Články

Není tomu tak dávno, co se naši předkové u vody, hlavně za tmy nebo mlhy, cítili dosti stísněně. Nebyli si totiž jistí, zda je někde z hlavaté vrby nesleduje hastrman.

Miluju jaro. Všechno kvete, roste a pučí. Mužské pokolení se začíná radovat z maličkostí – potěší motýlek létající z květinky na květinku, statečný kosák vytahující ze země žížalu, hostinský konečně začíná točit pivo na zahrádce a ženské konečně odložily kožichy. A my, kteří máme také své dny, zase můžeme k vodě.

Jaký máme vlastně na navijáku vlasec či pletenou šňůru? Tuto otázku si klade zejména u vody řada rybářů zvláště tehdy, když není něco s naším vlascem nebo pletenkou v pořádku. Vědět, co máme na cívce navijáku, bývá důležitá informace z mnoha důvodů. Rybáři to ale často nevědí…

Máte doma mladého rybáře nebo jste sami rybáři a ještě vám nebylo 15 let? Časopis Rybářství pro vás přichystal akci tři časopisů zdarma.

Při rybaření se můžete dostat do různých situací. Některé jsou takové, že v nich jde o holý život a jiné zase komické až k popukání. U těch prvních to zpočátku vypadá velice nevinně, ale pokud podceníte nebezpečnost takové chvíle, bývá to pak většinou zlé. Obojího si užil kamarád Kája.

Pokud si chce člověk vytvořit obrázek o tom, jaké vlastnosti má vlasec, který používá, může si doma udělat své vlastní testy a jednotlivé vlasce mezi sebou porovnat. Nebudu samozřejmě hovořit o testech, které probíhají v laboratořích a na speciálních strojích za miliony.

Jako každý rok, tak i letos pro přátele včelaření, rybaření, myslivosti i zahrádkaření je připravena tradiční elektronická soutěž pro děti od 10 do 16 let. Organizátorem je opět Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s. Nasavrky spolu s partnery Českomoravská myslivecká jednota, z. s., Český rybářský svaz, z. s., Český svaz včelařů, z. s. a Český zahrádkářský svaz, z. s.

To, že naši prapředkové dobře znali příbuzného kapra, zlatavě zbarveného karase, běžně označovaného i jako karásek, svědčí stejně znějící příjmení, které je v našich zemích poměrně časté. Jen zcela ojediněle v některých regionech znali rybáři tuto rybu i pod jiným jménem, například na Třeboňsku ji podle Dyka (1946) označovali jako „katušku“.

Po náročné cestě jsme konečně dorazili do Dánska. Na nic jsme nečekali a hned jsme zabrodili do moře. Prvních pět hodin se nic nedělo, potom se nám konečně podařilo přesvědčit několik mořských pstruhů k záběru.

Lov hlavatek na Slovinsku a na Slovensku. Tyhle krásné lososovité ryby jsou hlavním tématem březnového Rybářství. Najdete v něm ale mnohem víc. Je třeba možné, že oficiálně nejdelší sumec nebyl ve skutečnosti sumec? Ano, je to možné.

Je téměř neuvěřitelné, že ichtyologové a ani rybáři nevěnovali v průběhu 20. století více pozornosti ježdíkům žijícím ve střední Evropě. Až do sedmdesátých let minulého století jsme měli, co se týče těchto pichlavých okounovitých ryb, jasno. Bez problémů jsme rozlišovali ježdíka obecného a jeho štíhlejšího příbuzného, ježdíka žlutého. Velkým překvapením pak byl objev nového druhu ježdíka v povodí Dunaje, od jehož popisu uplynulo čtyřicet pět let.

Klobásy z rybího masa jsou sice pracné, ale výsledek je úžasný, když se povedou. Jak na to?

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Než fanda zimního rybolovu vyrazí na led, musí vyřešit otázku, kam vlastně bude odkládat svůj proutek. Kdyby ryby braly celý den, stojánku by ani nebylo třeba. Ale ono to tak není a mít ve výbavě stojánek rozhodně na škodu.

Štika má poměrně suché maso, proto je dobré, doplnit pokrmy z ní o nějakou omáčku, například sýrovou.