Články

Říčka Smutná lenivě protéká jihočeskou krajinou miliony let. Její břehy předci osídlovali už v prehistorických dobách. V dnešní době blízkost říčky láká především chalupáře, turisty, rybáře a myslivce. Ale přitahuje i senzitivní jedince, kteří u jejích břehů rádi rozjímají.

V mokřadech u Lysé nad Labem má vyrůst Svět záchranářů, objekt by měl pomoci školit záchranáře i veřejnost. Projekt byl zatím kvůli odpůrcům pozastaven a bude vytvořena studie, která má zhodnotit důležitost území.

„Pánové, na tu štiku jsem chodil celé léto. Dvakrát zabrala, jenže pokaždé mi to ta mrcha upráskla. Došla mi trpělivost, koupil jsem novou Plaňanku a karta se obrátila. Tak rozzuřenou rybu jsem ještě nikdy neviděl. Nejdřív vyrazila do hloubky a vymotala mi snad padesát metrů vlasce. Nakonec vylítla z vody jako torpédo a ve vzduchu ještě udělala kotrmelec. Plaňanka všechno vydržela a zubatá prohrála. Měřila sto deset čísel.“

Pokud se vám povedlo ulovit úhoře a přemýšlíte, co s ním, je to dost náročná otázka. O to víc, pokud nejste majitelé udírny. Tento recept by pro vás mohl být skvělým řešením!

Mnoho rybářů si dodnes myslí, že velké druhy ryb nebo paryb se dají najít pouze ve vodách slaných. Proto je v našich končinách za obra považován už např. sumec velký (Silurus glanis). Ten sice opravdu může dorůst i velmi zajímavých rozměrů, ale s některými druhy se zkrátka rovnat nemůže.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i po celý život.

V době nouzového stavu v ČR jste mohli lovit i s propadlým rybářským lístkem. Od chvíle, co si můžete rybářský lístek bez omezení obnovit (konec nouzového stavu), není propadlý RS platný.

Sucho je velkým tématem posledních let. Jak s ním bojovat? Co dělat pro to, aby se voda v naší krajině udržela? Podnik Lesy ČR začal stavět desítky malých nádrží a mokřadů, které mají zadržet vody a pomoci tak mimo jiné lesům, které jsou kvůli špatné vitalitě napadané kůrovcem.

Z původního návrhu Ministerstva zemědělství na vytvoření 31 nových údolních nádrží schválilo pro výstavbu Ministerstvo životního prostředí zatím deset lokalit. Projekt má pomoct zadržet vodu v krajině.

V prvním díle jsme se podívali do deštného pralesa a nalovili piraně. Teď přišel čas věnovat se tomu, na co jsem se těšil nejvíc. Jdeme lovit na moře!

V Čechách a na Moravě dochází k prudkému úbytku populací pstruha i lipana. To je známo. Potočák potřebuje dostatek vody, vhodné stanoviště, vhodná místa ke tření a potravu. Pokud něco z toho chybí, chybí i on.

Rybí polévka je tradiční jídlo o Vánocích. Přes rok si ji málokdo dopřeje. To je ale velká škoda! Zkuste třeba tuto polévku populární ve Švédku.

Červnové číslo časopisu Rybářství je už na stánku nebo ve vašich poštovních schránkách. Pokud vám ho pošťačka každý měsíc nenosí, šéfredaktor vám prozradí, o čem se v červnovém Rybářství píše.

V prosinci loňského roku se plánovala výprava na Jezero Štít u Chlumce nad Cidlinou. Ještě týden před odjezdem jsem nevěděla, jestli na tuto výpravu také vyrazím, protože jsem měla před zkouškami. Nakonec se jeden z rybářů nemohl výpravy zúčastnit a zeptal se mě, jestli bych nechtěla jet místo něj. Takovou šanci jsem nemohla odmítnout. Výprava se uskutečnila 23. až 30. května.

Další ryba, na kterou se zaměříme, je okoun říční. Zástupce řádu ostnoploutvých z čeledi okounovitých zná jistě každý rybář. Dvě hřbetní ploutve, olivově zelené boky s černými pruhy a tmavým hřbetem. Břišní, řitní a ocasní ploutve červeně zbarvené – to jsou typické znaky této nádherné ryby.