Představujeme revír měsíce Labe 6-7 a Labe 4-5 – 441 023 a 441 022

Jan Nejedlý
25. Červenec 2026
0 Lajků
Představujeme revír měsíce Labe 6-7 a Labe 4-5 – 441 023 a 441 022

Text a foto: Jan Nejedlý

Červen je měsíc protkaný mnoha zajímavými daty, která jsou důležitá pro celou společnost. Základní rybářskou metou je 16. červen a zahájení sezóny lovu dravců. Pro ostatní to je například blížící se konec školního roku nebo nástup hlavní dovolenkové sezóny, což s sebou ostatně přináší i zvýšení návštěvnosti revírů a rybářské aktivity obecně.

Šestý měsíc má ten primát, že se stává bránou do léta. Pravdou je, že teplotní výkyvy posledních let vedou mnohdy k závěru, že v červnu už léto bylo a uvidí se, co bude následovat. Více než potřeba dobře se na rybářskou výpravu ošatit je rozhodování o vhodném načasování, volbě pokrývky hlavy a použití dostatečného faktoru opalovacího krému.

Červnové putování tentokrát upře naše pohledy a zájem na revíry Severočeského územního svazu, a to úseky pod hradem Střekov, jejichž dělicím bodem je stavba Masarykova zdymadla.

Revír Labe 6-7 údolní nádrž Střekov je dlouhý 13 kilometrů a má rozlohu 240 hektarů. Řeka teče údolím, které na začátku revíru rámuje „Brána Čech – Porta Bohemica“ a má díky Střekovskému vodnímu dílu charakter klidné vody údolní nádrže.

Pohled na konec revíru 6-7 pod hradem Střekov
Pohled na konec revíru 6-7 pod hradem Střekov

Navazující revír Labe 4-5 pod zdymadlem je dlouhý 15 kilometrů o ploše 165 hektarů. Řeka teď už bez omezení prostupuje městem Ústí nad Labem, míjí levobřežní přístavní háfny a končí až u obce Přerov. Řeka je v celé délce o něco užší, s částečnou regulací břehů hlavně ve městě. Údolí se především na pravém otvírá a absence překážek nabízí výrazně proudnější charakter a jen občasné ouplavy.

Představované lokality jsou typickým příkladem rozdílnosti charakteru vodního toku nad a pod příčnou překážkou, kterou je v tomto případě Masarykovo zdymadlo pod Střekovským hradem.

Bližší podmínky výkonu rybářského práva a některá omezení jsou popsány v popisech revírů, které naleznete na všech mediálních výstupech Českého rybářského svazu.

Historické okénko

Charakter toku Labe se výrazně proměnil právě výstavbou vodního díla Střekov, které bylo vybudované v letech 1923 až 1936. Funkcionalistickou podobu má na svědomí architekt František Vahala, kterému se i přes rozsah stavby podařilo toto dílo elegantně umístit do romantického údolí řeky pod hradem. Dnes se stále jedná o poslední vybudovaný plavební stupeň na řece Labe předtím, než řeka opustí naše území. Na vodním díle je vybudovaný rybí přechod s možností nahlédnout přímo do dění pod hladinou a sledovat snahu ryb při putování.

Pohled na úsek před jedinými mosty na revíru 4-5
Pohled na úsek před jedinými mosty na revíru 4-5

Pár zajímavostí z okolí

Jak už jsem zmínil, dnes se pohybujeme v okolí Ústí nad Labem, které bylo založeno jako královské město už ve 13. století, pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II. Leží na soutoku řek Labe a Bílina. Původní význam mělo především jeho umístění na důležité obchodní stezce z Čech do Saska.

V 19. století zažívalo město zlatou éru průmyslové revoluce, ve 20. století se z něho stalo především „uhelné srdce republiky“. Naštěstí je dnes vliv průmyslu omezen a opět se naplno využívá zasazení města do romantického labského údolí. Od roku 1991 zde sídlí dynamicky se rozvíjející univerzita J. E. Purkyně.

Hrad Střekov, který se tyčí nad pravým břehem Labe na temné, téměř 100 metrů vysoké trachytové skále, byl založen ve 14. století k ochraně zmíněné obchodní stezky a je jednou z nejimpozantnějších památek v Českém Středohoří. Stal se inspirací umělců jako Richard Wágner, Johann Wolfgang von Goethe nebo Karel Hynek Mácha.

Podél břehů se nacházejí menší malebné obce a mnoho dalších zajímavostí, které stojí za povšimnutí – ať už samostatně nebo při příjezdu k vodě s rybářským náčiním.

V úseku 6-7 můžeme vybrat například na levém břehu obec Litochovice s výhledy do labského kaňonu a Bránu do Čech (Porta Bohemica), na pravém břehu obec Libochovany s původně středověkou tvrzí a dnes soukromým zámkem, a také tříkřížový vrch (Kalvárie) i kamenolom.

V úseku 4-5 máme na výběr například levobřežní Povrly s původním areálem závodu na zpracování mědi, Kozím vrchem a stále funkčním přívozem. Na pravém břehu můžeme zabloudit do obce Malé Březno s železniční zastávkou a Zubrnickou lokálkou nebo Velké Březno s nádherným zámkem hraběte Karla Chotka z poloviny 19. století a také pivovarem (Březňák).

Pohled po proudu na konci úseku 4-5
Pohled po proudu na konci úseku 4-5

Něco o přístupnosti revírů

Přístupnost revírů je mírně omezena tvarem a charakterem údolí, do kterého jsou podél řeky umístěny hlavní silniční a železniční tahy.

Na levém břehu je přístup k vodě s technikou potřeba pohledat. Možnosti jsou v rámci vybavenosti obcí (stavby, přívozy, lodní přístaviště atd.), která se vměstná mezi komunikaci a řeku. Nebo se využije několika přístupů k řece pod hlavní komunikaci především v úseku 4-5.

Pravý břeh je na tom o něco lépe, ustupující údolí a umístění komunikace dále od břehu nebo zástavba obcí nabízí lepší přístupnost řeky i přes omezení výstavbou podél břehů především v úseku 6-7.

Části rybářské společnosti, která je sportovněji založena, nabízí údolí řeky možnost využít Labské cyklostezky, která vede poměrně blízko podél řeky v obou úsecích a vynechává jen úsek mezi železničními zastávkami Valtířov a Velké Březno.

Vzhledem k omezením, která souvisejí s využitím některých částí břehů, je velice zajímavou možností lov z lodi. Ten je na obou revírech povolen.

Pro Střekov je přístup k vodě možný například v Litochovicích na levém břehu nebo na pravém břehu v Libochovanech nebo Církvicích. Pro úsek pod Střekovem je pro větší plavidla vhodný kemp Valtířov nebo sjezdy v Neštěmicích na levém břehu či Svádově na pravém břehu.

Pro návštěvníky krásného labského údolí v okolí Ústí nad Labem je přichystáno velké množství sportovních i kulturních lákadel. Pro rybáře je zde k rozluštění kvíz v podobě hádanky, jak na rozdílných charakterech toku přelstít jeho rybí obyvatele.

Přeji vám štěstí při rybářském luštění a dostatek příležitostí k nalezení odpovědi na otázku „jak na ně“.

Petrův zdar!