Články

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni vzdělává už desítky let nové rybáře pro česká i zahraniční rybářství. Škola prošla složitým vývojem a českým vodám za dobu svojí existence vychovala řadu špičkových odborníků.

Květen je nejlepším měsícem k lovu kaprů, kteří jsou velmi žraví a dobře berou. V červnu dochází díky tření k útlumu, a navíc začíná sezona dravců.

Letos nastalo několik krásných březnových rán – přesně podle mých představ. Zůstat doma by byl hřích. Kmenový vlasec o síle 0,16 jsem konečně po pěti letech vyměnil za tenčí 0,14, připravil návazce, koupil veku a pak konečně vyrazil za rybami.

Moravské zemské muzeum vydává knihu Za rybami Amazonie. Její autoři, doktoři Miroslav Šebela a Antonín Prouza, čtenářům Rybářství publikaci představují v několika vybraných ukázkách.

Sladkovodní delfín, který žijí v povodí Amazonky, Rio Negro a Orinoka, se správně česky jmenuje inie amazonská nebo také delfínovec amazonský. Někteří ichtyologové i zoologové tyto sladkovodní savce rozdělují na dalších několik poddruhů, jiní je považují za samostatné druhy.

Jde o mexické kukuřičné placky (dnes je seženete skoro všude), plněné pikantní směsí z rybího masa zeleniny a žampionů.

V roce 2021 přišlo do naší soutěže 262 přihlášek, na jejichž základě bylo ve 49 kategoriích ryb uděleno 42 zlatých, 30 stříbrných a 29 bronzových odznaků.

I když mnozí rybáři zahájili sezonu už v březnu nebo možná ještě dřív, pro většinu vše začíná až během dubna, když přijdou první opravdu teplé dny. Voda ještě bývá poměrně studená, ale délka a intenzita slunečního svitu už daleko markantněji probouzí podvodní život.

Duben začíná aprílem, což je vždy ideální příležitost si z někoho vystřelit, napálit ho, prostě vyvézt mu nějakou bžundu. V prvorepublikových časech patřilo slovo bžunda dokonce do rybářského slangu. Pokud rybář vyprávěl, že se vrátil od vody s bžundou, bylo všem hned jasné, jak asi rybolov probíhal a že nechytil ani čudlu.

Někteří naši rybáři se při svých výpravách za rybami do zemí kolem Baltského a Severního moře nebo i do norských fjordů občas setkávají s koruškou evropskou. Přitom možná mnozí z nich nevědí, že tato nevelká ryba byla ještě před regulací řek tekoucích do výše zmíněných moří součástí naší ichtyofauny.

Staročeská rybí polévka se připravuje z jakékoliv bílé ryby – cejnů, plotic, perlínů atd.

Každý máme nějakého souseda. Já velkého Vaška. Je povoláním tesař a náturou dříč. Bydlí u řeky, ale lov ryb mu nic neříká. Má jen jednu vášeň, práci. Tím se podstatně lišíme. Mám v povaze obohacovat blízké tím, co obohacuje mě. Barvitě jsem mu líčil krásu a romantiku rybaření. Ta naivita, jen se pousmál.

Různé současné extrémy počasí, které vzbuzují údiv i negativní emoce u nás, lidí, lze z pohledu dlouhodobých výkyvů přírodních dějů považovat pouze za bezvýznamné epizody. Vzhledem k délce lidského života ale mohou mít u konkrétního lidského společenství mnohdy i existenční význam.

Skoro pokaždé, když se v obchodě hrnu k policím s vázacími materiály, si říkám, že už toho mám doma dost. A že se jen tak mrknu. Pak ale mé oči spočinou na pytlíku s hrstičkou nastříhaných vláken barvy, kterou jsem ještě nevyzkoušel a jsem ztracen.

Chuťové pupeny nebo pohárky můžeme u ryb najít na různých částech těla. I když tedy mohou některé druhy, například mřenka, ochutnávat předloženou nástrahu (návnadu) třeba ploutví, přece se u většiny ryb koncentrují chuťové receptory v ústech, resp. v koncové části hlavy.