Představujeme nemoc: Parazitičtí korýši 3: Červok a lerneóza

Podobně jako v případě chlopků parazitují i v tomto případě na rybách pouze samice. Ty jsou pevně fixované v kůži. Kromě dospělých samiček však můžeme na rybách zachytit také některá vývojová stádia, a to zejména na žábrách. Zástupci rodu Lernea se vyskytují na celém světě a je jim věnována značná pozornost v souvislosti s ekonomickými ztrátami, ke kterým dochází nejen přímým poškozením napadených ryb, ale i jejich vzhledovým znehodnocením.

Představení parazita

Nejvíce rozšířeným druhem je Lernea cyprinacea (červok kapří). Tělo dospělých samiček je válcovité, téměř nečleněné, o délce kolem 16 mm (bez vaječných vaků) a vyznačuje se vysokou adaptací k parazitickému způsobu života. Oplozené samice po přichycení na kůži ryb prodělávají proměnu: vytváří se výrazné hlavové výrůstky a zadní část těla ztrácí segmentaci. Hlavovým koncem jsou fixovány v podkoží, přičemž zbytek parazita ční do okolního prostoru. Na konci těla se vyvíjejí dva vaječné vaky (obr. 1). Každý z nich obsahuje až 700 vajíček. Vývoj červoků je přímý, bez mezihostitele, a zahrnuje 3 naupliová, 5 kopepoditových a jedno adultní stádium. Nedospělá vývojová stádia se usazují většinou na žábrách ryb, kde dospívají a páří se. Poté samci hynou a samice přecházejí na parazitický způsob života. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá při teplotě 27 °C 8–9 dní. Oplozené samice žijí při teplotě 28–30 °C asi 30 dnů a během této doby v třídenních až pětidenních intervalech opakovaně vytvářejí vaječné vaky s vajíčky.

Jsou málo vybíraví

Pokud jde o hostitele, není Lernea cyprinacea vyhraněná. Napadá celou řadu sladkovodních, zejména kaprovitých ryb, ale byla nalezena také u dalších druhů, včetně akvarijních. Její příbuzná, Lernea esocina (červok štičí),cizopasí na štice obecné i na jiných druzích ryb.

Jaké podmínky jim vyhovují?

Nezralé samičky zimují na rybách a dospívají až na jaře následujícího roku. Jarním oteplením vody jsou aktivovány k produkci vajíček a formování vaječných vaků. Optimální teplota pro vývoj těchto cizopasníků je 23–30 °C.

Jak škodí rybám?

Původce škodí především plůdku (do velikosti 3–4 cm). Invaze dvou až tří korýšů může způsobit jeho úhyn. Starší ryby jsou ohroženy podstatně méně, a proto se na jejich povrchu můžeme setkat i s mnohem vyšším počtem parazitů.

Vývojová stádia na žábrách ryb mohou poškozovat žaberní epitel. Onemocnění způsobené dospělými samicemi probíhá většinou pozvolna. Po napadení povrchu těla ryby se parazit pomocí tvrdých hlavových výrůstků „zakotví“ v kůži. Parazité hostitele poškozují vlastním přichycením, příjmem potravy a sekrecí enzymů. Živí se odumřelými buňkami, krví a rozpadlou tkání. V místě průniku parazita do podkoží dochází ke vzniku krvácenin, otoku, zánětlivé reakce a nekrózy (odúmrti tkáně), později je parazit opouzdřen vazivovou tkání hostitele (obr. 2 a 3). Okolo vnořené hlavové části se vytváří zánětlivý val. Průběh onemocnění mohou zhoršovat přidružené infekce. Přítomnost původce na kůži prozradí okrskovité zarudnutí a při pečlivé prohlídce můžeme spatřit i přichycené samice.

Dá se s tím něco dělat?

Terapie se ve volných vodách neprovádí. V rámci preventivních opatření je alternativně možné použít biologické metody tlumení. Je např. známo, že korýši rodu Mesocyclops loví volně plovoucí larvy červoka. Vajíčka a vývojová stádia korýšů v rybnících lze likvidovat vypuštěním rybníků, vysušením dna a případně jeho dezinfekcí páleným nebo chlorovým vápnem.