Jelec jesen

Poznávací znaky

• Tělo je protáhle zavalité, v dobrých podmínkách za hlavou nápadně vyklenuté.
• Ústa jsou malá a koncová.
• Tělo je pokryté drobnějšími zřetelnými šupinami.
• Řitní ploutev bývá vykrojená, řidčeji i rovně uťatá.
• Oko je poměrně velké a leží ve středu postranní části hlavy.
• Zbarvení jesena se mění s roční dobou a také se stářím ryb.
• Hřbetní ploutev je tmavá, ostatní ploutve tmavě červené.
• Jedinci menší než 20 cm mají boky stříbřité s tmavým síťkováním.
• Větší ryby jsou celkově tmavší, zejména na hřbetě a na bocích těla nad postranní čárou.
• Oční duhovka je žlutá.
• Ve tření dostává celé tělo kovový lesk.
• Počet šupin v postranní čáře: 55–63.

• Jelec tloušť má větší ústa, větší šupiny (44–46 šupin v postranní čáře a konvexní (vyklenutou) řitní ploutev.
• Plotice obecná a perlín ostrobřichý mají rovněž načervenalé ploutve, ale výrazně větší šupiny.

Jelec tloušť
kaprovití (nové zařazení do čeledě leuciscidae – jelcovití )

Plotice obecná
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Perlín ostrobřichý
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Osídluje dolní toky větších řek s hlubší a pomalu proudící vodou.

Objevuje se také v průtočných ramenech v záplavové oblasti řek, v mrtvých ramenech a malých tůních však přítomen nebývá.

Místy se přizpůsobil i rybničním podmínkám.

V Čechách se vzácně vyskytuje v dolní Vltavě a Labi, na jižní Moravě je hojný v dolních úsecích Svratky, Dyje (včetně Novomlýnských nádrží) a Moravy.

Od roku 1997 je vysazován do různých lokalit (např. Lužnice, Nežárka, Blanice Vodňanská, Otava, Vltava.

Jesen je pohyblivá a vytrvalá ryba, která žije po většinu roku společensky v hejnech.

Živí se larvami hmyzu, máloštětinatci, náletovou potravou, na jaře i jikrami ryb, velcí jedinci také drobnými rybkami.

V potravě se objevuje i rostlinná složka.

Pohlavně dospívá většinou mezi 3. a 4. rokem.

Vytírá se hromadně v dubnu a květnu při teplotě vody 8–10 °C.

Za trdliště mu často slouží říční prahy, což jsou místa, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku situovanou přes celou šíři toku.

Vytírá se na rostlinný podklad i kamenité či štěrkové dno.

Byli zaznamenáni kříženci s ploticí obecnou, jelcem tlouštěm a jelcem proudníkem.

Na plavanou u dna, při povrchu i na hladině.

Možné je i muškaření, lov ultralehkou přívlačí a tzv. lov na třepačku.

Často zabere i na položenou.

Zjara se uplatňuje jako nástraha žížala, později bývá úspěšný vařený hrách, kukuřice, obiloviny, vařené kroupy, masní červi (muší larvy), těsto i pečivo, chroustci a další hmyz.

Na podzim je vhodná živočišná nástraha, osvědčenou a lákavou nástrahou jsou i jeřabiny.

Nepříznivě pro lov působí nízká a čistá voda, slunečné a bezmračné počasí.

Příznivé podmínky k lovu jsou v létě při mírně zvýšené a přikalené vodě, při podmračném počasí, během teplých přeháněk a krátce po dešti, vždy, když je hladina jemně zčeřená mírným větrem (zejména časně zrána a navečer).