Články

Na videu vytáhne člověk z lednice zmrzlého karase stříbřitého a vhodí ho do kádě s vodou. Po minutě a 13 sekundách od vhození zmrzlé ryby se u tlamy karase objeví první vzduchová bublina, po několika dalších sekundách poprvé pohne ploutví a během chvíle začne normálně plavat.

Rybníky neodmyslitelně patří k české krajině. Vedle produkce rybího masa slouží k rekreačním účelům, udržují biodiverzitu a zadržují vodu, čímž pomáhají vytvářet jedinečný ekosystém. O výjimečnosti českého rybářství – rybníkářství ve srovnání se zahraničím, tradičních postupech a výzvách, kterým obor čelí, jsme pro projekt Ryba na talíř vyzpovídali Jána Regendu z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Reprodukce mnoha rybích druhů v různých částech naší planety je spojená s putováním za čistější, dobře prokysličenou vodou, resp. i kvalitnějším třecím substrátem. Ryby migrující do horních úseků řek a potoků nás nejednou udiví tím, že se občas dokáží prodrat téměř k jejím pramenům.

Chutný salát ze slunného Řecka, připravuje se převážně z tresky, opečeného lilku a další zeleniny. Fantazii se meze nekladou.

I když se nám při slově hnízdění nejspíš vybaví nějaký druh opeřence, je nutno říct, že kromě ptáků patří mezi „hnízdiče“ i některé druhy ryb. Rybáři dobře znají třeba naše dva dravce – candáta a sumce, kteří se vytírají do hnízd, obyčejně vystlaných úlomky vodní vegetace.

Lipno je fenomén. Je to největší umělá nádrž v České republice, ale i v Evropě a tím pádem i náš největší revír. Mluví se o něm hlavně v souvislosti s lovem dravců a s tím také o pravidlech, jak tyto ryby lovit. Rád bych širší rybářské veřejnosti připomněl trochu historie, okomentoval současnou situaci a pokusil se nastínit možnosti do budoucna.

Koukání do vody při každé příležitosti je doprovodný příznak závislosti na rybolovu. Taky to tak máte? Třeba já musím vždy koukat do vody a hledat rybí siluety, když se vyskytnu poblíž vodní hladiny.

Lidé se už při výrobě prvních předmětů denní spotřeby – hliněných nádob, zbraní (oštěpy, luky), oděvů, obydlí i dalších výrobků často snažili, aby jejich výtvory měly nejenom praktické využití, ale potěšily oko i duši. Proto je zdobili různými způsoby, třeba řezbou, rytím nebo malbami.

Slovinsko je známou muškařskou baštou pro rybáře z celého světa. Do zdejší panenské přírody s křišťálově čistou vodou jezdí nejen Evropané, ale rybáři ze všech koutů světa. S kamarádem Alešem jsme tam plánovali vyrazit už minulý rok, ale těsně před odjezdem Slovinci uzavřeli hranice a kvůli covidu jsme museli cestu odložit o celý rok. Letos se to naštěstí povedlo.

Už jste to viděli? Rybář přijde k vodě, otevře kufr, chvilku něco ladí a najednou se nad hladinou objeví dálkově řízené vznášedlo, které létá nad vodou sem a tam. Rybář pozoruje monitor a vyhodnocuje situaci.

Kdysi jsem jako kluk jezdil k babičce na venkov, asi 7 km od Hradce Králové. Mezi vesnické raubíře jsem ale zakrátko zapadl. Některé rošťárny byly pro mě nové, o to zajímavější. Patřilo mezi ně opékání cizích slepic nebo holubů, vyplavování myší na poli, popřípadě války mezi pevnostmi postavenými z balíků slámy.

V poslední době čtu různé diskuze o inteligenci kapra. Někteří tvrdí, že jde o rybu hloupou a že ji rybáři zbytečně přeceňují. Jiní kolegové kapra naopak považují za velmi chytrého, všemi mastmi mazaného soupeře. Jak to tedy je?

Pohyb ryb v jejich přirozeném prostředí závisí především na dvou fyzikálních veličinách – hustotě prostředí a rychlosti vodního proudu. Nezanedbatelnou roli samozřejmě hrají morfologické a fyziologické adaptace ryb.