Články

Rybářství a rybníkářství má na našem území už téměř tisíciletou tradici. Profesionální nebo sportovní rybařina je tak u velké části českého národa populární a zažitá. Je však nutné si i přiznat, co vlastně stálo na samotném začátku této tradice. Nebylo to totiž nic jiného než získání rybího masa.

Když si na rozbouřených vlnách našich řek troufnou hazardovat se svým životem někteří „vodáci“, je to jejich svobodné rozhodnutí. Na rozdíl od nich stálí obyvatelé potoků a řek – ryby – nemají na výběr.

Helmovky jsou houby, které potkáme většinou v listnatých lesích u malých potůčku a říček. Nezřídka na ně narazíme na rybářských výpravách, proto bychom o nich měli alespoň něco vědět.

Nebezpečí spojená s mořem si lidé většinou ztotožňují s představou žraloka, který líčí na nic netušící rekreanty. Jistě, i se žralokem se v evropských mořích můžete teoreticky potkat, ale reálná nebezpečí hledejte jinde a v jiné formě. Představují je zejména ryby z čeledi Scorpaenidae - známé ropušnice.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

Lipan podhorní (Thymallus thymallus) je jeden z nejkrásnějších zástupců lososotvarých ryb našich volných vod. Je extrémně oblíbeným druhem sportovního rybolovu a o jeho kvalitě masa kolují téměř legendy. Přesto na mnoha lokalitách zcela vymizel a ani snahy o jeho tzv. repatriaci jsou bez jakýchkoliv výsledků. Vysvětlení smutného faktu je ovšem prosté.

Jednoduchý a rychlý rybí salát, kterým neurazíte žádnou návštěvu. Pokud máte rádi Matjesy, zkuste ho třeba dnes k večeři!

Začátek nového roku je pro rybáře zvláštní období. Pro většinu spíš něco jako nucená přestávka, se kterou jsme ale dopředu počítali a naplánovali si i další aktivity.

Včerejší den skočil fiaskem. Jediný sumec který se podíval na břeh měřil 40 cm. O půlnoci jsme ulehli ke spánku v očekávání, co přinese následující den.

V květnu 2017 jsem měl příležitost navštívit pár jezer ve Skotsku, samozřejmě s muškařským prutem v ruce. Bydlel jsem v malém městečku Auldearn poblíž Inverness, hlavního města severní části Skotska. Kolem se rozprostírají krásné hory plné jezer, takže mým cílem bylo zkusit ulovit v nějakém horském jezeru divoké potočáky.

Není to dlouho, kdy jsem se přestěhoval poblíž jedné nejmenované malé řeky. Labe, které je pro mě srdeční lokalitou, také nemám daleko. Jenže tato podstatně menší řeka mě očarovala na první pohled. Svým klidem i přírodou.

Pojem revitalizace má řadu významů. Toto latinské slovo znamená obnovení nebo oživení. Oživovat či obnovovat můžeme opravdu vše, od místních tradic až po odvodněné louky.

Pořádný žvanec rohlíku napíchnutý na „gigaháčku“ ležícím na dně kus od krmítka. Na velkou rybu je přece zapotřebí nastražit velkou nástrahu! Nic se nesmí nechat náhodě! Co kdyby zabral poslední pěkný lysec, který se ještě prohání v půlhektarovém rybníčku!

Naši dávní prapředkové byli velice dobrými pozorovateli přírody. Proto jim neunikla ani skutečnost, že některé rostliny, když jsou poraněné a spadnou do vody, způsobí rybám omámení nebo i smrt. Od tohoto poznatku byl už jenom krůček k záměrnému použití jedovatých rostlin při lovu ryb.

„Čau Bobe,“ volá mi přítel a poslední český Viking, Zdeněk Hofman. „Co takhle Sázava a sumec na bójku? Minulý týden jsem tady chytil devadesátku štiku. Jo, Bobe, bójky fungují. To jsou dlouhý léta praxe. Jo a Léňa tam bude chvíli taky.“