Fotografie
fadli m.n okomentoval Výdej celorepub...
včera
Fotografie
fadli m.n okomentoval Test rybářských...
včera
Fotografie
fadli m.n okomentoval Původní versus ...
včera
Fotografie
fadli m.n okomentoval Její podvodní v...
včera
Fotografie
fadli m.n okomentoval Barakuda zaútoč...
včera

Ostroretka stěhovavá

Chondrostoma nasus
Čeleď: kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)
Ostroretka stěhovavá
Zaměnitelné druhy Vše o rybě Lov ryby 11 článků

Slovensky
Podustva obyčajná
Anglicky
Nase
Německy
Nase

Základní údaje

Běžná délka:
25–40 cm
Běžná hmotnost:
0,2–1 kg
Doba hájení:
16. březen až 15. červen
Trofejní délka:
od 60 cm
Trofejní hmotnost:
přes 2 kg
Nejmenší lovná míra:
30 cm

Poznávací znaky

  • Tělo je štíhle protáhlé, přizpůsobené pobytu v proudící vodě, je pokryto středně velkými šupinami.
  • Hlava je poměrně malá, oči velké.
  • U jedinců po vylíhnutí až do věku tří měsíců jsou ústa v podstatě koncová, potom se přesunou do spodního postavení.
  • U mladých jedinců (asi do 10 cm) jsou ústa poněkud obloukovitá, u starších ryb má pak ústní otvor tvar příčné rovné štěrbiny s rohovými rty.
  • Ocasní ploutev je velmi výrazně vykrojená.
  • Pobřišnice je zbarvená černě.
  • Tělo je stříbřitě bílé, hřbetní část šedá s modrým leskem.
  • Ploutve jsou načervenalé s výjimkou ocasní ploutve, která je tmavěji červená až šedá, a hřbetní ploutve, která je šedá.

Zaměnitelné druhy

  • Podobná podoustev říční má spodní obloukovitá ústa a delší základnu řitní ploutve (17–22 větvených paprsků v řitní ploutvi oproti 9–12 u ostroretky).
Obrázek ryby
Podoustev říční
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Kde ostroretku stěhovavou najdeme?

Ostroretka je původním druhem v povodí Moravy a Odry.

Teprve od 20. let se začaly vysazovat i do povodí Labe, možná i neúmyslně s plůdkem jiných ryb.

Na řadě toků zdomácněla a její populace prosperuje.

Dnes je běžná v Ohři, Ploučnici, Orlici i v tocích v povodí horní Vltavy.

Osídluje střední a horní úseky našich řek, které odpovídají charakterem lipanovému a parmovému pásmu.

Typickým stanovištěm jsou místa, kde se střídá hlubší voda a tůně s peřejnatými částmi toku s proudivou vodou, kde značná část dna je tvořena kamenitým štěrkem, valouny a kameny s pískem, s řasovými nárosty, které tvoří její základní potravu.


Život ostroretky stěhovavé

Ostroretka je typická hejnová ryba.

Hejna ale nejsou stálá, během roku dochází k jejich spojování a rozdělování.

Ostroretka je velmi pohyblivá ryba, i několikrát denně mění místo pobytu.

Za potravou vyjíždí do míst s bohatými řasovými nánosy, které seškrabuje z kamenů ostrými rohovitými rty.

Tím vytváří na kamenech pokrytých řasami typické tmavé pruhy.

Při sběru potravy různě natáčí tělo podle sklonu plochy kamenů, přičemž se boky těla ve vodě blýskají a prozrazují tak její stanoviště.

Podle šířky rýh zanechaných v povlaku řas lze odhadnout i velikost ryb.

Spolu s nárosty řas požírá ostroretka i larvy hmyzu v nich ukryté.

Pohlavně ostroretka dospívá obvykle ve věku 4–7 let.

Tření probíhá od března do května, nejčastěji v dubnu při teplotách vody 6–10 °C.

Pro ostroretku jsou typické třecí migrace o délce několika stovek metrů až několika kilometrů s následným masovým shromažďováním ryb na trdlištích.

Vlastní tření je značně bouřlivé.

Ostroretka je typickou litofilní rybou, která se tře v peřejnatých úsecích se štěrkovitým a kamenitým dnem.

Na trdlišti se objevují nejprve samci, kteří tam zůstávají po celou dobu tření. Samice se zdržují v úseku pod trdlištěm. Zralá samice vplouvá na trdliště, kde se k ní přidruží několik samců a celé hejnko proplouvá trdlištěm proti proudu za bouřlivého zmítání, šplouchání a vzájemného tření, přičemž dochází k vypouštění pohlavních produktů.

Jikry se přilepují na dno trdliště.

Byl popsán přirozený kříženec ostroretky a plotice.


Jak lovit ostroretku stěhovavou

Na plavanou i položenou s lehkým náčiním, nástraha by měla ve všech případech ležet na dně nebo kopírovat jeho průběh.

Ulovit ji můžete také na feeder. Je však potřeba použít velmi ostré a pevné háčky, jinak ji přes tvrdou tlamku nezaseknete.

V poslední době se zkouší muškaření.

Na ostroretku nastražujeme hlavně masné červy, drobné žížaly, larvy vodního hmyzu, vařené kroupy a těsto.

S úspěchem lovíme ostroretky i na řasy navinuté na ramínku háčku (čím světlejší, tím lepší).

Při lovu na plavanou je jednou z podmínek dobré přikrmení.

Vnadíme tam, kde spatříme „blýskání“ těl ostroretek.

Volíme pozvolné vnadění, dobře se rozpadající krmivo a prohazujeme jím řadu míst, kde budeme lovit.


Všechny články o rybě

Články o této rybě (11)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled