Články

Ouklejka pruhovaná patří v našich řekách a potocích k nenápadným druhům. Ještě stále si ji někteří rybáři pletou s ouklejí obecnou, tím se ale nechci zabývat. Na rozdíl od široce rozšířené oukleje, běžné jak v tekoucích, tak i stojatých vodách, žije ouklejka hlavně v parmovém a lipanovém pásmu.

Úředníci v americké Georgii vydali nařízení, které přikazuje všem rybářům zabít rybu zvanou hadohlavec. Tato ryba pochází z Číny a je pro americké vody velkým nebezpečím.

Štítovek můžeme v české krajině potkat mnoho druhů. Dnes se podíváme na ty, které můžete potkat na svých výpravách podél vody.

Celý měsíc sedávám u vody a čekám na první záběr pořádného kapra. Po každém sezení odcházím domů bez jediné jízdy. Kde je chyba? Udice mám vyladěné perfektně. Místo je léty prověřené, o velké ryby tu nouze není. Přesto jsem neúspěšný.

Richard Walden sdílel na facebooku tvora, kterého vyplavilo moře na pobřeží severního Devonu v Anglii. Objekt je 3 metry dlouhý a o jeho původu se vedou spory.

Proč hned zaseknout? Nástrahy teď pustíme k vodě, ale pár návnad bychom měli: do mokra, do zimy i do tepla. Co třeba boty, ve kterých máš nohy v suchu, i když na břehu už dávno padla rosa? Nebo zateplené kapsáče, ve kterých můžeš chytat celou noc? A co teprve bunda z bavlněného plátna s odepínací vestou?

My, lidé, jsme zvyklí jako hlavní smysl orientace používat zrak, ostatní smysly zůstávají v oblasti vnímání v pozadí. Pro ryby však zrak ani zdaleka nepředstavuje jediný důležitý smysl pro orientaci v prostoru. A pro mnohé je vysloveně upozaděný.

Velmi nás těší každý váš dopis, který dorazí do redakce. O to víc, když reaguje na aktuální číslo časopisu. Jsme rádi, že si najdete čas a napíšete nám vaše postřehy a příběhy od vody. Třeba jako pan Morávek o nevšedním zážitku s užovkou.

Mimopstruhový revír 471 017, tvoří umělé jezero vzniklé vybagrováním štěrku, který se použil na výstavbu nedaleké vodní nádrže Stanovnice, budované v letech 1977 až 1987, sloužící k zásobování kvalitní pitnou vodou Vsetínska, Valašsko Kloboúcka a Zlínska.

I když mám obecně raději velké, rozsáhlé vody, které v sobě skrývají větší tajemno a větší možnosti překvapení, sezonu v naprosté většině začínám na menších nebo středně velkých vodách.

V polovině října loňského roku jsme s kamarádem Oldou naplánovali víkendovou výpravu k našemu srdečnímu Labi. Na kapry, které lovíme přes patnáct let. A také posedět v nádherné podzimní přírodě. Navíc jsem slavil narozeniny.

Rybolov na moři je značně nebezpečnější než na sladkých vodách. Jsou tu silné proudu, vysoké vlny, rychle se měnící počasí a žraloci!

Tření ryb, hlavně skupinové, zajímalo naše předky odjakživa. Důvod byl většinou prostý – snadné získání úlovku, protože láskou omámené ryby lze mnohdy na trdlišti chytat i holýma rukama.

Znáte to určitě všichni, chytáte ryby a nevnímáte, co se kolem děje. U nás vám s největší pravděpodobností velké nebezpečí nehrozí. To rybáře na Aljašce může taková přílišné zaujetí rybolovem zabít. Navštívit je může třeba medvěd…

Je krásné vidět děti, které mají radost z každého úlovku. Mnozí rybáři dnes nad některými druhy nebo malými rybami ohrnou nos. Radost v dětských očích by nám měla připomínat, že žádná ryba není méněcenná a že rybaření by nemělo být jen o ulovení obřího kapra, štiky, sumce...