Rybářských nástrah je nepřeberně a někteří rybáři ani neví, kterou použít dřív. Co dnes bude rybám chutnat? A tak s sebou vozí hromady všeho možného, co se dá napíchnout na háček. Na druhou stranu jsou kolegové, kteří sází stále na jednu nebo dvě osvědčené nástrahy a jiné neřeší. Když jim ryby neberou, tak jednoduše neberou a hotovo.
text: Milan Tychler
Popravdě řečeno, jsou dny, kdy jsou ryby skutečně aktivní a zajímají se snad o všechno, co jim nabídnete. A pak také dny, kdy nezbaští nic. Všichni jsme přesvědčeni o tom, že vhodná nástraha může všechno zvrátit. Ano, změna nástrahy, ale často jen změna její velikosti může v některých situacích skutečně pomoci, ale hledat nástrahu, o kterou se ryby zajímají vždycky? To je celkem zbytečné, protože taková nástraha prostě neexistuje. Jsou dny (i celá období), kdy ryby přijímají potravu jen velmi omezené, nebo vůbec. A když jste zrovna u vody, je to hodně těžké.
Někdy nefunguje vůbec nic
Mnoho rybářských zdrojů říká, že v letním období jsou výborné nástrahy rostlinného původu. A že časně na jaře a v pozdním podzimu a v zimě ryby dávají přednost nástrahám živočišným. Kdysi dávno jsem se snažil touto poučkou také řídit, ale brzy jsem shledal, že neplatí a nefunguje. Na rybách se totiž často stává, že nefunguje vůbec nic.
Brzy jsem poznal, že při letní zvýšené vodě na řece není nad rousnici a naopak, že v zimě bude ležet na dně bez povšimnutí. Ani hnojáčci nejsou v zimě stoprocentní… Ale taková nadýchaná pařená houska, panečku, dovede ryby zaujmout i v mrazu. A co teprve kukuřice! Na drobné zrnko sterilované kukuřice můžete chytit ryby prakticky kdykoliv, stejně jako na masné červy. Masný červ je nástraha, která funguje po celý rok.
Co boilie a nebo pelety?
Ty obsahují rostlinné i živočišné produkty. Samozřejmě hodně záleží na jejich složení a aroma, ale i na tyto nástrahy se loví po celý rok. Na záběr sice můžete čekat hodně dlouho, avšak můžete se dočkat skvělé ryby i v době, kdy mnoho rybářů už k vodě vůbec nechodí. Je samozřejmě velký rozdíl v tom, zda chytáme drobotinu, nebo nám jde spíše o velké kapry. Drobné rybky se budou vrhat na nástrahu dravě po většinu roku, ale s většími rybami je to složitější.
Má to háček
Jaké nástrahy jsou skutečně dobré a které fungují jen někdy? Tak to by chtěl vědět jistě každý. Jenže to má háček. I tisíckrát osvědčená nástraha dokáže zklamat a náhodná volba může příjemně překvapit. U vody je totiž každý den jiný a často se může situace zcela změnit i během několika hodin. Všichni víme, co dokáže udělat s rybami takový přechod studené fronty, líhnutí vodního hmyzu nebo náhlý pokles hladiny či období tření. Každý den je ve hře spousta proměnných faktorů včetně kolísání atmosférického tlaku a to všechno má vliv na to, zda ryby budou aktivní a v jaké míře.
Velký vliv na rybí aktivitu má především teplota vody, někteří rybáři berou v potaz i fáze měsíce. Navíc je tu ještě jedna věc, kterou nedokáže ovlivnit nikdo na světě – a tou je rybářské štěstí, popřípadě náhoda. Určit při tolika faktorech, zda se budou ryby krmit a ještě k tomu jak a kde, samozřejmě není možné a tak děláme to, co vždycky… Zkoušíme, kombinujeme, spekulujeme, vyhráváme i prohráváme. A proč?
