Poznávání
Učíme se v Třeboni: Potrava candáta a okouna
Snad každý rybář ví, že candát obecný (Sander lucioperca) a okoun říční (Perca fluviatilis) patří mezi dravé druhy ryb, které se živí výhradně malými rybkami. Čím se ale tito dravci živí v prvopočátku života ihned po vykulení, většina laiků nemá ponětí.
Učíme se ve Vodňanech: Samočištění rybníků (1) – Nádrž jako bioreaktor
Většina lidí vnímá rybníky jako nádrže, které jsou určené k chovu ryb. Někteří v nich rybnících potenciál ekologický – určitý prostor pro vodní rostliny a živočichy, kteří zde po zániku říčních ramen a tůní nachází nová útočiště.
Učíme se v Třeboni: Vydra říční, šelma našich vod
Vydra říční (Lutra lutra) je bezpochyby šelmou, která do našeho prostředí patří. Její stavy před 90. rokem byly alarmující, což se ale změnilo po její důsledné ochraně. Stavy vydry enormně vzrostly.
Červencové Rybářství: Jak zkoumají vědci složení potravy rybožravých ptáků?
Rybožraví ptáci jako je kormorán velký, ledňáček říční či volavka popelavá jsou přirozenou součástí přírody v Evropě již dlouhou dobu. V posledních desetiletích se výrazně skloňuje skutečné složení jejich potravy – tedy informace o tom, jaké druhy ryb a jak velké ryby tito ptáci skutečně loví.
Učíme se ve Vodňanech: Reflexy ryb
Při hodnocení aktuálního zdravotního a kondičního stavu bývají u ryb posuzovány čtyři základní reflexy. Jedná se o reflexy únikový, obranný, ocasní a oční. Všechny reflexy jsou nepodmíněné, tedy vrozené.
Učíme se ve Vodňanech: Profukování ryb
Před padesáti lety byla vymyšlena metoda profukování ryb. Její autor R. Faina ji od té doby naučil mnoho vědců i produkčních rybářů z celého světa. V rámci předmětu hydrobiologie se jí mohou naučit i studenti. Co je podstatou metody a k čemu se dá využít?
Bylinky v chovu ryb
Naši předkové to neměli v chovu ryb právě lehké. A jak už to bývá, vlivem doby se toho mnoho změnilo. Dnes máme léky a postupy pro mnohé nemoci a nedostatky, které v minulosti devastovaly celé rybí populace a mnoho chovatelů ryb od řemesla odradily. Je však cesta umělých léků správná?
Učíme se v Třeboni: Umělý výtěr štiky
Štika obecná (Esox lucius) je nejznámější dravou rybou našich českých vod. I v této rubrice jsme se jí již několikrát věnovali a odhalili její dokonalou schopnost lovu a až neuvěřitelnou sílu kanibalizmu.
Učíme se v Třeboni: Odchov jeseterů ve středoevropských podmínkách
Úbytek jeseterů z volných vod je obrovský, až absolutní. Budoucnost těchto druhů chovaných pro maso, kaviár i jako další generace je tak v uměle navozeném prostředí.
Červnové Rybářství: Nebezpečná doba tření
Období rozmnožování – tření – je pro ryby obzvlášť nebezpečné. Jsou omámené přetlakem hormonů v krvi, a proto nevnímají nebezpečí do takové míry jako normálně. Jejich únikové reflexy jsou oslabené, o čemž vědí také mnozí predátoři. A dokonale toho využívají.
Patří koi kapr do volných vod?
Rod kapr (Cyprinus) zahrnuje něco přes dvacet druhů. Přestože se kapr obecný (C. carpio Linnaeus, 1758) chová v našich vodách už několik staletí, jeho taxonomie, hlavně otázka jednotlivých poddruhů, není stále zcela dořešena.
Duby na hrázích rybníků
Traduje se, že duby na hráze nových rybníků, popřípadě těch, které přestavoval, začal vysazovat Jakub Krčín z Jelčan. Pravděpodobně na tom trval, ale doubky na hráz sázel i Mikuláš Ruthard z Malešova, jistě i Štěpánek Netolický a možná někdo před nimi.
Podoustev říční je pohledná a vděčná ryba
Latinsky ji říkáme Vimba vimba a domov má v řekách vlévajících se do Severního a Baltského moře. V našich řekách se s touto rybou můžeme také setkat jak v povodí Labe, Vltavy, tak i Moravy – v cejnovém či parmovém pásmu. Podoustev ovšem někdy vytahuje až do lipanového pásma.
Koruška, vyhynulý druh naší ichtyofauny
Někteří naši rybáři se při svých výpravách za rybami do zemí kolem Baltského a Severního moře nebo i do norských fjordů občas setkávají s koruškou evropskou. Přitom možná mnozí z nich nevědí, že tato nevelká ryba byla ještě před regulací řek tekoucích do výše zmíněných moří součástí naší ichtyofauny.
Je sucho horší než povodně?
Různé současné extrémy počasí, které vzbuzují údiv i negativní emoce u nás, lidí, lze z pohledu dlouhodobých výkyvů přírodních dějů považovat pouze za bezvýznamné epizody. Vzhledem k délce lidského života ale mohou mít u konkrétního lidského společenství mnohdy i existenční význam.
Novinky z iRybářství na váš e-mail
Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled
Vložením e-mailu souhlasíte s podmíkami ochrany osobních údajů