Články

Asi se shodneme, že velikáni v těchto vodách přemnožení nejsou. Ale čas od času nějakého krasavce ulovíme a klademe si otázku, jak to s většími kapry vlastně je. Jsou tak obezřetní, že je nelze ulovit? Nebo je jich tak málo? Neumíme je hledat, anebo máme špatné nástrahy? Mnoho let se snažím najít přijatelné vysvětlení, které pochopitelně nikdy nebude stoprocentní.

I když se to nám, suchozemcům, může zdát téměř nepředstavitelné, měkkýši sehráli na úsvitu lidských dějin na mnoha místech naší planety důležitou roli. Hlavně na mořských měkkýších závisela prosperita některých lidských komunit, ale známe i některé vnitrozemské kmeny, u kterých podstatnou složku potravy tvořilo maso měkkýšů. Jako příklad mohu uvést severoamerické indiány, kteří po sobě zanechali kopy skořápek sladkovodní perlorodky na březích řek Missouri a Ohio.

Na revírech ČRS je většinou na vás, jestli si rybu vezmete nebo pustíte. Jak se chovat, pokud chcete rybu pustit nebo ve chvíli kdy ulovíte rybu podměrečnou nebo hájenou? Dodržením několika základních pravidel zvýšíte rybě šanci na přežití.

Dnes jsme z redakce vyrazili na ryby. Tým časopisu Rybářství tvořil šéfredaktor Ondřej a redaktor David. Oběma se nám dařilo a na břeh se podívala spousta ryb. Pomyslná soutěž nakonec dopadla nerozhodně.

Bulharské pobřeží kdysi přes léto obléhaly davy českých turistů. To bylo v době, kdy Černé moře bylo jediné teplé moře, které bylo pro našince bezproblémově dostupné. Dnes žijeme v jiném světě. Zájem Čechů o Černé moře citelně ochabl, mnohým lidem se zdá příliš obyčejné a málo exotické. Přitom Černé moře je skutečně výjimečné. Nejedná se o moře spojené s Atlantikem, ale o moře hluboko zasunuté do nitra Eurasie. To vytváří zcela specifické podmínky.

Roušky, respirátory, plastové štíty, rukavice... Ochranné pomůcky pro poj s korona virem. Vědci však stále přicházejí s novými poznatky a jedním z nich je, že se virus může šířit i stolicí.

S Romanem jsme si padli do oka hned při první výpravě na Ebro. V jeho neutuchající honbě za pořádným sumcem jsem viděl sám sebe před několika lety, kdy jsem i já brázdil vody Ebra a snažil se ulovit co největší rybu.

Jistě nejsem sám, kdo sleduje, jak za čtvrtstoletí globalizace všemocný trh převálcoval i sportovní rybolov. A netýká se to pouze neustálého vylepšování rybářského náčiní, ale například i nástrah a návnad.

Víte, tenhle příběh je pravda. A po vzoru písně Michala Tučného sním klidně svůj klobouk, jestli vám budu lhát. Bohužel, už samotný název vypovídá, že ve vzduchu je něco černého, tmavě šedivého, nepříjemného. Jenže pokaždé, když si povídám s jedním svým (kdysi) klientem a dnes dobrým přítelem, mám pocit, že na stránky rybářských časopisů patří i tyto příběhy.

Lidé i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Pstruhová sezona se rychle blíží! Co takhle zkusit letos nový recept? Třeba pstruha s houbami. Je to rychlé, snadné a dobré.

Zahájení lovu na pstruhových vodách je už za dveřmi, startuje ve čtvrtek 16. dubna. Každý máme už asi vybraný revír, kam se celou zimu těšíme. Co dělat, abychom si zahájení maximálně užili?

Muškařská šňůra… Co to je? Kus provázku? Jádro určité délky potažené nějakým materiálem? To už je lepší vysvětlení, ale jelikož je muškař tvor zvídavý a dychtivý, pojďme se na to podívat pěkně zblízka.