Články

Rybářskou výpravu do Krkonoš jsme plánovali dlouho. Předem jsem zamluvil dvoulůžkový pokoj v hotelu u Labské přehrady, kam jsme měli namířeno. Lákalo nás vyzkoušet si chytání pstruhů z belly boatů a povodit si bojovné ryby. Reference kamarádů byly velice příznivé.

Za všechno prý mohou chlapi… O rodinu se nestarají a vůbec celé to rozmnožování mají tak nějak zúženo do představ krátkodobých gymnastických výkonů zakončených rychlým nástupem posilujícího spánku. Báli jste se zeptat, zda je to v moři stejné?

Úvodní informace tohoto článku budou pro mnohé asi trochu nudné a připomenou nám hodiny chemie, ovšem vyrobený produkt je natolik zajímavý, že bychom o něm měli alespoň něco vědět. Tak tedy s chutí do toho! PVA - polyvinylalkohol je bílý prášek krystalického charakteru.

Již od počátku rybářské kariéry mě něčím neuchopitelným neuvěřitelně láká lov na malých tocích. Tím myslím nejen říčky a potoky, ale i ty nejmenší „čurky“. Sám přesně nedokážu identifikovat, co mě k nim tolik přitahuje. Snad je to naprostá absence rybářů, snad anonymita rybích druhů…

Přinesli jste domů kapra, ale nemáte moc času na jeho přípravu a v kuchyni jste nezkušení? Pak je tohle recept přesně pro vás!

„Tři dny nato ubohý sup, jemuž od oněch hodin bylo neustále nevolno, je náhle jat závratí v nejvyšších výšinách oblaků. Potácí se v prázdnu a padne těžce do rybníka. Štika, úhoř a muréna jedí hltavě, jak víte, i zakousnou se do supa…“ Alexandre Dumas st., „Hrabě de Monte Cristo“

Nejen potoky a říčky, ale i stojaté vody jsou vhodnou lokalitou k lovu ryb muškařením. Ne každý rybník, pískovna a údolní nádrž jsou však vhodnou lokalitou. Najděte místa, kde budete mít dostatek prostoru k nahazování. Na zarostlých březích a pod stromy díru do kapřího světa neuděláme.

Byl hezký letní den a celý svět se smál, jen Venca „nervóza“ seděl na stoličce a ostřížím zrakem pozoroval čihátka na svých rybářských prutech, které nerozechvěl ani letní vánek.

Máte v mrazáku makrely z loňské výpravy do Norska a přemýšlíte co s nimi? Zkuste tento rychlý a chutný recept!

V článcích o chytání s feederovými pruty jsem často četl o pomůcce zvané feederový terč. Musím přiznat, že i když jsem se velice rád zařadil mezi příznivce chvějící se špičky, nejsem až takový profík, že bych se bez feederového terče ve většině situací neobešel.

Během posledních let získala metoda lovu sumců na podvodní splávek velkou popularitu. V téměř každém rybářském obchodě nalezneme podivné splávky doutníkového tvaru, které mnohdy vydávají zvuky podobné chrastícím wobblerů.

Při pohledu na titulek vás nejspíš napadne, že obsah článku je určen výhradně pro začínající rybáře. To však není pravda. I mezi rybáři se totiž najde nemálo jedinců, kteří úlovky měří špatně. Chtěl bych tedy všem chybujícím přiblížit, jak se ryby mají správně měřit a jak se neprovinit proti § 11 vyhlášky č. 197/2004 Sb., proti zákonu o způsobu měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru.

To, co bude následovat, je určeno jen pro silné povahy, obdařené dobrým trávením a rozhodně nedoporučuji čtení dalšího textu slabším jedincům. Polykání žížal, červů a kobylek (třeba i opražených) je možná běžným zvykem v Indonésii, například v Thajsku, ale rozhodně ne u nás!

Pokud se k naší planetě jednou bude blížit nějaká mimozemská návštěva, budou se v létajících talířích vést vášnivé debaty o tom, jak vlastně ti lidé vypadají, jak žijí. Kolik uplavou, jak hluboko se potopí a jestli si skládají pod hlavu ploutve při nedělním šlofíku? Dvě třetiny naší planety pokrývá oceán. A pokud ještě globálně přitopíme, vodní pláně ukousnou z pevniny další díl.