Mrzne, ale proč nejít na ryby?

Na privátních vodách, kde se lov na dírkách v zimním období provozuje, je nejčastěji lovenou rybou převážně siven americký a také pstruh duhový. Tím ale výčet ryb, které můžeme ulovit, nekončí. Lov v rybníku nám mohou zpříjemnit i ryby, které jsou tam doma.

text: Ivo Novák

Poměrně slušně si můžeme zachytat třeba tam, kde se ve vodě prohánějí hejna okounů. Ideální je navštívit revír, kam se chystáme v zimě na dírky, ještě před zamrznutím a udělat si představu o druhovém složení ryb.

Na kapří pamlsky okouna neulovíme, takže se k takovému pomyslnému průzkumu nejlépe hodí hnojáčci. Těm odolá jen málokterý pruhovaný loupežník. A pokud použijeme plavačkový prut a obejdeme revír s jemnou sestavou, můžeme si rovnou zmapovat hloubku a někdy i zjistit, jestli není dno pokryté rostlinami.

Když kapr neprojde dírkou…

Na hnojáčky se lehce zlákají i třeba plotice, cejni a perlíni. Pěkným okounem asi nepohrdne žádný rybář, ale pokud mu nejde jen o počet ryb, které si odnese domů, pěkného dne si užije i při lovu bílé ryby. Všechny výše jmenované druhy ryb na dírkách berou.

Kapři v chladné vodě pod ledem čekají na jaro. Pokud nejsou ze svého zimního odpočinku rušeni, moc aktivity neprojevují. Ale víkendový ruch a vůně krmení v nich někdy zájem o nástrahy probudí a nabízené pamlsky okukují a leckdy i ochutnají.

Povodit si slušného kapra na proutku pro dírky je vzrušující, i když macek bojuje méně než v létě. Ubrzdit a otočit několik kilogramů těžkou rybu na slabém vlasci je už známkou šikovnosti a umu.

Problém ale nastává se zdolanou rybou u dírky. Pokud neprojde otvorem, nezbývá než vyháčkovat rybu pod ledem. Když je háček vidět, může se to podařit vcelku snadno. Ryba se dá na malém háčku a slabém vlasci i odstřihnout.

Nebo nezbývá nic jiného než mít po ruce šikovného kamaráda, který vám vyvrtá vedle vaší dírky dírku druhou. Při vrtání je ale třeba stále dávat pozor, abyste nepřetrhli vlasec. Fotografie s pěkným kaprem na dírkách jistě potěší, ale rybě pózování zrovna moc neprospěje. Je třeba ji co nejrychleji vrátit zpět, nebo si ji ponechat.

Dostaveníčko hejna cejnů

Při zimním chytání na dírkách není třeba používat žádná velká sousta. A při vnadění byste se měli taky držet zpátky. To, že je na háčku kapr, rybáře někdy dost překvapí. Záběry jsou totiž jemné. Kapr leckdy sousto jen pozoruje a zkoumá, takže se splávek sotva chvěje a pohupuje, ale už to je signál, že se kolem našeho háčku něco děje.

Stačí, když ryba chvilku sousto podrží v tlamce. Na jemném a malém, zhruba gramovém splávku je to poznat. Brzda musí být seřízená a připravená na výpad ryby. Chytá se nakrátko a malý proutek vám při přitažené brzdě nedá šanci sáhnout po cívce, takže je vlasec během sekundy přetržený. I zasekávat musíte s citem.

Potkat kapry na dírkách můžeme, ale větší naděje je na bílou rybu, hlavně na cejny a plotice. Když si dá pod dírkou dostaveníčko hejno cejnů, je spíš problém je udržet na místě, aby neodjeli k sousedům. Jsou revíry, kde je populace cejna početná a velké hladové hejno nedokáže střídmé přikrmování dlouho udržet na místě.

Pro cejny je lov na dírkách slušnou šancí, jak si v zimním období přilepšit. Drobné krmné peletky, které rybáři kupují pro siveny a duháky, často luxují právě cejni, takže krmná dávka na dně někdy vydrží opravdu jen chvilku. 

Maréna, cejn a červíci

Cejni zbožňují bílé červy. Dva, tři červíci na malém háčku je pro „lopaťáky“ ideální sousto. Pokud budete pokládat nástrahu až na dno, můžete počítat s klasickým cejním záběrem, kdy se vám splávek položí v dírce.

