Tak jako každý rok se milovníci bystrých podhorských vod v polovině dubna nemohou dočkat zahájení další pstruhové sezony. Ať už vyrazí k vodě s umělými muškami nebo s vláčecím prutem, jejich cílem bývá nějaký ten vytoužený pstruh nebo siven, ačkoli se často uloví i další druhy ryb.
text: Josef Jedlička
Pstruhové revíry už dávno nejsou jen horské bystřiny a proudné řeky, velmi atraktivními vodami jsou i sekundární části toku pod přehradami a v neposlední míře také stojaté pstruhové vody, tedy jezera, zatopené lomy i chladnější rybníky. Pokud je na potoce nebo řece výrazně zvýšený stav nebo odtéká extrémně chladná „sněhová voda“, právě tyto revíry jsou jednou z možností, kde si můžeme dobře zachytat.
Většina pravověrných pstruhařů sleduje předpovědi i současný vývoj počasí a díky snadno dostupným informacím tak může rybář na poslední chvíli cíl své první výpravy za pstruhy v nadcházející sezoně v případě potřeby ještě změnit.
Přívlač i umělá muška
Mírně zvýšená a lehce přikalená voda nebývá na závadu. Pstruzi se sice budou držet spíš u dna a za přírodními překážkami, zvýšený zájem o potravu můžeme v polovině dubna očekávat především v níže položených revírech, kde dochází k rychlejšímu oteplení. Už dlouhá léta se věnuji na pstruhových vodách výhradně lovu na umělé mušky, zjara ale potkávám u vody i poměrně dost vyznavačů lehké přívlače.
Jednoháček bez protihrotu
Jistě chvályhodnou tendencí je u vláčecích nástrah stále rozšířenější používání jednoháčků bez protihrotu. Ty se výborně osvědčují zejména v případě, že na nástrahu zaútočí podměrečný pstroužek, který vezme nástrahu hlouběji. Uvolnění nebývá problém a určitě nedojde k takovému poškození rybky, jako by tomu bylo v případě použití trojháčku s protihroty, kdy ryba dojde většinou značné úhony.
Namočená ruka a pstruží dorostenci
K šetrnému zacházení s rybami samozřejmě patří i namočená ruka nebo mokrá „bezuzlíková“ síťka podběráku. Právě pstruzi jsou k narušení ochranné vrstvy velmi náchylní. Rybáři, kteří loví zásadně stylem Chyť a pusť by na začátku sezony měli vyhledávat spíš ta místa, kde bude stát větší ryba, a ne pstruží dorostenci.
Nehezký pohled
Drobnější pstruzi bývají sice při chuti a o záběry pak není nouze, je to ale dost kontraproduktivní způsob lovu, i když si lovící žádnou z ulovených ryb neponechá. Únava, šok ze zdolávání, a nakonec i při maximální opatrnosti manipulace s ulovenou rybou (ne každou můžeme bez kontaktu uvolnit přímo ve vodě, někdy to opravdu nejde) působí přece jen negativně.
A vidět několik dnů po zahájení u dna se převalující mrtvolky pstruhů není nic hezkého. Zkusme tedy raději přelstít některého z těch větších, tedy opatrných dravců, jejichž stanoviště s určitou praxí můžeme poměrně dobře odhadnout.
Drobné rybky i hmyz
Jakou nástrahu zvolíme na začátek sezony? Vycházejme z toho, že ryby se budou zdržovat v místech za přírodními překážkami a spíše u dna. Do určité vzdálenosti si ale za lákavým soustem bez problémů připlují. Pstruzi i siveni jsou dravci, především co se větších ryb týče…
Drobné rybky jsou tedy důležitou složkou jejich potravy, stejně jako další vodní živočichové včetně hmyzu v nejrůznějších stádiích vývoje a spláchnutý či do vody spadlý suchozemský hmyz. Pro muškaře je jednou z variant použití streamerů, bucktailů a větších fantastických vzorů mušek, které velmi dobře imitují drobné rybky a další vodní živočichy.
Jak stojí ryba
Vyznavači přívlače dávají v tomto období přednost pomaleji pracujícím třpytkám, malým wobblerům a jigům. Můžeme si vybrat způsob vedení ve směru po proudu, kdy při opatrném postupu podle vody většinou přicházíme k rybě odzadu (stojí totiž téměř vždy hlavou proti proudu), popřípadě vést nástrahy šikmo proudem nebo přímo proti němu. Každý způsob má své výhody i nevýhody.
Signál pro velké ryby
Techniku vedení nástrah pochopitelně lze obměňovat a přizpůsobovat podle konkrétní situace. Ačkoli ryby měly čas si od rybářů přes zimu odpočinout, své reflexy neztratily a neopatrným chováním bychom je snadno poplašili. A pokud dojde k úprku malých pstroužků, je to spolehlivý signál i pro velké ryby, že se něco děje.
Pozor na nepěkná překvapení
Přesunou se do úkrytu nebo prostě přestanou jevit o naše lákadla zájem. Takže vždycky opatrně a nikam nepospíchat! Kdoví, co ve vodě přes zimu přibylo za vymleté jámy nebo další nečekané pasti na rybáře. Mnohé změny nejsou na první pohled patrné, a přitom by nás mohly hned na začátku sezony nepěkně překvapit.
