Ježdík obecný

(Gymnocephalus cernua)
Ježdík obecný

Čeleď: okounovití

Slovensky: Hrebenačka obyčajná
Anglicky: Ruffe, Pope
Německy: Kaulbarsch

Základní údaje

Běžná délka: 15–20 cm
Běžná hmotnost: 50–100 g
Doba hájení: neuvedeno
Trofejní délka: přes 20 cm
Trofejní hmotnost: 150–200 g

Poznávací znaky

  • Tělo je ze stran zploštělé, středně vysoké, hřbetní linie je mírně vyklenutá.
  • Hřbetní ploutve jsou spojeny v jednu, z nichž přední je vyšší než zadní (ostnoploutvé ryby mají vždy dvě hřbetní ploutve).
  • Ústa jsou malá, koncová, oči poměrně velké.
  • Hřbet je šedozelený až olivově zelený, boky hnědavé, břicho bělavé se žlutým nádechem, skřele namodralé s kovovým leskem.
  • Na hřbetě a bocích těla jsou nepravidelné tmavé skvrny.
  • Hřbetní a ocasní ploutev mají žlutohnědý nebo žlutošedý nádech.
  • Přední (ostnitá) hřbetní ploutev nese 4–6 řad drobných hnědočerných skvrn, v zadní (měkké) ploutvi jsou skvrny méně zřetelné.
  • Na ocasní ploutvi jsou skvrny drobné a nejasné.
  • Řitní, břišní a prsní ploutve jsou málo pigmentované.


Zaměnitelné druhy

  • Podobný ježdík dunajský má relativně vyšší tělo s tmavým mramorováním, které má někdy podobu naznačených svislých pruhů. Na skřelové kosti má dva dozadu nasměrované trny (ježdík obecný má tento trn jeden). Ústa má ježdík dunajský malá, polospodní.
  • Ježdík žlutý je štíhlejší a s výraznými podélnými pruhy na bocích.
  • Okoun říční má úplně rozdělenou hřbetní ploutev.


Kde rybu najdeme?

Žije v hejnech různého věkového složení.

Ve dne se zdržuje při dně. Jen za soumraku se přibližuje za potravou více ke břehu.

Objevuje se v dolních tocích řek, průtočných rybnících a údolních nádržích.

Preferuje písčité nebo písčitohlinité, méně často i kamenito-štěrkovité dno.

Silnějším proudům v řece se vyhýbá.

Je poměrně náročný na obsah kyslíku ve vodě.


Život ryby

Je to typický bentofág, který se živí faunou dna.

V mládí loví zooplankton, bentické korýše, larvy hmyzu.

V dospělosti loví hlavně larvy pakomárů, měkkýše a berušky, požírá i jikry a plůdek ryb.

Potravu přijímá po celý rok.

Pohlavně dospívá ve 2.–3. roce života.

Výtěr probíhá od dubna do května při teplotě vody 8-20 °C a je vícedávkový. Jikry klade jako indiferentní druh na vodní rostliny, ponořené větve, kameny nebo na štěrkovité dno.

Při masovém výskytu je potravním konkurentem hospodářsky významných druhů ryb, požírá i jikry a plůdek jiných ryb.

Současně je však významnou potravní složkou dravých ryb, zejména candátů.


Jak lovit tuto rybu?

Nejsnadněji do čeřínku, ale není problém ho ulovit s jemnějším náčiním na plavanou nebo položenou na drobnější živočišné nástrahy.

Zejména se osvědčily menší žížaly a někdy i „masní červi“.

Ježdíci jsou hltaví a chovají se velmi podobně jako malí okouni.

Vláčené nástrahy ale neberou tak ochotně.