Postupný úbytek drobných potravních druhů ryb v rybnících a rybničních soustavách je často diskutovaným problémem. Důvody jsou v podstatě známy.
text: Karel Dubský
Jednak je to dlouhodobé uplatňování zhuštěných obsádek kapra (a jeho konkurenční tlak), vliv rybožravých predátorů a důsledek výskytu invazních nepůvodních druhů ryb, které celkem bez problémů osídlily prostředí našich rybníků zhruba od 80. let minulého století (střevlička východní, karas stříbřitý).
Tak se stalo, že některé dříve naprosto běžné druhy ryb se staly poměrně vzácnými. Jako příklady lze uvést karasy obecné, slunky stříbřité; ale také například hrouzci obecní byli velmi často součástí obsádek zejména menších rybníků.
O tom, že různé drobné druhy ryb, zejména z čeledi kaprovití, plní důležitou roli v potravním řetězci jako nezbytná složka potravy hodnotných dravých druhů ryb, není třeba vést polemiku. Kdo by nechtěl ve svém rybníku docílit slušné produkce tržních štik nebo candátů?
V jednom listopadovém týdnu zažili žáci školy při výlovech rybníků příjemné překvapení. Ve dvou různých lokalitách na Vodňansku se setkali se dvěma dnes poměrně vzácnými druhy ryb. Jednalo se o piskoře pruhovaného a sekavce podunajského.
Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) má protáhlé válcovité, v zádní části ze stran zploštělé tělo. Ústa jsou opatřena deseti vousky, což je u našich ryb největší počet. Tělo je žluté, až hnědé s podélnými hnědými pruhy. Dorůstá délky až 30 cm. Zajímavostí u tohoto druhu je hned několik. Vyznačuje se schopností střevního dýchání.
Jedná se o pomocnou formu dýchání, při kterém ústy polkne z hladiny vzduchovou bublinku, která putuje zažívacím ústrojím a je vstřebána do krve v zadní části střev. Také se uvádí, že svou pohybovou aktivitou (vyplouvání k hladině) reaguje na změny atmosférického tlaku. Při manipulaci s touto rybou je ta schopna vydávat zvuk podobný písknutí.
Piskoř býval oblíbenou nástrahou rybářů při lovu sumců. Na našem území se vyskytuje vzácně. Vyhovují mu zabahněné biotopy, jako jsou rybníky, rybniční stoky a náhony. Je zákonem chráněný a zařazený mezi ohrožené druhy ryb.
Sekavec podunajský (Cobitis elongatoides) je drobná rybka dorůstající velikosti 13 cm. Tělo je protáhlé, žlutohnědé barvy (břicho je světlejší) s četnými hnědými skvrnami na bocích. U základny ocasní ploutve nad podélnou osou těla je výrazná tmavá skvrna. Vousků má šest. Pod okem je vztyčitelný trn.
Vyskytuje se v pomalu tekoucích potocích s písčitým, případně jílovitým a hlinitým dnem. Do substrátu se v průběhu dne zahrabává. Na našem území se vyskytuje velmi vzácně. Je zákonem chráněný jako druh silně ohrožený.
Oba nálezy při výlovech byly náhodné, ryby se ulovily při běžném postupu do sítí. Z toho lze usuzovat na větší počet jedinců v obou lokalitách. Ulovení jedinci byli po vyfocení vráceni zpět do svého prostředí. V obou případech se jedná o lokality, kde se oba druhy vyskytovaly v minulosti. Poslední nálezy však byly asi z doby před dvaceti lety. Je pozitivní, že se zde jedinci obou druhů znovu objevili. Vzhledem k hustotě rybničních stok v povodí, jsou tyto zřejmě jejich rezervoárem.
Diskuze k článku (0)