Učíme se v Třeboni - Volavky na českých vodách – původní obyvatelé i nově příchozí
Text a foto: Petr Svatek
Každý rybář ji zná. Stačí přijít brzy ráno k vodě a na břehu už často stojí tichý lovec s dlouhým zobákem. Volavka popelavá byla po dlouhá desetiletí nejznámějším rybožravým ptákem našich vod.
V posledních letech se k ní ale přidala i její nápadně bílá příbuzná – volavka bílá. Proč se u nás najednou objevuje stále častěji a jaký má vliv na ryby v rybnících i na menších vodních tocích?
Starý známý – volavka popelavá
Volavka popelavá patří k původním druhům ptáků na území České republiky. Naši předci ji vídali na rybnících už před staletími a dodnes patří k typickému obrazu rybářské krajiny. Velké rybniční soustavy, mělké zátoky i klidné říční úseky jí poskytují ideální podmínky k lovu. Kdo někdy pozoroval volavku při lovu, ví, jak trpělivý to je predátor. Dokáže dlouhé minuty a hodiny nehnutě stát v mělké vodě a čekat. Jakmile se ryba přiblíží, následuje rychlý výpad ostrým zobákem. Kromě ryb loví také žáby, drobné hlodavce nebo hmyz, ryby ale tvoří hlavní část její potravy.
Bílý host z jihu
Ještě před několika desetiletími byla volavka bílá u nás spíše vzácností. Rybáři ji znali hlavně z fotografií nebo z cest do jižnějších částí Evropy. Dnes je ale situace jiná – na mnoha rybnících lze běžně vidět několik jedinců najednou. Hlavním důvodem je růst evropské populace tohoto druhu. Díky ochraně mokřadů a lepším podmínkám v krajině se volavky bílé začaly postupně šířit na sever. Svoji roli hraje také oteplování klimatu, které jim umožňuje přežívat i v oblastech, kde dříve zimy bývaly příliš tvrdé.
Predátor, který rybáře nepotěší
Z pohledu rybníkářů a rybářů jsou volavky často nevítanými hosty. Ryby tvoří základ jejich jídelníčku a při pravidelném výskytu mohou způsobovat citelné ztráty. Největší škody vznikají především na násadách a menších rybách, které jsou pro volavky snadnou kořistí. Na menších potocích a říčkách je jejich lov často ještě výraznější. Volavky si vybírají mělké úseky, kde se shromažďují drobné ryby a plůdek. Kromě ulovených ryb dochází také k poranění těch, které útok přežijí. A na některých malých pstruhových vodách je jejich lov pro populace ryb velmi ohrožující.
Součást života u vody
Ať už je máme rádi, nebo ne, volavky k našim vodám patří. Jsou přirozenými predátory a důležitou součástí mokřadních ekosystémů. Pro rybáře tak představují zvláštní paradox – na jednu stranu konkurenta při lovu ryb, na druhou stranu neodmyslitelný symbol tichých rán u vody. Když dnes stojíme na hrázi rybníka a pozorujeme vedle sebe popelavou i bílou volavku, vidíme vlastně proměnu naší krajiny v přímém přenosu. A také připomínku toho, že život u vody nikdy nestojí na místě.
