Jelec jesen

(Leuciscus idus)
Jelec jesen

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě leuciscidae – jelcovití )

Slovensky: Jalec tmavý
Anglicky: Ide, Orfe
Německy: Aland

Základní údaje

Běžná délka: 25–40 cm
Běžná hmotnost: 0,3–2 kg
Doba hájení: v mimopstruhovém revíru od 16. března do 15. června
Trofejní délka: neuvedeno
Trofejní hmotnost: neuvedeno
Nejmenší lovná míra: 25 cm

Poznávací znaky

  • Tělo je protáhle zavalité, v dobrých podmínkách za hlavou nápadně vyklenuté.
  • Ústa jsou malá a koncová.
  • Tělo je pokryté drobnějšími zřetelnými šupinami.
  • Řitní ploutev bývá vykrojená, řidčeji i rovně uťatá.
  • Oko je poměrně velké a leží ve středu postranní části hlavy.
  • Zbarvení jesena se mění s roční dobou a také se stářím ryb.
  • Hřbetní ploutev je tmavá, ostatní ploutve tmavě červené.
  • Jedinci menší než 20 cm mají boky stříbřité s tmavým síťkováním.
  • Větší ryby jsou celkově tmavší, zejména na hřbetě a na bocích těla nad postranní čárou.
  • Oční duhovka je žlutá.
  • Ve tření dostává celé tělo kovový lesk.
  • Počet šupin v postranní čáře: 55–63.


Zaměnitelné druhy

  • Jelec tloušť má větší ústa, větší šupiny (44–46 šupin v postranní čáře a konvexní (vyklenutou) řitní ploutev.
  • Plotice obecná a perlín ostrobřichý mají rovněž načervenalé ploutve, ale výrazně větší šupiny.


Kde rybu najdeme?

Osídluje dolní toky větších řek s hlubší a pomalu proudící vodou.

Objevuje se také v průtočných ramenech v záplavové oblasti řek, v mrtvých ramenech a malých tůních však přítomen nebývá.

Místy se přizpůsobil i rybničním podmínkám.

V Čechách se vzácně vyskytuje v dolní Vltavě a Labi, na jižní Moravě je hojný v dolních úsecích Svratky, Dyje (včetně Novomlýnských nádrží) a Moravy.

Od roku 1997 je vysazován do různých lokalit (např. Lužnice, Nežárka, Blanice Vodňanská, Otava, Vltava.


Život ryby

Jesen je pohyblivá a vytrvalá ryba, která žije po většinu roku společensky v hejnech.

Živí se larvami hmyzu, máloštětinatci, náletovou potravou, na jaře i jikrami ryb, velcí jedinci také drobnými rybkami.

V potravě se objevuje i rostlinná složka.

Pohlavně dospívá většinou mezi 3. a 4. rokem.

Vytírá se hromadně v dubnu a květnu při teplotě vody 8–10 °C.

Za trdliště mu často slouží říční prahy, což jsou místa, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku situovanou přes celou šíři toku.

Vytírá se na rostlinný podklad i kamenité či štěrkové dno.

Byli zaznamenáni kříženci s ploticí obecnou, jelcem tlouštěm a jelcem proudníkem.


Jak lovit tuto rybu?

Na plavanou u dna, při povrchu i na hladině.

Možné je i muškaření, lov ultralehkou přívlačí a tzv. lov na třepačku.

Často zabere i na položenou.

Zjara se uplatňuje jako nástraha žížala, později bývá úspěšný vařený hrách, kukuřice, obiloviny, vařené kroupy, masní červi (muší larvy), těsto i pečivo, chroustci a další hmyz.

Na podzim je vhodná živočišná nástraha, osvědčenou a lákavou nástrahou jsou i jeřabiny.

Nepříznivě pro lov působí nízká a čistá voda, slunečné a bezmračné počasí.

Příznivé podmínky k lovu jsou v létě při mírně zvýšené a přikalené vodě, při podmračném počasí, během teplých přeháněk a krátce po dešti, vždy, když je hladina jemně zčeřená mírným větrem (zejména časně zrána a navečer).


Úlovky této ryby (4)

Stanislav Kovář
54
2.4
Stanislav Kovář
13. 7. 2026
Stanislav Kovář
54
2.4
Stanislav Kovář
13. 7. 2026
Stanislav Kovář
54
2.4
Stanislav Kovář
13. 7. 2026
Valerian Valášek
51
1.75
Valerian Valášek
3. 5. 2026