Poznávání

Bezesporu nejznámější zástupce čeledi lososovitých, náš nepůvodní druh. Do tuzemských vod byl přivezen zhruba kolem roku 1880. Jeho domovinou je západní část Severní Ameriky.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.

Je všeobecně známé, že v potravě dravých ryb, především větších exemplářů, se mohou i v našich vodách příležitostně objevit menší druhy savců. Velikost této osrstěné kořisti se ale obecně dost často přeceňuje, někdy přímo úměrně s počtem vypitých piv.

V minulém díle jsme se zaměřili na tři nejběžnější ekto (vnější) parazity ryb, se kterými se při cvičeních z předmětu Nemoci ryb setkáváme. Dnes se podíváme na zástupce skupin, které se nám jako původci onemocnění nebo úhynu ryb dostávají do rukou vzácně.

Pstruh duhový, původně rozšířený v západní části Severní Ameriky, ale i v řekách Kamčatky, byl postupně od roku 1874 introdukován na všechny kontinenty, s výjimkou Antarktidy.

Vždycky, když otevřu pomyslné okno hladiny a nahlédnu do světa s čistou, pestrou rybí obsádkou, stres ze světa tam nahoře je pryč. Odplyne, odšumí, odpění… Tohle voda umí opravdu báječně. Nejezdí tady auta, nezvoní mobily, sociální sítě spojují maximálně hejno okounů se štikou.

Nejprve udělejme trochu pořádek v pojmech a správných termínech. Otvory v ledu, které zhotovují rybáři na zamrzlých rybnících, se nazývají prohlubně nebo také okna. Nejčastěji je lze vidět na komorových rybnících, což jsou rybníky určené k přechování násadových ryb od podzimu do jarního výlovu.

Vánoce už tradičně doprovází prodej kaprů, který má na našem území dlouholetou tradici. Aby vánoční prodej kaprů mohl proběhnout, musí být ryby před samotným prodejem tzv. sádkováni.

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

I když nemáme moře, průměrný Čech sní za rok asi 4 kg mořských ryb, popřípadě výrobků z nich. To je téměř neuvěřitelná zpráva, jelikož sladkovodních ryb nesníme v průměru ani kilogram na osobu za rok. Statisticky tak našinec konzumuje 4x více mořských ryb a výrobků než sladkovodních. Nejvíce se na této spotřebě podílí maso z tresek. Do čeledě treskovitých byl ještě nedávno řazen i mník jednovousý.

Snad v každé knize zabývající se rybami jsou při stavbě rybího těla uvedeny rozdíly ve tvaru a postavení úst u různých rybích druhů.

Kdyby měly současné ryby trochu větší mozek, asi by je svatý Petr docela snadno přesvědčil o tom, že stvořitel je má nade vše rád. Vždyť proč by jim jinak každou chvíli padaly se shora jako mana nebeská různé dobroty? Tu sladká kukuřička, tam brambory, vařená kolínka nebo houska a kromě této „klasiky“ pak i různé exotické směsi líbivých chutí a vůní, nejednou promíchané s žížalami nebo „kosťáky“.

Líheň, kterou jsme o víkendu navštívili, leží v hlubokém údolí řeky Bystřice. Produkuje násady lososovitých ryb pro Moravskoslezský ÚS. Stěžejní část produkce tvoří pstruh obecný, kterého zde každý rok vyprodukují stovky tisíc kusů v různých věkových stádiích. Dále se zde zabývají produkcí desítek tisíc lipanů a pstruhů duhových.   

V posledních letech se rozmohlo získávání „zelené“ energie z obnovitelných zdrojů. Zvlášť lukrativní se stal byznys se slunečními kolektory, které vyrostly prakticky ze dne na den na nejrůznějších, často nevhodných místech.

Když se většina lidí podívá na hráz malé vodní nádrže, tedy jakéhokoli rybníka, myslí si, že takovou masou země nemůže protéct ani kapka vody. Není tomu tak. Jedním z mnoha problémů při zakládání vodních nádrží je průsak tělesem hráze.