Články

Pikantní ostrá rybí polévka, která nás postaví na nohy třeba po bujaré oslavě trofejního úlovku.

Ulovit nějaký méně známých rybí druh je stále těžší. Některé ryby na našem území prakticky nežijí a navíc patří mezi chráněné druhy. Mám na mysli třeba ostruchu, sekavce, piskoře a další.

Několikrát do roka rád přijmu pozvání sestry Monči a zavítám na návštěvu do jihočeských Bohumilic, které leží nedaleko Čkyně.

Chytání úhořů má své kouzlo a každý rybář je určitě rád, když nějakého pěkného hádka zdolá. Tak tomu bylo i v případě Mirka, který ulovil svého prvního úhoře. Jeho manželka ho za rybářskou vášeň nechválila, ale když přinesl domů rybu, nebylo to tak zlé.

Na zhruba čtyřkilometrovém úseku potoka Hodonínka na Blanensku vysbírali o víkendu rybáři stovky uhynulých pstruhů obecných. Za otravu vody pravděpodobně může havárie v čistírně odpadních vod v nedaleké Olešnici. Uvedl to dnes Blanenský deník.

Trávicí ústrojí ryb umožňuje rybám příjem potravy s následným trávením a vstřebáváním živin. Podstatným způsobem se liší u kaprovitých a dravých ryb. Začíná ústním otvorem a pokračuje ústní dutinou, na kterou navazuje hltan, jícen, žaludek, střeva a řitní otvor.

Sůl a cukr jsou výborné přírodní konzervanty. Pokud jimi zasypete oschnuté boilie, vytáhnou z něj zbylou vodu a na dlouhou dobu je ochrání před plesnivěním.

Maso tuňáka je krásně červené, připomínající hovězí maso. Lze z něho připravit steak – uvnitř musí zůstat maso červené či růžové. Na grilu nebo pánvi vyžaduje krátkou tepelnou úpravu.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) se řadí mezi naše původní ryby, protože je na našem území přes 1000 let. Je tradiční rybou zejména o Vánocích a také naší nejznámější rybou.

Rybář Martin Tokoš ze slovenského města Holíč jezdí už deset let na dovolenou na stejné místo. Na oblíbených Adamovských jezerech nedaleko hranic s Českem zažil toto léto rybaření snů. Chystal se na kapry, ale nakonec chytil obrovského sumce. Informuje o tom web tvnoviny.sk.

Když se řekne štípaný bambusový prut, většině rybářů se vybaví náčiní, které používali naši tátové nebo dokonce dědové a dnes tak nanejvýš někde zahálí na půdě, nebo zdobí zeď rybářské klubovny či koutek tichých bláznů někde v hospůdce.

Porost, větřík a proudění vody mi znesnadňovalo přesné nahození mušky – rudořitky, takže vždy plavala mimo okruh pozorování ryby. Nakonec jsem se rozhodl sejít níže po proudu, vystoupit na břeh se záměrem v mezeře mezi porostem ulovit rybu způsobem – na třepanou.

Už naši prapředkové před tisíci lety měli problém s uchováním přebytků po úspěšném lovu. Týkalo se to masa suchozemských zvířat i ryb. Zřejmě zcela náhodou přišli na to, že menší kousky masa dokážou slunce a vítr poměrně rychle usušit a tím i zakonzervovat.

Nepatří mezi nejběžnější ani nejúčinnější způsoby lovu, určitě však přinášejí nejvíce čistých adrenalinových zážitků. Děj, který se jinak odehrává kdesi pod hladinou, sledujete v přímém přenosu i se zvukovými efekty.

Pikantní směs, kterou lze připravit i z jiného rybího masa s malým obsahem kostí; např. z tresky.