Tady je každá rada drahá
Evidentně proto, že nás to baví, jinak bychom to asi nedělali. Co se rybářských nástrah týče, tak tady je každá rada drahá. A já vím naprosto stoprocentně, že ani nejlépe míněná rada nemusí fungovat. Radit tedy v tomto případě je velmi ošemetná věc a proto to tentokrát udělám trochu jinak. K několika opravdu hojně používaným nástrahám rostlinného i živočišného typu připojím svou zkušenost a pak už je vše na každém z vás…
Masní červi na ryby platí
Masní (nebo také kostní) červi byli vždycky skvělou nástrahou, ale dříve se nedali koupit tak snadno. Takže si je musel každý „vyrobit“ svépomocí a také jimi nebylo dovoleno vnadit. Masné červy používám celoročně. Na ryby platí. Jejich výhodou je, že se z nich dá udělat malé soustíčko, tedy můžeme na droboučký háček nastražit jediného svůdně se kroutícího červa, ale klidně můžeme na velký háček napíchnout i pořádný chomáč.
Další výhodou je skutečnost, že se dají koupit i červi barvení. Barevná kombinace nástrahy může v některých případech také sehrát důležitou roli. Velkou výhodou a zároveň i slabinou této nástrahy je, že se o ni zajímají všechny ryby, takže se někdy nedokážeme zbavit drobotiny. Někteří rybáři říkají, že se jim v zimě masný červ neosvědčil, protože se v chladné vodě brzy přestává hýbat. Nemám stejný názor. Například taková kukuřice nebo pařená houska se přece také nepohybují. Na malá sousta z červů lovím i v mrazech a drobné i středně velké kaprovité ryby na ně berou stále.
Drobné rybky tolik nezlobí
Sice méně než v létě, ale méně berou i na jiné nástrahy, což není tím, že by se červi nepohybovali, ale tím, že jsou ryby v chladné vodě prostě méně aktivní. V zimě rád používám tuto nástrahu i v objemnějším provedení například k lovu tloušťů a kaprů. Drobné rybky tolik nezlobí a tak si to mohu dovolit. Mnoho článků v anglických časopisech popisuje, jak lovit v zimě kapry právě na červy. Podle mě je masný červ skvělá celoroční nástraha, i když by podle některých teorií neměla fungovat.
Pařená houska je skvělá celoročně
Je nejopěvovanější zimní nástraha a já bych se nebál přirovnat ji k masným červům. Jenže pařená houska je skvělá celoročně skvělá a stejně tak, jako masní červi, má slabinu, že se o ni v létě zajímají všechny rybky. Navíc oproti červům hůř drží na háčku. Drobné rybky ji rychle strhnou. Z toho pramení její větší využití právě v zimě, kdy je aktivita drobných ryb menší.
Hodně záleží na pečivu
Pokud se po většinu roku snažím lovit na malém rybníce kapry na kukuřici a ještě raději na pelety a malé boilie, protože všechno ostatní drobné ryby vmžiku roztrhají na cucky, v zimě neváhám na kapry nastražit právě pařenou housku. A mám šanci, že nějaké dostanu. S pařenou houskou je jistě více práce než s červy, protože hodně záleží na tom, jestli se vám podaří správně ji připravit. Bohužel, to není jen ve vašich rukách, protože hodně záleží i na pečivu samotném. Pekáren je jako máku a ne všechny výrobky jsou stejné.
Někdo sází na klasické napaření, někdo používá mikrovlnnou troubu. Podle mě nezáleží na postupu, ale na výsledku. Nástraha musí na háčku dobře držet, ale přitom musí být lehká a kyprá. Vždy musíme počítat s tím, že ve vodě zvětší objem, takže nastražená sousta nesmí být příliš velká. Nastražit se dá střídka i kůrka, někdo vyštipuje kleštěmi kuličky, jiný housku slisuje a krájí čtverečky. Jak je libo.
