Čeleď: okounovití
Obývá tekoucí i stojaté vody, říční ramena a tůně, rybníky a přehradní nádrže. S oblibou vyhledává místa zarostlá rostlinstvem.
Okoun patří mezi naše nejhojnější druhy ryb.
Je rozšířen po celém našem území. Obývá tekoucí vody od lipanového po cejnové pásmo a různé typy stojatých vod včetně údolních nádrží a rybníků.
Okoun je stanovištní ryba, která se pohybuje většinou jen na malé vzdálenosti.
Okouni tvoří hejna, která se za soumraku rozpadají a za svítání opět formují.
Aktivita okouna má obvykle dva vrcholy, jeden za svítání a druhý za soumraku.
Častý způsob pohybu okouna spočívá v prudkém střelovitém vyrážení kupředu, pak se náhle zastaví a znovu se dá do pohybu.
Plůdek se živí drobnými planktonními korýši, později loví larvy hmyzu či plůdek různých druhů ryb.
Vzrostlí okouni se živí hlavně rybami, běžný je i kanibalismus.
Pohlavně dospívá ve stáří 1–4 let, mlíčáci v průměru dospívají o rok dříve.
Tření probíhá v našich podmínkách od dubna do konce května, někdy do začátku června při teplotě vody 6–19 °C.
Jikernačka klade jikry v pentlicovitých pásech dlouhých 1–2 metry na kameny, ponořené větve, kořeny nebo vodní rostliny.
Okouna lze lovit všemi známými technikami lovu ryb.
Nejzajímavější je určitě chytání okounů na umělé nástrahy, a to nejen přívlačí, ale i muškařením.
Díky své početnosti a stále ještě širokému rozšíření je dravý okoun nejčastějším úlovkem při lehké a ultralehké přívlači.
Bez problému je možné okouny lovit i na plavanou nebo položenou na žížaly, larvy chrostíků a živou, výjimečně i mrtvou rybku.
Okoun polyká nástrahu velmi rychle, splávek se chvíli kymácí, pak se potopí a ujíždí.
Ihned zasekáváme, jinak okoun nástrahu zhltne i s háčkem a vyprošťování je pak obtížné.
Lov na položenou je vhodný způsob tehdy, když je voda přikalená, když lovíme na větší vzdálenosti a ve větší hloubce.
K oblíbeným způsobům lovu patří lov vertikální přívlačí.
