Barva umělé nástrahy – důležitý, či nepodstatný faktor?
Text a foto: Jan Stluka
Člověk vnímá osmdesát procent světa kolem sebe jen očima. Proto je pro rybáře tento faktor jednoznačně zásadní. A to i bez připočtení známého faktu, že „platit za něco, co se nám nelíbí, se nechce nikomu“. Čistě z těchto důvodů už na úvod musím zdůraznit, že druh nástrahy a její vedení jsou faktory, které mají na počet úlovků podstatně větší vliv než barva.
Pokud budete ochytávat mostní pilíř v jeho nejdelší části, potřebujete nástrahu, která bude velmi dobře pracovat už při propadávání vodním sloupcem. Konkrétně například klasické kopyto, dvouocasý twister nebo dobrý, ale opravdu dobrý spin tail. Záběr přichází většinou hned na první hod, bez ohledu na barvu, pokud tedy dokážete nástrahu doslova přimáčknout k pilíři a kontrolovat její pád vodním sloupcem. Smáček vyrobený z exkluzivního materiálu v té nejlepší možné barvě, který je hozený metr či dva od kamenné zdi, rybu k záběru nepřesvědčí. Nejdříve je třeba vyřešit otázky kdy, kde, proč a jak, a až pak se pouštět do polemik, zda je lepší sáhnout po černé, zelené, tečkové nebo proužkované variantě té či oné nástrahy.
Při výběru konkrétní barvy se posledních pár sezón neřídím ani denní dobou, ani aktuálním počasím. V podstatě mě už zajímá, a také ne dogmaticky, jen roční doba.
Léto: Menší nástrahy v přírodních odstínech. Speciálně v létě velikost určuje úspěch. I ti největší dravci většinou zarputile odmítají větší sousta. Na přehradách věnujte maximální pozornost mělčinám v případě, že se na dně nacházejí kořeny nebo kamení. Dobré výsledky přináší v podstatě jakákoliv denní hodina. Brzká rána, večery a hodiny těsně před bouřkou lze označit za nejproduktivnější časy. Podjezí v parných dnech láká všechny ryby z širokého okolí. Někdy aktivitu ryb odstartuje až příchod tmy, jindy si velmi dobře zachytáte v pravé poledne. Menší wobbler v podstatě jakékoliv barvy vedený co nejblíže k padající vodě vždy přinese více úspěchů než sebelépe vybarvená guma.
Podzim: Větší a podstatně barevnější sousta. Mnoho míst, která prochytáváte s nástrahou deset centimetrů s minimálními úspěchy, začne vydávat candáty i v lepších velikostech, jakmile do karabiny připnete sousto jen o čtyři až pět centimetrů větší.
Zima: K té patří tmavě oranžová a světlounce fialová, o které by někdo mohl prohlásit, že už se možná jedná i o růžovou. V posledních měsících roku sice umějí být šupináči opravdu vybíraví, ale opět věnujte více času hledání míst než výběru ideální barvy. Mnohdy se na pár metrech tísní opravdu velké množství ryb.
Aby snad nevznikl dojem, že na barvě nástrahy vůbec nezáleží, následuje výčet barev a jejich kombinací, které mají dravci dlouhodobě v oblibě.
Fire Tiger (FT) a veškeré variace fluo zelené. Fungovat přestávají pouze tam, kde se na ně hodně chytá, ale tato poučka platí pro všechny barvy. Bílá nebo stříbrná ve spojení s černou či šedivou. Naprosto univerzální kombinace barev, někdy označovaná jako Shad. Klasická bílá, jak samostatně, tak v kombinaci s červenou. To samé platí o žluté. Další sázkou na jistotu jsou přírodní vzory napodobující okouny, plotice a ježdíky.
Další tipy Za vyzkoušení, obzvláště ve dnech, kdy se nedaří, stojí odstíny připomínající colu, motorovou naftu nebo tmavý med. Nebojte se ani vysloveně tmavých barev, příjemně překvapit umí i čistě černá. Nechte si poradit: moji dnes velmi oblíbenou barvu motor oil pepper bych si sám od sebe nekoupil.
Závěrem přidám dvě vzpomínky na téma barvy nástrahy z let minulých:
To, že to nevidíš ty, nic neznamená Mnohokrát potvrzený fakt. V mém případě byla první nástraha, která odstartovala celou potvrzovací sérii, klasický twister, který v tmavě hnědé vodě Lipna v podstatě nebyl vidět, přesto přelstil nespočet candátů.
Svítící zázrak Červená hlavička a fluo zelený mikro twister. Kombinace, která nám svého času vyhrávala závody nejen na jihu Čech. Její funkčnost v nahnědlých vodách Nežárky nebo Nové řeky nebyla až tak překvapující, ale největší okouní žně přinášela i v naprosto průhledných vodách Vltavy i Otavy, pstruhová pásma nevyjímaje.
