Představujeme nemoc: Řemenatka ptačí (a její kamarádka hlístice)
Text a foto: Ivana Mikulíková, Miroslava Palíková, Ivana Papežíková
Z hlediska délky patří mezi rekordmany ve skupině rybích tasemnic nepochybně řemenatka ptačí (Ligula intestinalis). V tělní dutině ryb, které jsou jejími hostiteli, může dosáhnout délky několika desítek centimetrů, výjimečně až přes metr.
Jedná se o tříhostitelského parazita. Prvního mezihostitele
ve vývojovém cyklu řemenatky představují buchanky (Copepoda). Ty pozřou
pohyblivou plovoucí larvu (koracidium) uvolněnou ve vodě z vajíčka
tasemnice. Ze střeva buchanky proniká do její tělní dutiny další vývojové
stádium larvy. V závislosti na teplotě vody dozrává v procerkoid,
který je po pozření buchanky pro rybu infekční. Procerkoid pronikne
z trávicího traktu ryby do tělní dutiny, kde se vyvíjí další larvální
stádium, tzv. plerocerkoid. Definitivním hostitelem tasemnice je rybožravý
pták, u kterého je dospělý parazit lokalizován ve střevě, kde produkuje
vajíčka. Ta se dostávají do venkovního
prostředí společně s ptačím trusem.

Příznaky napadení
Jak
již bylo řečeno, dosahuje plerocerkoid řemenatky v rybě značné délky. Díky
lokalizaci v tělní dutině dochází u napadených ryb k deformaci těla,
zhoršení jejich pohyblivosti a ke změnám chování.
Ryby mohou vykazovat poruchy plavání nebo se pohybovat těsně u hladiny,
preferovat mělčí vodu či se oddělovat od hejna. Tím vším přitahují pozornost
predátorů, tedy potenciálních definitivních hostitelů tasemnice. Ostatní
tělní orgány jsou utlačovány. Prostřednictvím snížení tvorby některých hormonů
ovlivňujících rozmnožování dochází k zastavení pohlavního dospívání ryb,
k tak zvané parazitární kastraci. Vzácně byly larvy řemenatky
nalezeny i v pro ně netypických částech těla ryby, byly zdokumentovány
například ve svalovině nebo pronikající přes tělní přepážku z dutiny tělní
až do osrdečníku (vaku, ve kterém je uloženo srdce).

Jako zajímavost zmiňujeme nutnou přítomnost řemenatky
v těle ryby pro optimální vývoj jiného, tentokráte netasemnicovitého
parazita ryb. Jedná se o několikacentimetrovou (zhruba 4 až 6 cm) červenou
hlístici Philometroides cyprinirutili, která podle současných poznatků
dosahuje pohlavní dospělosti pouze v rybách současně nakažených řemenatkou
(tedy v rybách oslabených). V rybách bez řemenatky byli zjištěni jen
samci a nedospělé samice. Vývojový cyklus tohoto parazita také zahrnuje
buchanku jako mezihostitele. Hlístice se v rybách nacházejí v dutině
tělní, nebo pronikají pod blanitý pokryv orgánů. Jejich přítomnost vede ke
vzniku meziorgánových srůstů.

Léčení a prevence
S řemenatkou ptačí se nejčastěji setkáváme u doprovodných kaprovitých ryb (např. cejn velký, plotice obecná, perlín ostrobřichý) v přehradních nádržích nebo mrtvých ramenech řek. V tekoucích vodách a rybnících se vyskytuje zřídka. Bylo prokázáno několik různých genetických linií řemenatky v závislosti na hostitelském druhu ryby a geografické lokalizaci. Léčení napadených ryb není možné, preventivní opatření cestou likvidace buchanek (prvních mezihostitelů) je v praxi obtížně proveditelné. Plašení rybožravých ptáků (tj. definitivních hostitelů) za účelem přerušení vývojového cyklu parazita představuje boj s větrnými mlýny. Člověk ale nemusí mít z kontaktu s řemenatkou obavy, protože nepatří mezi její hostitele.


