Články

Kolik ryb si rybáři odnesli od vody v roce 2020? Jak se loni chytal kapr, jak dravci, pstruzi, reofilní ryby? Odnášíme si domů větší ryby než loni? Co říká o loňském roce statistika úlovků Českého rybářského svazu?

Ahoj, jmenuji se Baruška a mám ráda přírodu a rybaření. Letošní první dva výlety k vodě jsem si moc užila a hezky jsem si zachytala. Byla jsem úspěšnější než tatínek. Už se těším, až budu moct chodit do rybářské kroužku.

Někomu ta specifická vůně vůbec nevadí, jiný musí každou chvíli větrat. Ryby jsou skvělé nejen s prutem v ruce u vody, ale i v kuchyni. Tady je pár rad, jak odstranit i tuhle poslední malou překážku.

Snažili se ujet autem, ale neměli šanci. Členové rybářské stráže MO Žiželice nad Cidlinou je na úzké cestě sevřeli z obou stran a zavolali policii. Spravedlnost zase jednou vyhrála. Proč jsou pytláci jiných národností na Kolínsku takový problém?

Kdo chce chytit jesetera, musí na soukromý rybník. Anebo musí mít neuvěřitelné štěstí jako Kamil Toman z Havlíčkova Brodu. Ten ve středu 7. dubna ulovil nádherného devadesáticentimetrového jesetera malého přímo v řece Sázavě, která městem protéká.

Otravu ryb řešili v sobotu večer jindřichohradečtí policisté. K úhynu několika desítek menších ryb došlo v sobotu v potoce Řečička v Otíně a částečně i v blízkém rybníku. Informoval o tom Písecký Deník.

Na přípravu opravdu chutné rybí polévky můžeme použít hlavy, ocasy a odřezky z kaprů.

V první řadě je třeba zmínit, že nejde o pití v pravém slova smyslu. Zdálo by se pravděpodobné, že ryby, které žijí celý život ve vodě, budou s potravou přijímat podstatné množství vody. Ano, je to tak, ovšem platí to jen u ryb mořských. Jak to funguje u ryb sladkovodních?

Menší vody, kupříkladu rybníky, slepá ramena řek, mělčí jezera a štěrkovny, bývají pro brzké jarní chytání zpravidla nejvhodnější. Důvod je nasnadě. Obvykle se jedná o poměrně mělké vody, které se rychle prohřívají. Život se v nich probouzí velmi rychle, často stačí jen pár pěkných slunečných dnů a ryby začínají být aktivnější. To je ta správná chvíle vyrazit k vodě.

Po dlouhých zimních měsících se konečně o slovo hlásí jaro. Denní i noční teploty na přelomu března a dubna stoupají a ruku v ruce s tím se zvyšuje i srdeční frekvence všech milovníků pstruhové přívlače. Vždyť 16. duben, den zahájení lovu na pstruhových vodách, je tak blízko! Nejvyšší čas vysypat nástrahy z krabiček, vyřadit ty nefunkční, prověřit ostrost háčků a zrezivělé kusy nahradit novými.

V časopise Rybářství se objevují témata zajímavá, vážná, ale i nevážná. Jedním z autorů, kteří umějí psát i pro pobavení, je Zdeněk Hofman. V dubnovém čísle si vzpomněl na pět příhod, které se mu v minulosti staly v tomto co do počasí nevyzpytatelném měsíci. Jeden z nich si můžete přečíst zde.

Od včerejška mohou rybáři žádat o dotace z Operačního programu Rybářství 2014-2020. Jde o devatenáctou a poslední výzvu v rámci tohoto programového období. Peníze jsou určeny například na inovace, recirkulační zařízení, zpracování ryb nebo modernizaci podniků.

Tak jako každý rok se milovníci bystrých podhorských vod v polovině dubna nemohou dočkat zahájení další pstruhové sezony. Ať už vyrazí k vodě s umělými muškami nebo s vláčecím prutem, jejich cílem bývá nějaký ten vytoužený pstruh nebo siven, ačkoli se často uloví i další druhy ryb.

Jedním z důvodů, proč stále neznáme viníka jedné z největších ekologických katastrof v Česku, je podle odborníků selhání České inspekce životního prostředí. I přesto se na brněnském i olomouckém inspektorátu, kterých se kauza týká, rozdávaly mimořádné odměny za „úspěšné splnění zvlášť významných úkolů“. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny.

Za všechno může koronavirus. Už přes rok slýcháme tuto okřídlenou větu, která vyjadřuje naše negativní pocity z dopadu koronavirové pandemie. Ta však paradoxně některým oborům a aktivitám přeje. A kupodivu k nim můžeme přiřadit i rekreační rybolov.