Články

Kdy naši prapředkové prvně použili při lovu ryb čeřen, se určitě nedovíme. Tato čtvercová síť, kterou znají rybáři v různých koutech naší planety, patří mezi vodorovné sítě. Funguje na podobném principu jako podložní síť, používá se ale obyčejně v jiných typech vod a může být podle místních podmínek různě modifikována.

Už jsem roztrhal několik rybářských broďáků a bot, prochodil několik podrážek… U vody jsem prostě strávil spoustu času, a tak se mohu ohlížet a vzpomínat, jak kde a kdy bylo. V hlavě mám opravdu hodně krásných vzpomínek. Toulám se s fotoaparátem, a tak mám tolik fotografií ryb, které jsem ošálil, že je nikdy nespočítám.

Dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníčků – karas obecný – je v České republice na pokraji vyhynutí. Ačkoli je mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišla o své původní přirozené biotopy. Navíc ji z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého.

K tomuto jednoduchému receptu můžete použít mořské i sladkovodní ryby, dbejte však na to, aby to byly druhy, které mají méně kostí. Takto často připravuji tresku.

Moderní chytání kaprů ve sloupci metodou Zig Rig je čím dál rozšířenější. Nedávno jsem šel okolo písníků poblíž bydliště a byl jsem překvapený, kolik rybářů se snaží s dlouhými návazci prezentovat nástrahu do sloupce.

Zprávy o výskytu čínských medúz v našem geografickém prostředí by zcela jistě stačily, aby někteří citlivější jedinci začali plnit zejména virtuální prostor ostrými slovy o útoku cizích vlivů z jihovýchodu na naši přírodu…

V říjnu začnou řady rybářů na březích revírů pozvolna řídnout. Důvod je zřejmý: stále chladnější počasí, které už tolik nepřeje sedavým způsobům rybolovu. Ti, kteří vytrvají a obětují pohodlí, se však stále mohou dočkat nádherných úlovků. Nehledě na to, že chytání ryb v podzimní přírodě, plné úchvatných barev a průzračného, svěžího vzduchu, je zážitkem samo o sobě.

Tato slavná maďarská polévka se vaří nejčastěji z více druhů ryb a má mnoho variant. Někde se v Maďarsku podává s krupicovými haluškami, jinde se širokými nudlemi či chlebem. Do polévky se leckde vkládají i opečené kousky rybího masa. V Maďarsku se každoročně pořádají soutěže ve vaření této proslulé rybářské dobroty. V našem případě jsme použili hlavu ze sumce a jeho prsní ploutve.

Ze zelenavého přítmí náhle vystupuje silueta stojícího stromu. Větve obalené řasami vypadají jako zafačované ruce malomocného. Strom stojí stále zpříma. A támhle je další a další! Malomocný les na dně kamenné Jámy vyplněné vodou.

Bolen dravý (Aspius aspius) je naší původní rybou, která se však vyskytuje spíše lokálně a má řadu zajímavostí. Jde o tzv. reofilní druh, což znamená, že jde o rybu říční. Stojaté vody jí tedy příliš nevyhovují a v rybničních soustavách se s ním tak setkáváme jen velmi vzácně. Výborně se ale bolenům daří v údolních nádržích. Zde je totiž voda kvalitnější i částečně průtočná. ÚN dále poskytují mohutnou rozlohu a téměř neomezenou potravní základnu.

Prvního říjnového dne se Vladimíru Hrabánkovi povedl na Sázavě životní úlovek. Po třiceti minutách zdolal nádhernou štiku dlouhou 118 cm. Největší štika oceněná zlatým odznakem v loňském ročníku soutěže NEJ NEJ, kterou časopis Rybářství vyhlašuje od roku 1971, měřila o centimetr méně.

Štika je tvor, který rybáře fascinuje snad odjakživa. I začátečníka. Je to právě štika, která dokáže v každém z nás rozproudit krev vždy, když je na rybářově háčku.

Podzim bezpochyby patří k nejlepším měsícům pro lov kaprů. Kapří instinkt velí, že je nejvyšší čas vydatně se nakrmit před přicházející zimou. Chladnější, větrem prokysličená voda k tomu jen dopomáhá. A tak se mnohem snadněji než v jiných obdobích můžete dočkat bohatých úlovků či trofejních ryb.

Trojnásobně lepší kvalitu vody má dnes rybník v přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku. Město při jeho čištění místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu.

Parádního lososa obecného (Salmo salar) ulovil na řece Jokanga na Kolském poloostrově v severním Rusku ruský rybář Konstantin Ščerbovič. Losos měřil rovných 100 cm.