Články

Březen. Čerstvý větřík rozmarně sviští nad meandry nížinné říčky, vinoucí se tu lukami, tu lesy, daleko od lidských obydlí. Větve olší a vrb se ještě zimničně chvějí v studeném světle pozdního odpoledne, ale v našedle okrových barvách předjaří je už cítit příslib teplých dní, v nichž vše kolem zahalí svěží, voňavá zeleň…

Populární polévka ze Skotska s mlékem nebo smetanou, která nese název severovýchodního města této ostrovní země.

Jako malý špunt jsem sotva udržel rybářský prut, ale karásky jsem úspěšně lovil. Na plavanou. Malý karásek byl ostatně i první rybou, kterou jsem chytil. A tak to šlo i dál. Bylo nádherné chodit na známá místa, kde jsem u padlého stromu lovil líny či okouny, na mělčinách žila početná hejna krásných zlatých rybek, mezi něž občas zaplul i kapřík.

Březen za kamna vlezem… Anebo taky ne. V týdnu telefon zpíval několikrát písničku o tom, že další víkend strávíme s kamarádem na rybách. Sobotní ráno nemohu dospat a těším se, jak s Michalem probereme rybařinu přímo u prutů a budeme plánovat, co vše letos podnikneme.

Úlovek mořského ďase je snem mnohých příznivců mořského rybolovu. Pro většinu z nich ale bude i nadále rybou plnou záhad a dohadů, rybou tajemnou a zdánlivě nedosažitelnou, přeludem.

Mezinárodní obchod, lodní doprava, turismus a dovoz zvířat a rostlin nemusí mít vždy jen pozitivní dopady. Může vést k záměrnému či nechtěnému rozšíření nepůvodních druhů na nové lokality, kde unikají přírodním vazbám, predátorům nebo chorobám.

Rybí rizoto chutná výborně, lze připravit jak ze sladkovodních, tak z mořských ryb.

Nepochybně každý rybář i nerybář v posledních letech zaznamenal, že zima na našem území je poněkud jiná, než bývala. V některých lokalitách by se dokonce dalo hovořit o pouze dlouhém podzimu a brzkém jaru.

Vzpomínkou na pěkný úlovek ryby bývá ve většině případů fotografie. Ještě lépe připomene chvíle napětí a rybářského úspěchu preparát úlovku. Nejjednodušší je preparování rybí hlavy.

Kupříkladu s jeseterem sibiřským, jehož domovem jsou sibiřské řeky, se na českých svazových vodách nepotkáme, to by se musel stát zázrak. Říká se o něm, že se našim podmínkám přizpůsobuje složitě a rozhodně nedoroste délky dvou metrů, jako ve své domovině. Jelikož jde ale o rybu atraktivní, bojovnou a všežravou, získala si pozornost majitelů či nájemců soukromých vod.

Siven americký (Salvelinus fontinalis) je běžným zástupcem lososovitých ryb v našich vodách. Jen málo rybářů by si dokázalo lov nebo svůj chov představit bez tohoto druhu, a to i přesto, že jde o rybu v Evropě nepůvodní. Jak se k nám dostala? Proč je tak oblíbená? A proč žije mnohdy ve vodách v naprostém osamocení?

Loňská sezóna lovu hlavatek na slovenské řece Hron se nesla v trochu jiném duchu. Asi měsíc před zahájením mě kontaktoval Jakub Vágner. Měl v plánu natáčet lov hlavatek a samozřejmě si chtěl také nějakou pěknou ulovit, a tak mě požádal, jestli bych mu trochu nepomohl.

Parma nežije v každé řece, drží se jen na určitých místech. Ne každý úsek řeky jí vyhovuje. Nemá v oblibě vodu klidnou se zabahněným dnem, nedrží se v tůních. Miluje proud a čisté a tvrdé dno. Písek, štěrk, kameny.

Můžeme použít sladkovodní i mořské ryby. Osvědčili se především sumec a kapr, z mořských ryb především treska.

Živí se všichni jedinci v populaci jednoho rybího druhu stejně, nebo zde existuje výrazná individualita? Na tuto otázku jsme se s kolegy z Biologického centra Akademie věd zaměřili a výsledky rozhodně nejsou nezajímavé.