Představujeme revír měsíce Ohře 2–3 – 441 039
Ohře 2–3: Jez v Křesíně
Prázdniny jsou v plném proudu, počasí se snad konečně umoudří a bude se pomaloučku pohybovat okolo příjemných letních teplot, jež se dají nazvat průměrnými bez přílišných výkyvů, které nejsou dobré pro lidi, rybáře a samozřejmě ani pro ryby.

Druhý měsíc prázdnin nás tentokrát zavede opět k řece Ohři, do její nejspodnější části, kde se můžeme potkat s klidnou vodou, mnohými pamětihodnostmi a přírodními úkazy, kterými se pyšní Dolní Poohří, jak je tato část naší země pojmenována.
Ohře se poměrně líně prodírá rovinatou krajinou, vytváří krásné meandry a mimo obce se najdou místa s nádechem samoty a zapomnění. Návštěvníka bohužel právě v druhé části prázdnin mnohdy z klidu vyvádí všudypřítomní komáři.
Ohře 2–3 na své pouti dále prochází například Levousy, Křesínem, Libochovicemi, Žabovřesky a Budyní a míjí místa jako Evaň a Kostelec nad Ohří. V některých lokalitách se nad největšími zajímavostmi pozastavíme.
Pro rybáře je důležité zmínit, že délka revíru činí 23 kilometrů a plocha vody 70 hektarů.
https://www.rybsvaz.cz/karta-reviru/-/441039-ohre-2-3

Historické okénko
Řeka Ohře nesloužila v pravěku jen jako zdroj vody, ale především jako přirozená orientační linie a obchodní stezka. Celý tento úsek je doslova posetý archeologickými nálezy. Už v mladší době kamenné (neolitu) zde první zemědělci mýtili lužní lesy a zakládali pole.
Později se zde usadili Keltové (kmen Bójů) a po nich germánské kmeny. Usazovali se typicky na vyvýšených říčních terasách, kde byli chráněni před jarními povodněmi, ale měli neustálý přístup k vodě i k úrodným náplavám.
Zajímavostí je, že před stavbou jezů a vznikem železnice se trasa Ohře z Krušných hor směrem k Labi a dále do Saska rovněž využívala k plavení dřeva ve formě vorů.
Zmíněné technické novostavby a jejich přestavby změnily ráz řeky. Člověk v historii využíval její sílu stavbou mlýnů a později vodních elektráren.
Životodárnou vláhu používal na zemědělských pozemcích v blízkosti řeky, kam vodu přiváděl pomocí důmyslného systému čerpacích stanic a závlahových kanálů, které plnil vodou z Ohře.
Současně se po generace snažil zmírnit dopady, které s sebou přináší řeka při velké vodě, úpravou koryt a stavbou jezů, které jsou v úseku od Koštic po Hostěnice čtyři. Okolí řeky doplňoval o výstavbu inundačních a povodňových valů.
I přes tyto zásahy se v daném úseku toku dostaneme do míst, kde se nachází pozůstatky lužních lesů a meandry řeky poskytují svým obyvatelům klid.

Pár zajímavostí z okolí
Začátek úseku je pod jezem a mlýnem v Košticích. Na přelomu 19. a 20. století se senzací v okolí stal plně automatický Ortův mlýn, který bohužel po 1. světové válce vyhořel a dnes zde po úpravách funguje malá vodní elektrárna. Obec sice nemá obří středověký hrad jako okolní města, ale historie, mnohdy rozdělená mezi šlechtu (pány z Hazmburka) a církevní područí, sahá až do 14. století. Dnes v obci funguje několik spolků a všichni nadšenci se starají o zachování tradic a spolkové činnosti při staročeských májích, masopustech a posvíceních.
Křesín a Levousy jsou obce situované na levém a pravém břehu Ohře v okolí dalšího jezu. Jez je téměř dvoumetrový a na levém břehu doplněn o fungující vodní elektrárnu. Křesín byl zmiňován již v souvislosti s klášterem sv. Jiří na Pražském hradě i klášterem v Doksanech a letos oslavil 800 let od svého vzniku.
Levousy jsou známé díky slovanskému hradišti již z 8. století a zřícenině gotického hradu Šebín, jehož historie je zahalena tajemstvím. Předpokládá se, že patřil mocnému rodu Zajíců z Hazmburka a sloužil spíše jako strážní nebo lovecký hrádek.
Dnes je zajímavostí hodnou zmínky skvělá místní kuchyně, dobré pivo a atmosféra při akcích jako Křesínská stopa (v srpnu již 15. ročník), kterou organizuje hostinec U Šimonů.

