Poznávání

Světové populace ryb utrpěly lidským přičiněním značné škody. Neudržitelný rybolov způsobil kolaps nejedné rybí populace v oceánech. Ve sladkovodních systémech jsou ryby ovlivněny změnami přirozeného prostředí, zejména technickými úpravami, jako je narovnávání koryt a fragmentací prostředí, způsobenou stavbou vodních děl, jako jsou přehrady a jezy, ale také znečištěním vod (např. nedávno Bečva) nebo rybožravými predátory. Rostoucí množství lidských zásahů s negativními dopady volá po šetrnějším zacházení s vodními ekosystémy.

V hodinách hydrobiologie se setkáváme s organizmy, které jsou mnohdy poněkud obskurní, ať už svou vizáží nebo způsobem života. Vybrané tři z nich vám nyní představíme.

Pojmy vodní blechy nebo vodní vši všichni dobře znají. Ačkoli se jedná o názvy ve společnosti celkem často používané, naši žáci by byli důrazně pokáráni, pokud by se spokojili s touto laickou „terminologií“. Pojďme se tedy podívat, co se pod těmito lidovými pojmy skrývá.

S jarem přichází reprodukce našich ryb. V březnu se začíná třít štika, v dubnu pak candát, plotice, ježdík aj. V květnu jsou to cejni a na přelomu června kapr. V samotném červnu se tře lín a následně sumec. Rybí výtěr není závislý jen na měsíci, je také velmi ovlivněn teplotou vody a světelným dnem. Ale právě teplota vody se jeví jako zásadní faktor.

Výběr vhodného místa pro stavbu rybníka je klíčovým krokem při plánování celého projektu. Při výběru (posouzení) lokality je třeba zvážit několik klíčových faktorů.

Naše nová škola disponuje vodním biotopem, který má 170 kubíků vody a průměrná hloubka je 1,5 m. Srdcem biotopu je velký pískový filtr s malými česly a UV filtrem. Celý biotop obepíná naši školu kolem dokola, takže se dá s trochou nadsázky říci, že naše škola stojí ve vodním biotopu.

Důvod, proč provádíme hormonálně řízenou reprodukci ryb, je zcela prostý. Velká část našich chovaných druhů ryb nemá zcela sjednocený výtěr, (nevytírají se v jeden den) nebo by se bez hormonální produkce vůbec nevytřely (amur, tolstolobik, tolstolobec). Hormonální stimulaci využíváme při umělých i poloumělých výtěrech. Výtěr ryb ovlivňují i vnější faktory, jako je délka světelného dne, teplota vody, stav vodní hladiny a množství ryb opačného pohlaví.

Dnes uvázl na háčku sumeček skvrnitý. Nepůvodní druh, někdy zvaný též tečkovaný nebo kanálový, vědecky ictalurus punctatus.

Cejn velký (Abramis brama) je naším původním druhem a zároveň jednou z nejpočetnějších ryb našich tekoucích, ale i stojatých vod. Po této rybě jsou pojmenovány spodní úseky našich řek – cejnové pásmo.

K hrázím větších rybníků v České republice neodmyslitelně patří mohutné stromové aleje. Již naši předkové věděli, proč stromy sázet, ale dnes se od sázení upustilo.

Při honbě za rybími druhy jsou jeseteři výbornou cílovou skupinou. Pokud navštívíme správnou vodu, můžeme ulovit hned několik druhů najednou. Ještě před nějakými dvaceti lety byli jeseteři v našich vodách naprostou kuriozitou. Díky umělému chovu a vysazování do privátních vod můžeme jesetera jadranského (Acipenser naccarii) chytit jen kousek od domova.

Rybníky na našem území jsou kulturním dědictvím z dob minulých. Z roku 993 pochází první zmínka o osadě „Rybníčku“ v Praze. Další pak z Kosmovy kroniky v roce 1034, kde se dočteme o předávání rybníka Sázavskému klášteru.

Při nácviku odběru kapří hypofýzy jsme měli k dispozici tržní kapry hmotnosti kolem dvou kilogramů. V rámci cvičení v laboratoři se jako praktický postup jeví použití obyčejné pilky na železo k otevření mozkové dutiny, která je kryta mohutnými kostmi čelními a temenními. Při průmyslovém získávání hypofýz ve zpracovnách ryb se k tomuto kroku používají okružní pily a hlavy již oddělené od trupu.