Představujeme rybu: Hlaváč Kesslerův – nový druh v ČR
Text: Pavel Jurajda, Kryštof Pospíšil, Ivana Drmolová, Michal Janáč Foto: Luděk Šlapanský, Ivana Drmolová
Do seznamu naší ichtyofauny přibyl letos další nepůvodní druh, hlaváč Kesslerův (Ponticola kessleri), ze skupiny ponto-kaspických hlaváčů. Při pravidelném monitoringu plůdkového společenstva ryb na dolním toku řeky Moravy u města Lanžhot (74. říční km) byl dne 29. srpna 2025 uloven v kamenném záhozu jeden jedinec hlaváče Kesslerova. Jednalo se o samici o délce 11 cm a hmotnosti 14 g.
Popis a vzhled
Hlaváč Kesslerův dorůstá v podmínkách střední Evropy až 20 cm celkové délky. Většina populace však dosahuje velikosti do 10 cm. Jeho hlava je více zploštělá, se širokými prostornými ústy typickými pro dravý způsob příjmu potravy. Tělo je žlutohnědě skvrnité, někdy až s rezavým podkladem. Ploutve mají výraznou skvrnitou kresbu. Výrazné rezavé skvrny jsou patrné především na prsních ploutvích. Ve hřbetní ploutvi nemá žádnou černou skvrnu na rozdíl od u nás již rozšířeného hlaváče černoústého.
Historie a šíření Evropou
Původní oblastí výskytu hlaváče Kesslerova jsou dolní úseky řek Dunaj, Dněpr a Dněstr ústících do Černého moře. Od 90. let 20. století se hlaváč Kesslerův rozšířil v podélném profilu Dunaje až po Německo. Byl vůbec prvním nepůvodním druhem hlaváčů zjištěným ve střední Evropě v roce 1996 v Dunaji u Vídně, v blízkosti obchodního přístavu. Přes kanál Dunaj-Mohan-Rýn se dále dostal do Rýna a plavebními kanály osídluje další řeky ve Francii, Belgii a Nizozemsku.
Situace v České republice
Hlaváč Kesslerův se na území ČR dosud nevyskytoval, nejspíše i proto, že dolní Morava není splavná a neprobíhá na ní obchodní plavba. Z Dunaje se k nám na 74. říční km řeky Moravy dostal vlastními silami a trvalo mu to téměř 30 let! V původním areálu rozšíření, dolním Dunaji, není hojným druhem a v Bulharsku byl dokonce chráněn. Naopak v době své invaze ve střední Evropě patřil k nejpočetnějším rybám v kamenném záhozu středního Dunaje v Rakousku, Slovensku a Maďarsku. Postupně však jeho početnost klesala a jeho dominantní roli převzal hlaváč černoústý.
Ekologický dopad a budoucí vývoj
Je zajímavé, že na splavných řekách v povodí Dunaje a Rýna se jako první objevoval právě hlaváč Kesslerův a až následně další druhy ponto-kaspických hlaváčů z dolního toku Dunaje (hlaváč říční, hlaváč dněsterský a hlaváč černoústý). Po několika letech pak ve všech případech převažoval hlaváč černoústý. Na řekách Dyji a Moravě, a překvapivě i na splavném Labi, je situace opačná. Prvním příchozím druhem byl hlaváč černoústý a až nyní se na území ČR (na dolním toku Moravy) objevil první hlaváč Kesslerův.
To, zda se zde usadí a vytvoří stabilní populace, ukáže teprve následný monitoring. Hlaváč Kesslerův je dravec lovící kromě větších korýšů (blešivci) hlavně malé rybky. V případě dolní Moravy a Dyje to mohou být menší jedinci hlaváče černoústého, hlavačky poloměsíčité, ale též plůdek původních druhů obývajících kamenný zához těchto řek. Na druhou stranu vyskytující se mník jednovousý a sumec velký se jistě rychle přizpůsobí nové potenciální kořisti. Další vývoj rybích společenstev na dolní Moravě a Dyji bude jistě zajímavé sledovat.
