Jeseter malý

(Acipenser ruthenus)

Čeleď: jeseterovití

Slovensky: Jeseter malý

Anglicky: Sterlet

Německy: Sterlett

Základní údaje

Běžná délka: 40–60 cm

Běžná hmotnost: 0,5–1,5 kg

Doba hájení: 16. březen až 15. červen

Trofejní délka: 100–125 cm

Trofejní hmotnost: přes 10 kg

Nejmenší lovná míra: 30 cm

Poznávací znaky

Jako u všech jeseterů je tělo vřetenovité s rovnou linií břicha, s pěti řadami kostěných štítků – jedna hřbetní, dvě boční a dvě břišní.
Ocasní ploutev je heterocerkní (s protaženým horním lalokem).
Rypec je kuželovitý, dolní ret je u jesetera malého rozpolcený, se čtyřmi třásnitými vousky před ústy, které jsou na průřezu okrouhlé, krátké, na vnitřní straně zpravidla obrvené.
Natažené vousky dosahují k přednímu okraji úst.
Hřbetní štítky mají dlouhý, dozadu obrácený hrot, který přesahuje základnu dalšího sousedního štítku.
Boční štítky jsou kosočtverečného tvaru a částečně se překrývají.
Bočních kostěných štítků je více než 58 na každé straně těla.
Boční štítky má ze všech jeseterů nejmenší.
Hřbetní strana těla je šedohnědá nebo zelenohnědá, břišní žlutavá nebo špinavě hnědá, někdy narůžovělá.
Hřbetní a řitní ploutev jsou rezavě červené, ostatní popelavě šedé.
Boční a břišní štítky jsou bělavé, hřbetní žlutavé.
V době tření se na hlavě objevuje u pohlavně zralých ryb bělavý povlak.

Zaměnitelné druhy

Postranních štítků na bocích jesetera velkého je méně než 50, jeseter velký nemá vousky na vnitřní straně obrvené, ale hladké.
Jeseter hvězdnatý má charakteristický dlouhý a úzký rypec, základna krátkých neobrvených vousků je blíže k ústům než ke špičce rypce.
Rypec jesetera ruského je krátký, široký a tupý, neobrvené krátké vousky nedosahují předního okraje úst (u jesetera malého dosahují), mezi řadami štítků jsou obvykle velké hvězdicovité destičky.
Ústa vyzy velké jsou velká, poloměsíčitá, zabírají celou spodní část rypce a jejich okraje částečně přecházejí na okraje hlavy. Vousky vyzy jsou hladké, z boků zploštělé.

Kde rybu najdeme?

Jde o netažný sladkovodní druh jesetera.

Zdržuje se v korytě řeky, v jámách při pobřeží u strmých břehů nad hlubokou vodou.

Kalným vodám se vyhýbá. V době zvýšeného stavu vody, kdy se zakalení zvětšuje, se stahuje i do bočních průtočných říčních ramen.

V našich vodách je jeho současný výskyt především výsledkem vysazování.

V zarybňovacích plánech revírů není, ale v posledních letech je v povodí Moravy vysazován ve spolupráci podniku Povodí Moravy, vídeňské univerzity a MRS v rámci záchranného projektu.

V povodí Moravy a Dyje žijí i jedinci pocházející z původních populací (jeseter malý je endemitem dunajského povodí, na Slovensku je do Dunaje vysazován již řadu let).

Vysazuje se do soukromých vodních nádrží v rámci rekreačního rybolovu podobně jako větší jeseter sibiřský.

Život ryby

Živí se larvami vodního hmyzu, měkkýši, korýši, červy, pijavkami a náhodně také rybami.

Vyskytuje se jednotlivě nebo v menších skupinách, jen v době tření a zimování se sdružuje do velkých hejn.

Večer a v noci v době výletu jepic vystupuje k hladině, připlouvá ke břehu, na mělčiny a mezi ponořenou vegetaci, kde sbírá potravu.

V době tření táhnou hejna jeseterů proti proudu na trdliště.

Juvenilní jedinci se zdržují v místě trdliště několik měsíců a pak táhnou na místa s měkčím dnem.

Tření probíhá v proudnici toku.

Pohlavní zralost nastává u mlíčáků ve 3.–5. roce, u jikernaček ve 4.–7. roce života.

Kříženec jesetera malého a vyzy velké (tzv. bestěr) k nám byl dovezen koncem 80. let minulého století a dodnes se využívá v našich chovných zařízeních a nádržích pro komerční rybolov (tito jedinci vzhledově připomínají jesetera malého, dorůstají ale větších velikostí a ústa mají spíš podobná vyze).

Jak lovit tuto rybu?

Převážně na položenou, protože jde o rybu dna. Jako nástrahu můžeme použít žížaly, měkkýše, kousky rybek, velmi úspěšné bývají larvy vodního hmyzu, zvláště hrabavých druhů jepic. Zabere i na boilie a pelety.

REKLAMA