Poznávání

Zvuk se pod vodou šíří téměř pětkrát rychleji (1500 m/s) než ve vzduchu, čímž se stal efektivním nástrojem pro dorozumívání. Kytovci ve vývoji komunikace pomocí zvuku dospěli mezi mořskými savci nejdále.

Většina lidí považuje labuť mezi opeřenci za vzor vznešenosti a krásy. V mysli mnoha z nich představují tito ptáci ideál věrnosti, spořádaného rodinného života, obětavé péče o potomstvo a jiných cností, které mnoha lidem chybějí. Rybáři je v lásce příliš nemají.

Je to už nejméně půlstoletí zpátky, kdy druhové jméno karase obecného odpovídalo jeho rozšíření. Bohužel, situace se podstatně změnila a z ryby známé i běžnému člověku, natož rybářům, se stal ohrožený druh naší ichtyofauny.

Naši předkové se už od středověku setkávali nejenom s přirozenými koryty řek a potoků, ale znali i umělá vodní díla přivádějící vodu pro různé potřeby člověka. Kupříkladu strouhy zásobující vodou rybníky nebo mlýnské náhony…

Jak moc jsou znečištěné české řeky? Na jednoduché otázky se jen těžko hledají jednoduché odpovědi. Rozhoduje konkrétní řeka i část jejího toku. Liší se i různé druhy znečištění. Velmi zjednodušeně však lze říci, že k dokonalosti máme stále ještě daleko.

Rybník je, zjednodušeně řečeno, vodní nádrž vzniklá přehrazením vodního toku. Tedy kromě nebeských rybníků, které čekají (často se jmenují Čekal) na vodu, která naprší, nebo až roztaje sníh v nejbližším okolí.

Biologie štiky je v našich podmínkách probádána dobře. Je to pochopitelné, protože se jedná o vrcholového predátora, který má v evropských vodách nezastupitelné místo. I v rybnících patří k tradičním dravým vedlejším rybám. Protože rybářský tlak na štičí populace je v mnoha lokalitách značný, je celkem přirozené, že rybáři stavy štiky ve svých revírech podporují vysazováním jejího plůdku, nebo již větších štiček odchovaných v líhních.

Vědci z Jihočeské univerzity a třeboňského mikrobiologického ústavu akademie věd objevili nový způsob, jak krmit plůdky candáta v umělých odchovech. Larvy tohoto dravce lze podle nich živit vířníkem, jenž dostává potravu z řas. Zvýší se tím procento úspěšnosti přežití candáta v raném vývoji. ČTK to řekl Richard Lhotský z třeboňského mikrobiologického ústavu.

Celní správa v Bordeaux a Centrální výbor pro boj proti útokům na životní prostředí zatkly na základě dlouhodobého vyšetřování desítky lidí ve Francii a Španělsku. Během čtyř let se této pašerácké síti podařilo nelegálně vyvézt na asijské trhy přes 46 tun úhořího monté v hodnotě kolem 18,5 milionu eur (téměř 470 milionů korun). Informovala o tom agentura AFP.

Přestože se rybí kosti snadno rozkládají, archeologové mají už řadu let pádné důkazy svědčící o tom, že naši předkové lovili ryby už ve starší době kamenné. Nálezy rybích kostí i loveckých bodných nástrojů (hroty oštěpů a šípů) naznačují, že člověk se dokázal aktivně zmocnit této hbité kořisti minimálně 40 tisíc let př. Kr.

Letos v dubnu vylovili američtí biologové z řeky Detroit v Michiganu jesetera dlouhého 210 centimetrů. Vážil 109 kilogramů a mohl být starý přes 100 let. Šlo o impozantní úlovek, který znovu rozvířil starou otázku: Jaká sladkovodní ryba je největší na světě?

Jsou v Čechách perlorodky? Ano, ale je jich stále méně. Perlorodka říční (Margaritifeira margaritifeira) je velký mlž, který žije v chladných řekách v horských oblastech. Na kvalitu vody je náročná, voda musí být čistá a s nízkým obsahem vápníku. Také zde musí být přítomni pstruzi, kteří jsou hostiteli larev perlorodky. Příliš mnoho těžkých podmínek k přežití...

Způsobů, jak si ryby dokáží opatřit potravu, je nepřeberné množství. Mezi nejzajímavější určitě patří sestřelování drobných živočichů sedících nad vodní hladinou kapkami vody. Ten používají ryby z čeledi stříkounovití (Toxotidae).

Některé ryby se dočkaly zbytečného pohrdání a neúcty, ačkoli si to rozhodně nezaslouží. Mezi ně patří kupříkladu americký pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), u nás nepůvodní druh, importovaný poprvé už koncem 19. století z Německa, kdy byl jeho chov zaveden ještě o několik let dříve.

Živočichové, ryby nevyjímaje, se v průběhu dlouhého vývoje přizpůsobili životu v různém prostředí za pomoci několika typů adaptací. Nejnápadnější jsou adaptace morfologické, méně známé pak adaptace fyziologické a etologické.