To je signál, že je na háčku právě cejn. Pod dírkou ale bývá rušno a každý cejn se snaží získat víc než soused v hejnu, takže jeho ostražitost jde stranou. Ostatní ryby z hejna příliš nevyplaší ani zdolávání ryby.

Cejn není vyhlášeným bojovníkem, i když jsem se setkal s revírem, kde jsem do poslední chvíle myslel, že mám na prutu marénu, která umí rybáři připravit horké chvilky. O marénách (síhu severním) jsem se v úvodu článku nezmiňoval, ale tam, kde marény jsou, bych se na ně soustředil.

V zimním období jsou aktivní a jsou to veskrze bojovné ryby. Hnojáček a červík platí i na ně. Větší úspěchy jsem ale slavil s bílými červy. Hnojáček v chladné vodě bohužel nic nepředvede, během chvilky visí na háčku jako kus tkaničky.

Když se ale k němu přidají dva červíci, soustečko vypadá hned lákavěji. Hnojáček ryby zaujme pachem, červík barvou. Ideální kombinace. Červy i hnojáčky je třeba udržovat na ledě v teple.

Co platí na jesetera?

Hloubka, v jaké budeme nabízet naši nástrahu nabízet, bude jedním z faktorů, jaké ryby budeme lovit. Nejblíže pod ledem zacílíme nejspíš na malé perlíny. Někdy ale ošálíme i perlíny v délce 25 cm. To jsou už prima souboje.

Plotice se pohybují většinou ve sloupci a pomalu propadávající červíci jsou pro ně lákadlem. Při troše trpělivosti dojde i na vašeho červíka na háčku. Výzvou jsou i revíry, kde žijí jeseteři. Někteří rybáři se na ně specializují a není se čemu divit.

Zdolat pěkného jesetera je zážitek. Chce to použít vrták s větším průměrem a volit trochu pevnější vybavení, abychom jesetera nezdolávali na desítce vlasci půl hodiny do jeho celkového vyčerpání. Dobrou nástrahou i návnadou jsou halibutí pelety. Klidně i větší. Cejni nám je pod dírkou nevyzobou a když je jeseteři najdou, neodolají.

Základem je mít peletu nastraženou na dně. Jeseter je ale všežravec, takže nepohrdne ničím. Jsou rybáři, kteří preferují sýry, játra, těsta z mletého masa i kus rybího masa.

Hlavou napřed

Jesetera z dírky musíme vytahovat hlavou napřed. Někdo ho ale chytá za ocas. Jde to také, to je pravda, ale je třeba dát pozor, abychom rybě neponičili prsní ploutve. Ty je pak třeba druhou rukou složit k tělu, jinak nemáme šanci rybu vyndat, aniž bychom jí neublížili.

Koupit do revíru pěkného jesetera není laciná záležitost a poničit majiteli rybu třeba za několik tisíc je pro něj bolestné. Pro jesetery platí pravidlo Chyť a pusť téměř bez výjimky. Někdy se až divím, co všechno jeseteři přežijí…

Lov s praporkem

Jiným soudkem jsou revíry, kde se to pod ledem hemží štikami a candáty. I tyto ryby jsou celou zimu aktivní a dají se lovit na dírkách. Vhodným pomocníkem jsou tzv. praporky.

Praporek je ale brán stejně jako udice, takže pokud je povolen lov na jednu udici, volil bych raději prut. K lovu štik je třeba se vybavit trpělivostí. Těžko budete tahat rybu za rybou, ale když se jich za dopoledne povede několik, je to paráda.

Setkávám se s případy, že se počet prutů obchází a jeden rybář straží několik praporků, aby zvýšil své šance na úspěch. Majitelé to často tolerují, protože chtějí, aby rybář odjížděl domů spokojený a aby se zase vrátil. Štiky se dají chytat na umělé nástrahy i na rybičky. Živá nástraha je podle mě mnohem účinnější.

Štika není žádnou extra bojovnicí, ale lov těchto krasavic má svoje kouzlo. Candátů je poslední dobou stále méně. Je to hodně choulostivá ryba, a tak bych ji v zimě ani nelovil. Není nic horšího, než když roztaje led a na hladině plavou mrtvé ryby, které nepřežily rybářské zimní řádění.