Představujeme nemoc: Philometroides cyprini - Červení červi v kůži kaprů
Text: Ivana Mikulíková, Miroslava Palíková, Ivana Papežíková Veterinární univerzita Brno, Ústav ekologie a chorob zoozvířat, zvěře, ryb a včel Mendelova univerzita v Brně, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Foto Lukáš Jurek
V některých lokalitách zejména na jižní Moravě a v jižních Čechách může být rybář kaprař zaskočen nálezem dlouhých červených červů v kůži ryb. Jedná se o hlístice Philometroides cyprini.
Philometroides cyprini je pro naše ryby nepůvodním druhem parazita, který pochází z východní Asie. Běžný je v Japonsku, později byl nalezen i v Číně a na ruském Dálném východě. Ve druhé polovině minulého století byl zavlečen i do východní a střední Evropy, první nález v České republice byl ohlášen roku 1997 v jižních Čechách. Hostitelskou rybou je výhradně kapr obecný, a to včetně lysé formy a divoké formy (sazan). Parazit se postupně šíří v rybničních chovech, ale vyskytuje se i ve volných vodách. Nejvíce jsou napadeny ryby dvouleté až tříleté.
Jak parazit putuje
Hlístice se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem (dvojtvárností). Samci jsou poměrně malí, s délkou těla nepřesahující 3,5 mm. Samice dosahují délky 8─16 cm, přičemž šířka těla je maximálně 1 mm. Délka života je u samic 11 až 12 měsíců, u samců až 14 měsíců. Jejich vývoj je nepřímý. Ryby (kapři) jsou definitivními hostiteli, ve kterých samice pohlavně dospívají a dochází k reprodukci. Mezihostitelem jsou různé druhy buchanek, které uloví larvu hlístice (cca 0,5 mm) uvolněnou do vody. Z trávicího traktu buchanky proniká larva do její tělní dutiny, kde se dvakrát svléká a trochu povyroste (0,6 mm). Během jednoho týdne se tak stává infekční pro ryby. Ryba se nakazí pozřením infikované buchanky. Larvy během dvou dnů pronikají tentokrát ze střeva ryby do její tělní dutiny. Migrují postupně přes vnitřní orgány, přičemž se dále vyvíjejí a rostou. Asi 14 dní po infekci je můžeme nalézt v játrech a ledvinách ryb (nyní s délkou 0,8 mm), poté cestují k plynovému měchýři, kde se zdrží a dochází tu k páření samců se samicemi (délka nyní cca 3 mm). Samci pak zůstávají na místě, zatímco oplozené samice putují tělní dutinou a svalovinou ryb do kůže pod šupiny nebo do šupinových pouzder. Tam zůstávají přes podzim i zimu až do příštího jara, celou dobu přitom rychle rostou. Příležitostně se stane, že skončí svou pouť už v tělní dutině nebo ve svalech ryb.
Philometroides cyprini jsou živorodé, v děloze samic se vyvíjejí pohyblivé larvy. Samice se vyznačují sezónním cyklem dospívání závislým na zvýšení teploty vody na 15‒20 ° C koncem jara (u nás obvykle v květnu). Tehdy vystrčí zadní část těla ven z hostitele, v důsledku rozdílného osmotického tlaku dojde k prasknutí tělního pokryvu a do vody se uvolní ohromné množství larev.
Představuje hlístice problém?
Hlístice škodí rybám již svou migrací přes tkáně, která může vyvolat vznik zánětlivé reakce. Dospělé samice se živí krví ryb, čemuž odpovídá i jejich červené zbarvení. Nacházíme je převážně v přední části těla ryby, konkrétně v okolí hlavy, prsních ploutví a na bocích. Nalézáme zde krváceniny, šupiny mohou být přizvednuté, setkáváme se s jejich vypadáváním. Infekce může způsobit i zpomalení růstu a hubnutí. K úhynu ryb dochází výjimečně při silném napadení, zejména u mladších věkových kategorií. U plůdku může dojít k úhynu v důsledku narušení funkce plynového měchýře.
Onemocnění není přenosné na člověka, je však nutné dodat, že přítomnost hlístic rybu z konzumního hlediska vizuálně znehodnocuje.
Léčba napadených ryb se neprovádí. Přikrmování kaprů v rybnících může omezit množství zkonzumovaných buchanek, které představují zdroj infekce pro ryby.
