Chuťové pupeny nebo pohárky můžeme u ryb najít na různých částech těla. I když tedy mohou některé druhy, například mřenka, ochutnávat předloženou nástrahu (návnadu) třeba ploutví, přece se u většiny ryb koncentrují chuťové receptory v ústech, resp. v koncové části hlavy.
text: Jozef Májsky
Především u druhů žijících u dna se v průběhu fylogeneze vyvinuly poblíž ústního otvoru různě velké výrůstky – vousy. Primárně slouží na ohmatávání okolí.
Kromě hmatových tělísek, která řadíme mezi mechanoreceptory, se na nich nacházejí i chuťové pohárky patřící mezi chemoreceptory. Pohyblivé vousky, někdy i vousiska delší než tělo ryby, pomáhají jejich majiteli kompenzovat slabší zrak, nebo slouží jako jeho náhrada v kalné vodě, v tmavé hlubině, popřípadě v noci.
Hmatové i chuťové receptory umístěné na vousech tak hlásí rybě chutné sousto v předstihu, o něco dřív, než se dostane k ústům. Pomocí nich může ryba rovněž detekovat v okolí jiné příslušníky svého druhu i neživé předměty.
I bez zraku si tak pomocí hmatu a boční čáry dokáže vytvořit třírozměrný model svého okolí a docela dobře se v něm orientuje.
Počet a umístění vousků představuje specifický znak, který je typický pro ten který druh, nebo zástupce určité čeledi. Spolu s jinými znaky nám tedy vousky slouží i při determinaci ryb.
Většina ichtyologických příruček na počet vousků jednotlivých rybích druhů upozorňuje, přesto v praxi můžeme být někdy zaskočeni, když se údaj neshoduje s literaturou. Téměř vždycky se ale jedná o náš omyl, protože u mrskající se ryby lehko některý z vousků přehlédneme, často se vousky společně slepí nebo přilepí o tělo ryby.
Myslím si, že neuškodí, když stručně shrnu, jak jsou na tom vousáči žijící v našich vodách. Přesný počet druhů určitě znát nemusíme, měli bychom ale vědět, že reprezentují sedm čeledí.
Čeleď jeseterovití (Acipenseridae)
V našich vodách zůstal pouze jeden druh – jeseter malý. V umělých chovech a „soukromých“ revírech se objevují i exotické druhy, nejčastěji jeseter sibiřský, resp. kříženci. Pro jesetery jsou typické čtyři malé vousky vyrůstající na spodní straně prodlouženého rypce. Umístěny jsou příčně nad štěrbinovitými ústy. Vousky jesetera malého jsou pokryty drobnými brvami.
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Druhově je nejbohatší čeledí naší ichtyofauny, reprezentuje nejvíc vousáčů. Rozlišujeme mezi nimi dvě skupiny – první s jedním párem vousků a druhou se dvěma páry vousků.
U zástupců první jsou vousky umístěny v koutcích úst. Kromě lína sem řadíme ještě čtyři druhy hrouzků (obecný, běloploutvý, dlouhovousý, Kesslerův).
Dva páry vousků, jeden v koutcích úst a druhý na horním rtu, zdobí naši nejznámější rybu, kapra, a rovněž parmu, jejíž vědecké pojmenování – Barbus, vlastně znamená vousáč. Snad se ještě stále vyrábí holicí pěna se stejným názvem.
Čeleď mřenkovití (Balitoridae = Homalopteridae)
Donedávna byla spojována do jednoho celku s následující čeledí. Dnes po jejich rozdělení do ní patří pouze jeden druh, mřenka mramorovaná. Kolem tlamky má až šest vousků – jeden pár v koutcích úst a dva páry na horním rtu.
Čeleď sekavcovití (Cobitidae)
Pojmenována je podle sekavce písečného, který podle nejnovějších výzkumů ve větší části republiky nežije a nahradil ho sekavec podunajský. Spolu se sekavčíkem balkánským, vyskytujícím se pouze na jedné lokalitě (Vlára), mají shodný počet i podobné uspořádaní vousků jako mřenka.
Piskoř pruhovaný, který rovněž patří do této čeledi, se vyznačuje tím, že má ještě o čtyři vousky navíc, tedy společně deset. Považují se za ně i ne příliš výrazné lalokovité výrůstky na dolním rtu.
Čeleď sumcovití (Siluridae)
Tu zastupuje jediný druh – sumec velký, který má nejdelší vousy ze všech druhů ryb žijících v našich vodách. Na horní čelisti má téměř v koutku široké tlamy jeden dlouhý vous, který může přesahovat až za prsní ploutev. Na spodní čelisti – bradě, má dva páry tenkých vousků, které se dosti často po vytažení ryby z vody přilepí o tělo.
Čeleď sumečkovití (Ictaluridae)
Ve střední Evropě ji reprezentují dva severoamerické druhy, sumeček americký a sumeček černý. Široká ústa těchto všežravců lemují čtyři páry vousků. Šest vousků je uspořádáno podobně jako u našeho sumce, navíc mají ještě pár vousů poměrně vysoko na hlavě, za čichovou jamkou.
Čeleď treskovití (Gadidae)
Bohatě je zastoupená v mořích, především na severní polokouli, jedinou vysloveně sladkovodní treskovitou rybou je mník jednovousý. Jeho druhový název je poněkud zavádějící, protože kromě typického vousku na bradě má mník ještě po jednom kratičkém vousku za čichovou jamkou.
Další vousáči se mezi našimi rybami nevyskytují, potažmo bychom mezi ně mohli zařadit ještě některé exotické druhy, které občas uniknou z akvakultur, například keříčkovce jihoafrického.
Diskuze k článku (0)