Články

Mnoho rybářů si dodnes myslí, že velké druhy ryb nebo paryb se dají najít pouze ve vodách slaných. Proto je v našich končinách za obra považován už např. sumec velký (Silurus glanis). Ten sice opravdu může dorůst i velmi zajímavých rozměrů, ale s některými druhy se zkrátka rovnat nemůže.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i po celý život.

V době nouzového stavu v ČR jste mohli lovit i s propadlým rybářským lístkem. Od chvíle, co si můžete rybářský lístek bez omezení obnovit (konec nouzového stavu), není propadlý RS platný.

Sucho je velkým tématem posledních let. Jak s ním bojovat? Co dělat pro to, aby se voda v naší krajině udržela? Podnik Lesy ČR začal stavět desítky malých nádrží a mokřadů, které mají zadržet vody a pomoci tak mimo jiné lesům, které jsou kvůli špatné vitalitě napadané kůrovcem.

Z původního návrhu Ministerstva zemědělství na vytvoření 31 nových údolních nádrží schválilo pro výstavbu Ministerstvo životního prostředí zatím deset lokalit. Projekt má pomoct zadržet vodu v krajině.

V prvním díle jsme se podívali do deštného pralesa a nalovili piraně. Teď přišel čas věnovat se tomu, na co jsem se těšil nejvíc. Jdeme lovit na moře!

V Čechách a na Moravě dochází k prudkému úbytku populací pstruha i lipana. To je známo. Potočák potřebuje dostatek vody, vhodné stanoviště, vhodná místa ke tření a potravu. Pokud něco z toho chybí, chybí i on.

Rybí polévka je tradiční jídlo o Vánocích. Přes rok si ji málokdo dopřeje. To je ale velká škoda! Zkuste třeba tuto polévku populární ve Švédku.

Červnové číslo časopisu Rybářství je už na stánku nebo ve vašich poštovních schránkách. Pokud vám ho pošťačka každý měsíc nenosí, šéfredaktor vám prozradí, o čem se v červnovém Rybářství píše.

V prosinci loňského roku se plánovala výprava na Jezero Štít u Chlumce nad Cidlinou. Ještě týden před odjezdem jsem nevěděla, jestli na tuto výpravu také vyrazím, protože jsem měla před zkouškami. Nakonec se jeden z rybářů nemohl výpravy zúčastnit a zeptal se mě, jestli bych nechtěla jet místo něj. Takovou šanci jsem nemohla odmítnout. Výprava se uskutečnila 23. až 30. května.

Další ryba, na kterou se zaměříme, je okoun říční. Zástupce řádu ostnoploutvých z čeledi okounovitých zná jistě každý rybář. Dvě hřbetní ploutve, olivově zelené boky s černými pruhy a tmavým hřbetem. Břišní, řitní a ocasní ploutve červeně zbarvené – to jsou typické znaky této nádherné ryby.

Od koňských žíní jsme se v minulém dílu posunuly až ke splétaným šňůrám, které však trpěly několika nedostatky. Měly malou nosnost, byly tlusté a vadila jim voda.

Z Vídně jsem přes Madrid letěl do Limy. Bratr mi v peruánské cestovní kanceláři zajistil třítýdenní okružní cestu jihem Peru, dávnými sídly Inků i jinými historickými místy. Přál jsem si znovu prožít lov v mořském příboji, ale potřeboval jsem zkušeného rybářského průvodce. Stal se jím Jean Marcel Gondonneau Frank.

Vodami České republiky se prohání spousta zajímavých ryb. Sumec má však jedno prvenství, svou velikost. Díky té mu téměř nic nehrozí a on se může ve vodě chovat jako král.

Stále více rybářů loví v posledních letech ryby metodou chyť a pusť. Zdolané ryby si vyfotografují, popřípadě se jen potěší pohledem na úlovek, který vzápětí pustí. Většina to dělá ve snaze zachovat si šanci na dobrý úlovek i do budoucna. Jejich cílem není plný mrazák ryb, ale dostatek ryb v revírech. Pro mnohé je zásadní motivací úcta k živému tvoru a jiné se tímto přístupem jen řadí do určité sociální skupiny.