Libochovice a jejich okolí je v rámci osídlení známé již v raném středověku. Ve středověku zde stávala původně gotická tvrz, která byla postupně měněna a dostavována, až v 17. století celé panství získal kníže Gunar z Dietrichsteina a dal vzniknout barokní podobě dnes státního zámku včetně rozlehlého parku s botanickou zahradou a pávy, který se rozprostírá v přímé návaznosti na řeku. Historickou zajímavostí je, že zde fungovala významná sklárna Josefa Inwalda a narodil se tu známý český biolog Jan Evangelista Purkyně.
Budyně nad Ohří je historickou perlou Dolního Poohří. Původní dřevěnou tvrz z 12. století přestavěl na královský vodní hrad Přemysl Otakar II. V 16. století zde bylo sídlo mocných pánů Zajíců z Hazmburka, kteří dali hradu renesanční podobu a panství se stalo centrem vědy, alchymie i kultury srovnatelné s pražským dvorem Rudolfa II. Jednu dobu zde rovněž pobýval dánský astronom Tycho Brahe.
Dnešní pouť zakončujeme v nadjezí jezu Hostěnice. Je významný především pro vzdutí vody, které zajistilo nejen klid a dostatek vody v meandrech přírodní rezervace Pístecký les se zbytky lužních porostů, ale i pro navazující úsek a náhon na zámecký mlýn v Brozanech, ke kterému se dostaneme v některých z příštích návštěv tohoto kraje.
I další obce poblíž tentokrát navštíveného revíru, jako například Kostelec nad Ohří, Dubany, Lhota, Horka, Radovesice nebo Žabovřesky nad Ohří, se dají započítat mezi zajímavé a skýtající pohodu a klid nejen pro turisty, cyklisty, ale i rybáře, kteří do kraje Dolního Poohří zavítají.

Něco o přístupnosti revíru
Revír je přístupný v okolí již zmíněných jezů, které jsou pro řeku zajímavé jak klidnou a hlubší vodou v nadjezí, tak kratším proudným úsekem pod jezem. Úseky mezi jezy jsou většinou dostupné po polních cestách, odbočením z cyklostezky nebo procházkou podél toku.
Některá místa jsou trochu vzdálenější, jako například pravý břeh mezi Levousy a Libochovicemi nebo oblast Písteckého lesa, ale na oplátku zde v klidu čekají zajímavé meandry a proměnné hloubky toku, které ukrývají své obyvatele od krásných tloušťů přes kapry, parmy i sumce.
Návštěvníkům Dolního Poohří přeji mnoho rybářských zážitků a nalezení svého oblíbeného místa a je jedno, zda se bude jednat o okolí jezu nebo ukryté místo v meandrech řeky, která byla a stále zůstává hlavní tepnou kraje.
Ušetříte-li čas, projděte se také minulostí, jejíž odkazy se nacházejí v dostupné vzdálenosti nebo jsou vystavěny přímo u řeky.
Středověcí badatelé a mágové se snažili najít kámen mudrců a já vám přeji, aby se vám podařilo zažít třeba právě zde v Dolním Poohří ty správné srpnové rybářské zážitky a ať se oháníte množstvím chycených ryb a ne rukama proti komárům.
Petrův zdar!