Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)
Zajímavost:
V dřívějších publikacích se uvádělo, že byla vzácně v 19. století potvrzena v řekách Moravy a Dyji plotice lesklá (Rutilus pigus virgo).
Dnes rozlišujeme druh plotici lesklou (Rutilus pigus), ta se ale podle současných znalostí objevuje pouze v některých tekoucích a stojatých vodách v Itálii a Švýcarsku.
Správně by se tento dříve k nám pronikající dunajský druh měl tedy nazývat plotice dunajská (Rutilus virgo). V dolním toku Moravy a Dyje se objevuje i v současnosti.
Plotice podunajská má relativně kratší hlavu než plotice obecná, obvykle 11–12 měkkých paprsků v řitní ploutvi (plotice obecná jich má 10).
V postranní čáře plotice podunajské bývá celkem 44–46 šupin (u plotice obecné 41–44).
Ústa plotice podunajské jsou spíše spodní (u plotice obecné koncová), duhovka je stříbřitá (u plotice obecné žlutá u nedospělých a červenavá u dospělců).
Břišní výstelka je u plotice podunajské černá, u plotice obecné světlá.
Plotice podunajská dorůstá více než 40 cm délky.
Díky své vysoké přizpůsobivosti je plotice jedním z nejrozšířenějších druhů ryb našich tekoucích i stojatých vod.
Setkáváme se s ní takřka všude s výjimkou horských a podhorských toků.
Jde o rybu středně náročnou na obsah kyslíku ve vodě.
Dospělí jedinci dávají přednost hlubším vrstvám vody.
V průběhu prvního roku života lze sledovat mladé jedince na mělčinách, kde nacházejí potravu a relativní bezpečí před dravci.
Dospělci po soumraku a v noci připlouvají na mělčiny za potravou.
V potravě je to málo vybíravý všežravý druh.
Živí se zooplanktonem i částmi rostlin, larvami vodního hmyzu a dospělci hmyzu.
Větší podíl rostlin v potravě nacházíme u starších jedinců.
Mlíčáci dospívají ve dvou letech, jikernačky o rok později.
Obvykle se tře od konce dubna do začátku června při teplotě vody 11–17 °C.
Plotice se tře na vodní rostliny, zatopené travnaté břehy, potopené kořeny stromů, ale i na kamenitý substrát.
Plotice obecná se může křížit s jinými druhy kaprovitých ryb (cejn velký, cejnek malý, perlín ostrobřichý, ouklej obecná, jelec jesen, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá).
Na plavanou i na položenou s rozmanitou nástrahou (např. na různá těsta, vařené kroupy, kolínka, hnojáčky, moučné červy, larvy vodního hmyzu).
Nejlepšími nástrahami jsou masní červi, kukly a vařené konopné semeno.
Výborné jsou i kousky pečiva a malé měkké pelety.
Pod jezy bere plotice dobře i na vláknité vodní řasy.
Při muškaření jsou vhodnou nástrahou především mokré mušky a nymfy.
Plotici lze lovit i přívlačí na nejmenší marmyšky.
Všeobecně platí, že v teplejších obdobích používáme nástrahy rostlinného původu, v chladnějších obdobích spíše nástrahy živočišné.
Zdolávání plotice je poměrně jednoduché, a protože plotice neklade velký odpor, obvykle nemusíme při vylovení použít ani podběrák, ani brzdu navijáku, zvláště pokud lovíme na silnější náčiní.
Vlny na jezeře dosahují snad metrové výšky. Vítr duje, seč mu síly stačí. Ne nadarmo se tomu to…