V létě občas chytám na malé lisované kostičky nastražené mimo háček a také na rohlíkové boilie a v zimě pak na lehké nadýchané obláčky střídky. Pokud nastražím v zimě větší sousto, pak se na řece nejspíš dočkám pěkného tlouště. Podle mě je to jedna z nejuniverzálnějších a nejúčinnějších nástrah vůbec. V posledních letech se stejně jako houska osvědčuje i toustový chléb, který má tu výhodu, že vysychá pomaleji než houska, což je jeho nespornou výhodou.
Kukuřice prostě funguje
Velmi oblíbená nástraha při lovu středně velkých kaprovitých ryb i větších kaprů. Kukuřice může mít mnoho podob. Plechovky a sklenice ze supermarketů nabízejí drobná měkká zrnka seřezaná z klasů a v nálevu, který nijak nepotlačuje přirozenou vůni a chuť kukuřice. Pak máme v rybářských obchodech kukuřici různě barvenou a dochucovanou. Většinou jde o zrnka celá, z klasu loupaná, větší a tužší než ty, určená pro náš stůl. Nejsou tudíž tak zajímavá pro drobné rybky.
Připravit si můžeme i svou vlastní kukuřici tak, že povaříme celá suchá semena. Pokud si takto kukuřici připravujeme, jde nám obvykle jen o kapry, takže vybíráme větší zrna a nevaříme je úplně do měkka, abychom eliminovali záběry malých ryb. Říká se, že kukuřice slaví největší úspěchy v době, kdy právě dozrává na poli. Ale ona je výborná celoročně. Jen je třeba říci, že s chladnoucí vodou nastražujeme spíše menší sousta a raději variantu kukuřice měkčí, tedy tu určenou pro naši spotřebu.
Myslím, že v zimě dávají ryby přednost raději nástrahám menším a měkčím, které tolik nezatěžují jejich už tak hodně zpomalené trávení. Na droboučká zrnka měkké kukuřice chytám v zimě i plotice, cejny, ostroretky a kapry. Někdy ze zrníček vymáčknu obsah a nastražím jen slupku. Zrnko vypadá jako každé jiné, ale je mnohem lehčí a ryby ho tudíž snáze nasají. I taková maličkost může v zimě rozhodnout, jestli rybu po záběru zaseknete nebo ne.
Na rousnice se loví odjakživa
Rousnice, ale i jiné druhy žížal, se používají k lovu ryb od nepaměti a patří mezi ty účinné. Velká rousnice je natolik zajímavým soustem, že si ji nenechá ujít ani taková ryba, jako je sumec. Zabere na ni parma, kapr, lín, okoun, ale na menší kousky i cejn, plotice, karas a všechny ostatní kaprovité ryby. Často se stane, že velkou rousnici potahují za její konce i malí hrouzci. Je to prostě kus bílkoviny, která nemůže jen tak zbůhdarma ležet ladem.
Myslím si, že s žížalami je to především o jejich velikosti a myslím, že oproti již popsaným nástrahám je v zimním období mnohem méně účinná. Odporuje to tvrzení, že živočišné nástrahy jsou v chladné vodě účinnější než nástrahy rostlinné, ale nemohu si pomoci… Žížala prostě mezi mé top zimní nástrahy prostě nepatří. Naproti tomu ji považuji za výbornou tak od května do konce září. Někdy i déle, ale to záleží hlavně na teplotě vody.
Podle mě si ryby tuto nástrahu spojují s letní vodou zvednutou po dešti, která přináší tuto potravu ve větším množství, protože ve vyšší zakalené vodě je mimořádně účinná. Ale i za běžného stavu, ale v teplé vodě nezůstane bez povšimnutí. Zatímco v létě může budit rousnice velikosti menší užovky v rybách skutečné nadšení, v zimě o ni rybí tlama nezavadí. Příliš objemné sousto. Možná je těžší i její trávení. Nevím. Vím ale, že jsem při svých zimních lovech na rousnice kdysi chytával parmy. Ty jediné se spolu s tloušti o tuto nástrahu zajímaly, ale ne vždy. To je ale zimní rybařina, která dovede být zrádná.
