Představujeme nemoc - Parazitičtí korýši 2: Kapřivci
Text a foto: Ivana Papežíková, Ivana Mikulíková, Miroslava Palíková
Minulý díl byl věnován chlopkům – drobným korýšům, kteří parazitují na žábrách ryb. Tentokrát se zaměříme na jejich příbuzné žijící na povrchu těla, konkrétně na kapřivce (rod Argulus). S kapřivci se setkáváme nejčastěji v rybnících a ve volných vodách, kde patří mezi nejběžnější rybí parazity. Ale můžeme je najít i v intenzivních chovech, u okrasných ryb v zahradních jezírkách a u akvarijních ryb.
Tyto parazity můžeme vidět pouhým okem. Nejrozšířenějším druhem je u nás kapřivec plochý (Argulus foliaceus), který parazituje na většině našich druhů ryb. Dosahuje velikosti 6−7 mm. Kapřivec velký (Argulus coregoni), největší druh, který se u nás vyskytuje, může dosáhnout velikosti až 14 mm. Tělo kapřivců je oválné a ploché. Na předním konci těla mají krátká tykadla, dvě tmavě zbarvené složené oči a ústní ústrojí – ostrý chobotek (stilet), kterým probodávají kůži ryby a sají krev a tkáňový mok. Na zadním konci těla mají čtyři páry končetin a malou ocasní ploutvičku. Na spodní straně těla jsou dvě okrouhlé přísavky, pomocí kterých se parazit přichycuje na kůži ryby. Kapřivci nezůstávají trvale přichyceni na jednom místě, ale cestují po celém povrchu těla hostitele včetně hlavy a ploutví. Většinou je prozradí dobře viditelné tmavé oči a čilý pohyb. Když s rybou manipulujeme, často z těla odpadnou a můžeme je najít na podložce, na které ryba ležela.
Životní cyklus
Životní cyklus kapřivců je přímý, bez mezihostitele. Parazitují larvy i dospělci. Samička po spáření opustí rybu a naklade vajíčka na vhodný substrát ve vodě (např. na kameny nebo na rostliny). Po nakladení vajíček se opět vrací na rybu. Z vajíček se po 2–8 týdnech líhnou larvy, které aktivně plavou a vyhledávají hostitele. Po přichycení na rybu se několikrát svlékají, rostou a dospívají. Délka celého životního cyklu je závislá na teplotě vody, při optimální teplotě se pohybuje v řádu několika týdnů. Při teplotě nižší než 8 °C se vývoj zastavuje a kapřivci přežívají chladné období na rybách chráněni vrstvou kožního slizu. Zimu přežívají také vajíčka přichycená na substrátu.
Čím škodí
V rybnících a ve volných vodách infekce obvykle vrcholí v létě a začátkem podzimu. Závažnost infekce závisí na velikosti ryby a na počtu přichycených parazitů. Pro plůdek může být nebezpečné už napadení několika kapřivci, velké ryby mohou být hostiteli i stovek jedinců. S takto silným napadením se však v praxi setkáváme jen výjimečně, kapřivce nalezené na jedné rybě obvykle spočítáme na prstech jedné ruky. Kapřivci však neškodí jen sáním tělních tekutin. Otevřené ranky v kůži se mohou infikovat viry, bakteriemi nebo plísněmi přítomnými ve vodě. Bylo také prokázáno, že kapřivci mohou přenášet z ryby na rybu některá virová onemocnění, například puchýřnatost, jarní virémii a pravděpodobně i edémovou (spavou) nemoc (CEVD).
S kapřivci se výjimečně můžeme setkat i v chovech akvarijních ryb. Do akvária se obvykle dostanou s nově přivezenými rybami, s rostlinami nebo s živou potravou. Pro akvarijní ryby mohou být velmi nebezpeční, protože většina z chovaných druhů nedosahuje velkých rozměrů, a i několik kapřivců je může vážně poškodit.
Dají se zlikvidovat?
Kapřivce přichycené na rybách je možné odstranit léčebnými koupelemi. Vajíčka a vývojová stádia v rybnících lze zlikvidovat vypuštěním nádrže a vysušením dna. U ryb v rybnících a ve volných vodách se však léčba většinou neprovádí, protože kapřivci u nich jen málokdy způsobují vážné problémy. Pokud se setkáme s kapřivci v chovu akvarijních ryb, je vhodné ryby přeléčit, vyčistit nádrž a filtr a vyměnit nebo vydezinfikovat substrát.
