařilo, proto jsme změnili strategii.

Když jsem se podruhé vdala, jedním s nejčastějších témat mého muže byly vzpomínky na rybaření. Manžel mě takřka neustále zásoboval příběhy o tom, jak v dětství chytal ryby, jaký je to krásný koníček, kterému by se chtěl opět věnovat. Jelikož byl pracovně docela vytížen, na zájmy mu moc času nezůstávalo.

Tentokrát nepůjde o popis lovu žraloka v mořích, ale o to, jak opravit brodicí boty, když se nám odlepí filcová podrážka. Ta by měla být od výrobce sice přilepena tak, aby vydržela alespoň dvouletou záruční lhůtu, bohužel se ale stává, že extrémní namáhání nevydrží. Záruka

Do Norska jsem se chytal už několik let. Chtěl jsem tam vyrazit na pstruhy žijící v řekách a jezerech. nakonec jsem s sebou vzal i manželku.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Již několik let jsem hledal kamaráda a parťáka v jedné osobě, který by byl schopen se účastnit závodů a byl ochoten taky nějakou tu kačku do toho hodit.

Kdo by neznal lína? Nádhernou rybu v zeleném hábitu, protkaném jemnými, hluboce zarostlými šupinkami, které jsou ukryté pod vrstvou slizu. Kdo se zahledí do jeho magického rubínově načervenalého oka, ten se chce znovu a znovu s těmito fešáky potkávat.

Začátek nového roku býval v minulosti časem k odpočinku pro ryby i rybáře. Silný mráz uzavřel ledovým krunýřem hladiny rybníků, jezer a velmi často i řek. Lov na dírkách nepřicházel v úvahu a neměli jsme ani tušení, že některé ryby mají v takových podmínkách chuť žrát.

Jako malý kluk jsem hltal rybářské články o výpravách za velkými jesetery a snil o nich. Trvalo skoro čtyřicet let, než se můj sen stal skutečností. Díky vysazování do některých privátních revírů se tato fascinující ryba vrátila koncem minulého století na naše území. Jeseter ruský totiž patří k původnímu druhu, který kdysi vytahoval Dunajem z Černého moře až do dolního toku Moravy.