Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)
Obývá dolní toky řek, tůně, odstavená ramena, hojný je v rybnících (například na Třeboňsku, na jižní Moravě, v Polabí).
Vyhledává pomalu tekoucí či stojaté vody s porosty měkkých vodních rostlin.
Objevuje se i v údolních nádržích a zatopených štěrkopískovištích.
Žije v menších hejnech, která jsou tvořena především jedinci obdobné velikosti.
Plůdek a mladší jedinci se zdržují na mělčinách, větší jedinci vyhledávají hlubší vodu s porosty vodních rostlin.
Pokud plave těsně u hladiny, snadno ho rozeznáme od jiných ryb podle zelenomodrého hřbetu a sytě červených ploutví.
Živí se především vodními rostlinami a řasami, požírá ale i zooplankton, zoobentos a větší jedinci i dospělce hmyzu.
Perlíni dospívají někdy ve druhém, většinou však ve třetím roce života.
Je to typický fytofilní druh, který ukládá jikry na vodní rostliny (pokud chybějí, dokáže se vytřít i na náhradní substrát).
Tře se v hejnech nebo skupinkách, a to vždy několik mlíčáků s jednou jikernačkou.
Tření probíhá obvykle v druhé polovině května až první polovině června při teplotě vody alespoň 18 °C.
V nižších polohách se u nás vytírá v jedné dávce jiker, ve vyšších nadmořských polohách se výtěr uskutečňuje postupně ve dvou dávkách.
Jsou známi kříženci s ploticí obecnou, cejnkem malým, cejnem velkým a ouklejí obecnou.
Rybolovné způsoby, náčiní a nástrahy jsou obdobné jako u plotice obecné.
Dává přednost drobnějším nástrahám nabízeným ve vodním sloupci i na hladině.
V létě dobře přijímá rostlinné nástrahy, především drobné kousky pečiva.
Jinak se loví na masné červy kombinované s kuklami, zabere i na žížalku nebo rousnici.
