Drsek větší

Poznávací znaky

• Tělo protáhlé a vřetenovité se štíhlým ocasním násadcem, hlava shora zploštělá, hřbetní ploutve jsou dvě, oddělené poměrně velkou mezerou (v první hřbetní ploutvi je 13–15 tvrdých paprsků).
• Ústa jsou malá, polospodní, půlměsíčitá.
• Zadní okraj praeopercula (přední skřelové kosti) je jemně zoubkovaný, spodní hladký.
• Hlava je při pohledu shora a při otevřených ústech trojúhelníkovitá, vpředu vybíhající v tupý, poměrně dlouhý rypec.
• Šupiny jsou poměrně malé, vytvořené nejen na trupu, ale i na bázi ocasní a prsních ploutví, a také na hlavě.
• Ošupené jsou i skřele a líce až k úrovni středu oka.
• Na břiše šupiny nedosahují k bázím břišních ploutví, hruď, hrdlo a spodní strana hlavy nejsou ošupené.
• Hřbet a boky jsou žlutohnědé, béžové nebo pískově šedožluté.
• Břicho je světlé.
• Na hřbetu a bocích jsou rozesety drobné hnědé skvrnky, místy tak hustě vedle sebe, že vytvářejí tmavohnědou až černohnědou kresbu v podobě čtyř velkých skvrn či příčných pruhů.
• Ploutve jsou hnědožluté nebo béžové. Prsní, hřbetní a řitní někdy skvrnité, břišní jsou světlejší, někdy s malými skvrnkami.

• Odlišit drska menšího lze například podle menšího počtu tvrdých paprsků v první hřbetní ploutvi (7–10), zatímco u drska většího je to 13–15 tvrdých paprsků.
• Drsek menší má ocasní násadec nápadně tenký, válcovitý a dlouhý, drsek velký ho má ze stran mírně zploštělý.
• Ježdík má hřbetní ploutve spojené v jednu klenutou hřbetní linii a na hřbetě, na bocích a nepárových ploutvích početné tmavé skvrnky.

Drsek menší
okounovití

Ježdík obecný
okounovití

Je to proudomilný bentický druh, který dává přednost štěrkovitému až kamenitému dnu hlavního koryta řek, především v podhorské zóně.

V minulém století se tento druh vyskytoval v toku Moravy až po Olomouc i v Bečvě u Valašského Meziříčí. Od té doby zde ale zjištěn nebyl.

Vzácně se vyskytuje v dolním toku Moravy po Hodonín (výskyt potvrzen v roce 1992) a v dolním toku Dyje (výskyt potvrzen v roce 1994).

Drsek větší je v důsledku zakrnění plynového měchýře málo pohyblivá ryba.

Projevuje spíš noční aktivitu, přes den se v nerovnostech dna.

O dno se opírá břišními ploutvemi a spodní hranou ocasní ploutve.

Pohybuje se nemotorně pomocí krátkých přískoků.

Jeho oči při osvětlení vlivem vrstvy zvané tapetum lucidum zelenavě světélkují.

Rypcem a ploutvemi si vyhrabává mělké jamky.

Živí se larvami vodního hmyzu a korýši, větší jedinci i rybami.

Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 3–4 let.

Tře se od dubna do května v proudných úsecích se štěrkovitým a kamenitým dnem.

Zralé jikry jsou žluté a lepivé.

Patří mezi naše nejvzácnější druhy ryb.

Není objektem sportovního rybolovu.

Neúmyslně by mohl být uloven na plavanou nebo položenou na drobnější živočišné nástrahy.