Představujeme nemoc: Puchýřnatost ryb

Puchýřnatost, nazývaná také kapří neštovice (Carp pox), je relativně běžné virové onemocnění postihující kapra obecného a jeho barevné formy. Projevuje se charakteristickými kožními změnami, které navzdory zažitému názvu choroby nepřipomínají ani neštovice, ani puchýře. Toto onemocnění je v Evropě známo už od 16. století. Jeho původce se však podařilo odhalit až v 60. letech 20. století, kdy byly ve vzorcích kůže nemocných kaprů nalezeny pod elektronovým mikroskopem virové částice. Virus byl jako původce choroby definitivně potvrzen v osmdesátých letech – v roce 1985 se ho podařilo izolovat z nemocných kaprů a experimentálně přenést na zdravé ryby, u kterých se po určité době rozvinuly typické kožní změny. Původce byl zařazen mezi herpesviry a pojmenován kapří herpesvirus 1 (Cyvirus cyprinidallo 1, dříve Cyprinid herpesvirus 1; CyHV-1).

Onemocnění se vyskytuje v Evropě, v Severní Americe, v Asii a na Blízkém východě. U nás se s ním příležitostně setkáváme u kaprů v rybničních chovech i ve volných vodách. Obvykle se klinicky projevuje u ryb starších 1 roku (typicky ve věku 2‒3 let). Na kůži postižených ryb jsou patrné vystouplé šedobílé nebo narůžovělé okrsky, které na první pohled připomínají zahuštěný kožní sliz nebo kapky vosku (obrázek 1, 2). Při pokusu o setření tohoto „slizu“ z povrchu těla však zjistíme, že ho nelze z kůže odstranit. Jedná se o lokálně zbytnělou pokožku, ze které vymizely hlenotvorné a takzvané alarmové buňky (obrázek 3). Vzácně mohou změny postihnout i velkou plochu kůže. S projevy puchýřnatosti se setkáváme většinou na podzim, když teplota vody poklesne pod 15 °C. Na jaře po oteplení vody kožní změny ztmavnou a vymizí. Virus však dlouhodobě přetrvává v organismu ryby a změny na kůži se mohou opět objevit další podzim po poklesu teploty vody. Onemocnění má chronický průběh. Kromě kožních změn nevykazují ryby žádné další příznaky a nedochází u nich k hynutí. U plůdku do dvou měsíců věku se v laboratorních podmínkách podařilo vyvolat akutní systémovou infekci s vysokou úmrtností, v praxi se však setkáváme pouze s chronickou kožní formou. Kožní změny připomínající puchýřnatost byly pozorovány i u jiných druhů ryb, zatím se však nepotvrdilo, že by byly způsobeny stejným původcem. Onemocnění není přenosné na člověka.

U potravinových ryb nepředstavuje puchýřnatost závažný problém. Ryby jsou znehodnoceny jen vzhledově, a pokud se najdou při podzimním výlovu, lze je dále zpracovat. Ryby s rozsáhlými kožními změnami je vhodné vyřadit z prodeje i ve zpracovaném stavu. Nevzhledné kožní změny však mohou představovat problém v chovech okrasných koi kaprů, které může toto onemocnění také postihnout.

Na puchýřnatost neexistuje účinná léčba. Preventivně lze doporučit udržování ryb v dobré kondici, minimalizaci stresu a pečlivý výběr chovných jedinců. Ryby, u kterých se toto onemocnění projevilo, je třeba považovat za přenašeče, protože původce, podobně jako jiné herpesviry, dlouhodobě přetrvává v organismu i po vymizení příznaků. Napadené ryby je proto vhodné vyřadit z chovu. Pokud chceme mít jistotu, že se skutečně jedná o puchýřnatost, kontaktujeme veterinárního lékaře, který zajistí provedení histologického, případně virologického vyšetření.