Jak zatížit nymfy
Efektivní lovnou metodou se pro čas zahájení jeví stále populárnější lov na nymfy. Při něm rybám nabízíme napodobeniny larev, nymf a dalších vodních živočichů především ve spodní a střední části vodního sloupce. Abychom je dopravili do požadované hloubky, je třeba nástrahy (především v hlubších a proudnějších úsecích) zatížit už při vázání.
Tungstenová kulička nebo rychle potápivá šňůra
A to buď přímo v tělíčku použitím mosazné nebo ještě o něco těžší tungstenové kuličky, či k jejich dopravení použít rychle potápivé šňůry o hmotnosti výrazně přesahující hmotnost vody. Volba zatížení a tím dosažené hloubky vedení mušek závisí na podmínkách. Jinak tomu bude na hluboké, poklidně táhnoucí vodě, jinak ve vymletých jámách mezi kameny.
Lov na francouzskou nymfu
S nymfami lze lovit nakrátko, na střední i dlouhou vzdálenost. Specifickou odnoží nymfování je potom lov na tzv. francouzskou nymfu, kdy klasická muškařská šňůra při nahazování a vedení mušek prakticky neopouští naviják a nahazujeme s dlouhým návazcem, který umožní citlivé vedení a tím i mnohem citlivější zaregistrování i sebejemnějšího záběru.
Nejjednodušší technika?
Opomíjet bychom neměli ani mokré muškaření. Jde o jednu z prvních metod v této rybolovné technice a je (troufám si říci, že neprávem) v posledních letech rybáři opomíjena a podceňována. Na první pohled možná vypadá ze všech muškařských technik nejjednodušeji, ovšem zdání v tomto případě případě klame.
Na suchou mušku je ještě čas
Ačkoli jde vlastně o to, že nástraha je unášena proudem a napodobuje utopený nebo vodou unášený hmyz v různých vývojových stadiích, není to rozhodně tak snadné. Pro suché muškaření, kdy nástraha plave na hladině (a záběr sledujeme zrakem), čas ještě většinou nenadešel. Ale i v dubnu se občas některé dny vyvedou tak, že o nad hladinou poletující a unášený hmyz není nouze, potom bych neváhal. Ale nejspíš bude třeba s tímto způsobem lovu ještě pár týdnů počkat.
Vybíravé ryby
Volba nástrah na začátku sezony nebývá složitá. Ovšem v klidnějších místech a na stojatých vodách umějí být ryby vybíravé i v polovině dubna. Streamery volíme v délce kolem 5 cm, podle podkalení vody od tmavých až po nápadněji zbarvené s lametkami nebo fluorescenčními prvky. Přes den použijeme spíš tmavší vzory.
Co způsobí přikalená voda
Co se nymf a mokrých mušek týká, oblíbené jsou nejrůznější varianty klasické březnovky, dále napodobeniny schránkových chrostíků, blešivců i oblíbená PTN (nymfa z bažantího ocasního pera). V prvních dnech sezony můžeme použít i o něco silnější návazce (0,18 – 0,16 mm), ryby přece jen nebývají tak opatrné jako v létě. A přikalená voda nám chytání v tomto ohledu usnadní.
Díky silnějšímu návazci netrvá zdolávání chycených ryb zbytečně dlouho, a to je pro ryby určitě přínosem. Nahazovat budeme tak, aby nástraha byla unášena do místa, kde předpokládáme stanoviště ryby nebo do proudnice, do níž potencionální úlovky pro lákavá sousta vyjíždějí.
Čím víc mušek, tím víc záběrů?
Hodně záleží na vedení mušek ve správné hloubce, zda použijeme zatíženou koncovou nebo některou z přívěsných mušek – to už zase závisí na naší rozvaze a zvolené taktice. Ačkoli můžeme lovit na tři mušky, není to vždy zárukou toho, že čím víc mušek, tím větší pravděpodobnost záběru. V čisté vodě mohou naopak mušky ve větším počtu často působit rušivě a ryby od záběru odradit.
Proč omezit brodění
Měli bychom myslet i na to, že pokud chytáme v revíru, kde se vyskytuje lipan podhorní, mohou se na některých revírech už koncem dubna ryby stahovat na trdliště před nadcházejícím třením. A v průběhu května nebo někde až začátkem června se rozmnožují. Takže i v případě, že trdliště nejsou vyznačena a v Rybářském řádu není uveden zákaz brodění, měli bychom být ohleduplní a brodění omezit.
Koho si ponechat?
Nebo (ještě lépe) brodění v tomto období zcela vynechat. Pokud se nám za to ubývající lipani odmění bohatým potomstvem, bude to určitě to nejlepší, co si můžeme přát. Chceme-li si nějakou tu rybu vzít domů a pochutnat si na vlastnoručně ulovené kořisti, přimlouval bych se za ponechání pstruhů duhových nebo sivenů.
Signál ke krmení
Ti se často právě před zahájením sezony do revírů vysazují a poslouží stejně většinou jako určitá oběť pro rybáře, kteří se konečně dočkali pstruhové sezony. Tyto ryby občas ani nejsou příliš plaché, naopak. Rozruch na břehu a dopad nástrah považují často za signál ke krmení, na jaké byly ještě donedávna v sádkách a odchovných rybníčcích zvyklé. Ale to je na každém z nás.
Krásná tradice
Osobně potočáky pouštím bez výjimky už dlouhá léta, vždyť tyto krásné ryby jsou na převážném počtu revírů stále vzácnější. A nezapomeňte na krásnou tradici, kterou ctili i naši tátové, dědové i jejich předkové – první pstruh sezony se přece vždycky pouští.
Diskuze k článku (0)