Vranka pruhoploutvá

(Cottus poecilopus)

Čeleď: vrankovití

Slovensky: Hlaváč pásoplutvý

Anglicky: Siberian bullhead

Německy: Ostgroppe

Základní údaje

Běžná délka: 10–18 cm

Běžná hmotnost: 10–30 g

Doba hájení: celoročně hájená

Trofejní délka: neuvedeno

Trofejní hmotnost: neuvedeno

Poznávací znaky

Vřetenovité tělo s velkou hlavou a velkými ústy je podobné vrance obecné, také postavení ploutví je podobné.
I vrance pruhoploutvé chybí plynový měchýř.
Má kratší rypec, oblejší hlavu, větší vzdálenost mezi očima než vranka obecná.
Břišní ploutve vždy přesahují řitní otvor. Kromě jejich příčného pruhování je i délka břišních ploutví důležitým rozlišovacím znakem od vranky obecné.
Kůže je hladká, bez šupin.
Zbarvení je podobné jako u vranky obecné.
Hřbet je hnědý až hnědozelený, s drobnými skvrnkami.
Na bocích je 4-5 větších tmavých skvrn, z nichž poslední je umístěna při základu ocasní ploutve.
Na obou koncích báze první hřbetní ploutve bývá po jedné tmavé skvrně.
Na břišních ploutvích tmavé skvrnky splývají do tmavých příčných pruhů, kterých může být až 15. Kanálek postranní čáry má v ose dolní čelisti dva otvory.

Zaměnitelné druhy

Podobní hlaváči nebo hlavačky mají břišní ploutve srostlé do podoby oválného přísavného terče.
Vranka obecná má delší rypec, méně oblou hlavu, menší vzdálenost mezi očima, v ose dolní čelisti má kanálek postranní čáry jen jeden otvor, břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru a nejsou příčně pruhované. Kromě jejich příčného pruhování je i délka břišních ploutví důležitým rozlišovacím znakem od vranky pruhoploutvé. Hlavním rozlišovacím znakem je příčné pruhování břišních ploutví.

Kde rybu najdeme?

Vyskytuje se v horských tocích a říčkách s kamenitým dnem, zasahuje až do pramenných oblastí (výše než vranka obecná).

V České republice je známa z povodí Odry, v povodí Dyje byla zjištěna jen ve Fryšávce a Svratce a jejích přítocích v okolí Jimramova a v pramenné části Loučky (na tyto lokality v přítocích Svratky včetně Fryšávky ale byla zavlečena jako nepůvodní druh).

K zavlečení došlo opakovanými dovozy násad pstruha duhového ze Slovenska, kde je její výskyt hojný, do chovných rybníků Českomoravské vrchoviny.

Běžně se vyskytuje v horní části toku Moravy a v pramenných částech většiny jejích levostranných přítoků.

Život ryby

Je aktivní hlavně za soumraku a v noci.

Ukrývá se pod kameny.

Pohybuje se krátkými přískoky a loví v nejbližším okolí svého úkrytu.

Potrava je obdobná jako u vranky obecné – bentické formy bezobratlých živočichů.

Pohlavní dospělosti dosahuje ve 2. roce života.

Tření probíhá obvykle v dubnu.

Mlíčák jikry ochraňuje.

Jak lovit tuto rybu?

Jako zákonem chráněný druh nesmíme vranku záměrně lovit. Je citlivým indikátorem čistoty vody v pramenných oblastech.

REKLAMA