Články

To, že mezi rybami rozlišujeme druhy rostlinožravé, masožravé nebo všežravé, považujeme za přirozené. Že ale v našich vodách, možná právě kousek od našich nahozených udic, žijí rostliny číhající na svou kořist, si mnozí z nás neuvědomujeme, nebo nedokážeme představit.

Pokračuji v nepravidelném seriálu o chytání na severu Evropy, kde střídavě žiju a pracuju. V červenci se ozvaly moje toulavé nohy. Volání dosud nepoznaných dálek mě lákalo, vábilo. Můj nos větřil dobrodružství a otáčel se k severním dálkám. A protože je druhová obsádka sladkovodních ryb v okolí mého přechodného domova u Trondheimu spíše chudá, zatoužil jsem ulovit nějakého lipana v sousedním Švédsku.

Jít si v zimě zachytat na rybník s feederovými udicemi se nám jen tak nepodaří. Buď je rybník pokrytý ledem, nebo očka prutů v mrazu zamrzají po prvním nahození. Čas od času se ale vhodná příležitost přece jen naskytne. Pak můžeme ulovit kapříky, tlouště i pěkné cejny.

Je tady zima a rybníky jsou zamrzlé. Úkolem nás, rybářů, je postarat se o ryby i v tomto mrazivém období. Ptáte se, jak se starat o ryby, když je na rybníku led? Kvůli nepropustnosti sněhu a ledu se do vody nedostává světlo a to může mít za následek deficit kyslíku a hromadění nežádoucích plynů ve vodě. Tomu se musí zabránit. Při tomto důležitém úkolu produkční rybáři často spolupracují s žáky Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni.

Rybka je to opravdu malá a nenápadná. V Čechách nemá téměř žádný hospodářský význam. Na rozdíl kupříkladu od Ruska, kde je polévka z ježdíka (rusky se ježdík jmenuje jerš) vyhlášenou delikatesou. Nebo Finska! Tam se ježdík chová záměrně jen pro jikry.

Bylo krásné červencové ráno a já se společně se svými kamarády Milanem a Jakubem válel na lehátkách pod nastraženými pruty na sumce na břehu zpola vypuštěné nádrže Skalka. Po probdělé noci bez jediného záběru jsme v prvních slunečních paprscích sbírali sílu na nový den.

Leží na ošuntělém křesle v maličké hale u vstupu do apartmánů. Veškerý turistický ruch je mu úplně fuk. Povznesen jako Bůh sleduje to barevné hemžení na přístavní promenádě. Kocour Pinokio, Dalmatinec s dlouhými vousy a mírnou povahou. Húúúááá. Kočičí nuda u Jadranu mixovaná s horkem. V takovém koktejlu kocouří tělo sladce malátní. Ještě jednou si rozkošnicky zívnout. Nakonec Pinokio položí tlapku pod hlavu a usne.

O nevelkých, ale krvelačných jihoamerických rybách – piraních, snad slyšel téměř každý. I když se o nich popsalo hodně báchorek a bylo natočeno i několik hororů, ve skutečnosti to nejsou žádná krvelačná monstra, ale pouze běžné tetrovité ryby.

Ryby se před útokem predátorů brání různými způsoby. I když se oběť ocitne v ozubené rybí tlamě, nemusí být ještě vše ztraceno. Potvrzují to například relativně časté úlovky lína, kterého drobné úhledné šupiny byly poškozeny něčím ostrým. Obyčejně šrámy nacházíme v chvostové části těla, ale mohou být i jinde. Jaký je jejich původ, může se ptát nejeden rybář.

Správný čas, kdy zaseknout, nám pomáhají odhadnout nejrůznější pomůcky. Opět (jako u čehokoliv v rybařině) neexistuje ideální, naprosto skvělý, nezastupitelný a všude použitelný typ nebo způsob. Takže následuje tradiční představení nejpoužívanějších pomocníků, včetně výčtu jejich výhod i záporů.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy. A je škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Docela často se mi stává, že se mě kamarádky ptají, co koupit pro rybáře k narozeninám, nebo pod stromeček. Odpovědět není vůbec lehké. Záleží na tom, jak moc onen rybář o svém koníčku doma mluví a zda má vůbec jeho drahá polovička přehled o tom, co vše se nachází v jeho rybářském království. A protože se blíží čas Vánoc, je potřeba popřemýšlet o dárcích.

Každý máme oblíbené místo na rybaření. Někoho láká množství ryb, jiného krásné přírodní scenérie. Pozadu nezůstávají ani ti, kteří vyhledávají pouze místa bez lidí.

V neděli ulovil na Labi kousek od Kamenice Milan Líbal dalšího lososa! Losos měřil 94 centimetrů a zabral na rotačku. Po krátkém focení byl puštěn zpět do řeky.

Zasněžená krajina, průzračná voda, obrovská radost z každé ryby, potažmo jen ze záběru… Nebo absolutní klid. Těžko říci, co mě nejvíce hned zkraje roku táhne k vodě.