Hnojáčci dovedou nachytat ryby kdykoli v roce
Hnojní žížaly jsem nevzpomněl záměrně, je to kapitola sama pro sebe. O hnojáčcích se hodně mluví a je fakt, že dovedou nachytat ryby kdykoli v roce. Ale pozor, hovořím o skutečných hnojních žížalách a ne o tom, co se v obchodě často za hnojáčky jen vydává. Různé dendrobeny, kalifornské žížaly a já nevím, co ještě – to skutečně není poctivý hnojáček z dobře uleželého hnoje, o které jsme v minulosti neměli nouzi. Jediný pravý hnojáček je ten rudý se žlutým kroužkováním na konci těla, který vypouští nažloutlou zapáchající tekutinu.
Vynikající jsou po celý rok k lovu velkých cejnů na řekách. Kaprům ale moc nevoní a řekl bych, že jejich účinnost je na tekoucích vodách mnohem vyšší než na vodách stojatých, alespoň v zimě. Je to hodně dáno tím, že na tekoucí vodě nabízíme tuto nástrahu mnohem zajímavěji a také prochytáváme mnohem větší plochu než na vodách stojatých a to se na finálním výsledku prostě podepisuje. Na nástrahu unášenou pomaloučku proudem reagují ryby jinak než na nástrahu ležící nehybně na dně.
Hnojáček je také mnohem menší a aromatičtější sousto než jiné žížaly, což sehrává svou roli a miniaturní hnojáčci mohou připomínat svým vzhledem i potravu pro ryby hodně zajímavou a nejpřirozenější ze všech – velkou larvu pakomára, čili patentku. Jakmile ji zahlédnou, chtějí ji prozkoumat a k záběru už je jen krůček.
U hnojáčků se z nějakého důvodu stává, že někdy doslova excelují a v podstatě nad ně není a jindy zcela vybouchnou. Vůbec se neodvážím říci čím to je, ale setkal jsem se s tímto jevem v své rybářské praxi mnohokrát. V každém případě řadím tuto nástrahu hodně vysoko.
Kombinované nástrahy
Když ryby neberou, zkoušíme kdeco. Vnímavému rybáři nemůže uniknout, že někdy zcela jednoznačně nejvíce ze všeho bodují kombinace běžně používaných nástrah. Není to nic zvláštního, dává to smysl. Když nástrahu, která sama o sobě rybám chutná v době jejich nezájmu ještě více zatraktivníte, je velká šance, že se o ni budou zajímat. Vezměte takové malé soustíčko pařené housky. Výborná nástraha, ale v zimě se rybám často brát prostě nechce.
Zkuste ale k této světlé vločce připíchnout kousíček hnojáčka nebo červeného masného červa! Kontrastní barva (i nějaký ten pohyb) bývá často tím spouštěcím stimulem, což neplatí jen v zimě. Kombinace rostlinných a živočišných nástrah jsou oblíbené. Teprve jejich spojení je to, co dělá nástrahu jako celek zajímavou. Běžně se tedy kombinuje kukuřice s červem či hnojáčkem a už zmíněné pečivo s červy i hnojáčky. Závodníci často používají i kombinaci hnojáčků a červů s kuklami.
Nikdy ale nezáleží jen na nástraze samotné, ale i na její prezentaci, velikosti a použitém náčiní. Se skvělou nástrahou na předimenzovaném náčiní úspěchy slavit nebudete. V době slabého braní hraje velikost háčku a síla vlasce (respektive návazce) obrovskou roli. Proč mnoho rybářů v pozdním podzimu s rybařinou prostě končí? Často to nebývá jen počasím a s tím spojeným nepohodlím, ale tím, že jim ryby jednoduše neberou. Nejsou totiž ochotní nic měnit. Ale tady platí – nic nezměníš, nic nechytíš. A velkou roli bude vždy sehrávat volba místa. Ale o svých nástrahách přemýšlejme!
Diskuze k článku (0)