Poznávání

Při čtení několika článků zabývajících se lovem na pelety jsem začal přemýšlet, jak vyzrát nad starostmi, které rybáře v souvislosti s touto nástrahou trápí. První z nich je nastražování pelet (potřeba speciální koncovky, silikonového kroužku atd.) a druhá jejich relativně krátká životnost ve vodě.

Mořský rybolov s použitím lodi má bezesporu mnoho výhod. Pomocí echolotu si najdete vhodná místa pro lov (zlomy, lavice, vraky) nebo hejna nástražních rybek. Poté už stačí nad zlomem či vrakem driftovat a čekat, až se některému z dravců zachce ochutnat šťavnatou makrelu na háčku.

Vlkouš neboli mořská kočka. Ryba známá svými neuvěřitelně silnými čelistmi, kterými vám může ukousnout prsty. Proto buďte vždy velmi obezřetní a opatrní. Pojďme se podívat, jak tuto bestii cíleně lovit.

Byl jsem požádán, abych rybářskou veřejnost seznámil se skutečností, že se na revírech rybáři mohou setkat se zařízením, které pomáhá monitorovat výskyt u nás nepůvodního a mnohde přemnoženého norka amerického.

Vlkouš obecný je nazýván mnoha různými jmény (zejména v angličtině – Atlantic wolffish, wolffish, seawolf, catfish). Leopard bývá anglicky nazýván Spotted wolffish, což často vede k nedorozumění.

Mořský rybolov bez lodi se může jevit jako málo účinný. Pokud najdete vhodné místo, můžete však úspěšně ulovit nejen mnoho druhů, ale i opravdu velké ryby. Na vaší nástraze si pochutná makrela, treska, pyskoun, ale i 10kg úhoř mořský!

Existují rybáři, kteří se nesmíří s tím, že ryby neberou, a snaží se vymýšlet nové účinné nástrahy. Vymyslet v dnešní době něco nového je poměrně složité. Pavel Vyboh patří k těm, kterým nápady nechybějí a často se pouští do experimentování s nástrahami.

Hlavním důvodem je, že v Norsku vlastně ani žádný konec sezony neexistuje. V půlce října začnou do středního Norska najíždět sledi a v severním Norsku se začne u pobřeží objevovat plůdek tresky jednoskvrnné. Ten způsobí, že k pobřeží najedou velké ryby.

Sezona 2019 se nám přehoupla do druhé poloviny. Přesto není pozdě objevovat nové revíry a místa pro lov. Čas strávený u vody (i bez prutů) vás může naučit mnoho o životě ryb a pomoci vám v přelstění vašeho vytouženého úlovku.

Ryby, jejichž tělo je vyztuženo kostěnou kostrou (donedávna třída Osteichthyes), se objevily na Zemi v prvohorách (silur). Podle fosilií některých „praryb“ můžeme usuzovat, že tehdejší řeky a močály často vysychaly a voda v nich měla nezřídka minimální obsah kyslíku. Co vedlo paleontology k těmto závěrům?

Tloušť je rybou mnohdy zavrhovanou, pro své nekvalitní maso a celorepublikové rozšíření. Ulovit tuto rybu se může jevit jako velmi snadné. Opak je pravou! Velcí tloušti jsou velmi chytří a podezřívaví. Ukážeme vám, jak na ně vyzrát!

Když jsou ryby při chuti a je jich ve vodě hodně, většinou není třeba dlouho vybírat tu správnou mušku na konec návazce. Vyzkouší se základní vzory, různé barvy, velikosti a ryby jdou. Jenže na revírech, kde se rybáři střídají a ryby pouští, je to už trochu tvrdší oříšek.

Slovinsko. Malá země, která má co nabídnout. Rybáři zde najdou ráj v podobě metrových pstruhů, hlavatek, lipanů a obřích kaprů. Nerybáře může oslovit nedotčená příroda a místní výtečná kuchyně.

Ryby, jejichž tělo je vyztuženo kostěnou kostrou (donedávna třída Osteichthyes), se objevily na Zemi v prvohorách (silur). Podle fosilií některých „praryb“ můžeme usuzovat, že tehdejší řeky a močály často vysychaly a voda v nich měla nezřídka minimální obsah kyslíku. Co vedlo paleontology k těmto závěrům? Kromě jiného to byly početné nálezy fosilií ryb, které měly vedle žáber vyvinuty i plíce. Proto je označili vědeckým názvem Dipnoi – tedy dvojdyšné ryby.

Hlavním důvodem je, že v Norsku vlastně ani žádný konec sezony neexistuje. V půlce října začnou do středního Norska najíždět sledi a v severním Norsku se začne u pobřeží objevovat plůdek tresky jednoskvrnné. Ten způsobí, že k pobřeží najedou velké ryby.