Poznávání

K napsání tohoto článku mě inspirovalo chování rybářů, které dnes běžně vídáme u vody a na internetu. V tomto článku se budu zabývat metodou chyť a pusť, následným zacházením s úlovkem a jeho dokumentováním. Rád bych předeslal, že je to pouze můj pohled na věc a vychází ze zkušeností získaných během mé rybářské kariéry.

Dlouho jsem snil o ideálním místě k lovu mé oblíbené ryby. S pomocí přátel jsem svůj sen brzy proměnil v realitu. Podařilo se mi objevit nádherné jezero s ideálními podmínkami pro lov kapitálních štik – nespočet rákosových polí, ostrůvků a dalších přírodních úkrytů pro rybí predátory. Daleko od negativního vlivu člověka a dostatečně blízko od mého bydliště. Ani na chvilku jsem nepochyboval o tom, že dříve nebo později tuto zajímavou lokalitu v Srbsku navštívím.

Podzimní lov kaprů se v mnohém liší od klasického letního. Ryby nejsou ve studené vodě tak aktivní. Vlivem teploty umírají sinice a řasy, což vede k pročištění údolních nádrží a ryby začínají být extrémně opatrné.

Asi tak nějak by si řeklo nejedno zvíře, tedy kdyby umělo mluvit, když na svých toulkách kolem vody natrefí na mrtvou rybu. Moudrá příroda totiž nenechá jen tak bez užitku ani zdechliny a v případě ryb se řídí heslem – ani šupinu na zmar.

Mnozí z nás mají zažité, že štika je teritoriální ryba, která k sobě žádnou jinou štiku nepustí. Velmi často slýchávám, že z jednoho místa není možné ulovit víc než jednu štiku za den. Pojďme se podívat, jaká je skutečnost.

Někdo si s výběrem mušky příliš hlavu neláme. V krabičce má pár osvědčených vzorů a řídí se jen podle toho, zda vidí sbírat ryby na hladině nebo ne. Podle toho pak volí buď suchou, nebo mokrou mušku, popřípadě sáhne po nymfách. Nějakou tu rybu většinou uloví a domů odchází spokojený, nebo s tím, že dnešek nebyl nic moc.

Okouny můžeme lovit na mnoho nástrah. Mezi nejpoužívanější patří žížala, živý rybka a gumové nástrahy všech různých tvarů a barev. Okouna však ulovíte i na červy, wobblery nebo umělé mušky. Na kterou nástrahu jich nachytáte desítky nebo stovky?

Ostrov, kde roste milion datlových palem. Ostrov, odkud se jen nerad vracel Odysseus a jeho druhové. Prý se tam dobře žilo jim i původním obyvatelům - Lotofágům. Nedivte se. K snídani, obědu i večeři měli něco tak étericky nebůčkového a lehce stravitelného jako lotosové květy. Ostrov, kam každý rok zavítá 40 tisíc Čechů.

Že se dravci dají nachytat i v noci, ví i začínající rybáři. Většina z nás však na noční lov vyráží pouze s wobblery nebo mrtvou rybkou. Jak je to v noci s lovem na gumové nástrahy?

Lov přívlačí a lov na položenou známe určitě všichni. Co se stane, když tyto dvě metody zkombinujeme? Výsledek vás jistě překvapí, stejně jako mě.

Podle titulku článku by se sice mohlo jednat o barvité vylíčení krásy tropických řek, já se ale budu držet spíš reality. V přírodovědných dokumentech jistě mnozí zaslechli, že se aktéři expedice plavili po černé vodě, jiní zas na raftu splavovali řeku s bílou vodou apod. Nejsem specialista na tropické řeky a jezera, proto bych pro všeobecnou orientaci uvedl alespoň základní dělení tropických vod podle jejich zbarvení.

Po několika chaotických dnech přišel konečně den, kdy jsme mohli normálně vyplout na moře. Po včerejším větru je hladina sice trochu rozhoupaná, ale my jsme přeci staří mořští vlci!

Rybařina je krásná svou různorodostí. Jeden den chytáte mraky ryb a druhý den ve stejném místě na stejnou nástrahu nemáte ani brnknutí. A co teprve, když je možnost nastražit gumovou rybku různými způsoby?

Lov na umělou mušku není do zakalené vody vhodný. Jenže když máte v autě jen jeden prut a krabičku mušek, přeci se neotočíte a nepojedete domů…