Zavodní versus rekreační plavaná

Oba si přece jdou o víkendu zachytat plavanou se splávkem, oba budou provozovat svého koníčka dobrovolně a rádi, oba se na to moc těší.

Dovolím si na následujících řádcích popsat sled událostí a malinko vás vtáhnout do děje. Jeden jde, kam chce, bude chytat, jak chce. Kdyby to náhodou nebralo, klidně si přejde jinam. Druhý MUSÍ chytat podle závodního a soutěžního řádu, tedy podle přesně daných pravidel plavané. Přitom si taky zachytá, ale musí se vypořádat s každou situací. Sedět bude na vylosovaném místě. Kdyby to tam nešlo, přecházet jinam nesmí. Musí prokázat své rybářské umění mezi spoustou dalších velmi dobrých rybářů.

Příprava na víkend

Pondělí: Rekreační rybář jde s naprostým klidem do práce a zatím vůbec nic neřeší. Je mu jedno, kde bude o víkendu chytat, s kým půjde a na jaké ryby, myšlenkami je úplně jinde.

Závodník už cestou do práce žhaví telefon, volá kapitánovi. Objednal jsi tu živou? A určitě budou žížaly? A co velké patentky, potvrdili ti to? A kukly? Volal si někomu? Chytal tam někdo? Jak to teče? A jaké ryby, na co?

Celý den v práci je závodník nervózní, jestli to všechno klapne. Volá dalším členům týmu a zbytečně je znervózňuje otázkami na krmení, živé a průtok řeky. Znovu se v několika dalších telefonátech ujišťuje, že živá tutově klapne a že patentky budou ve formě. Večer doma posté kontroluje, že má připravené mačovky i boloňky, na navijácích namotané nové vlasce, a že to na té vodě, kam jedou závodit, určitě nebude o ouklejích, tak proč s sebou tahat biče. Usíná velmi neklidně.

Úterý: Rekreační rybář jde opět s naprostým klidem do práce. Opět víkend vůbec neřeší.

Závodník zase cestou do práce žhaví mobil a snaží se zjistit, jak to vypadá s živou. Do oběda s ním nic není, potom volá kapitán. Nebudou žížaly, je sucho a prostě nejsou. Sakra, liga je na Labi, tam je to o cejnech. Kde sehnat žížaly?

Ve zbytku pracovního dne proběhne další stovka telefonátů všude možně, bohužel s výsledkem nula, závodník a jeho tým je stále bez žížal. Cesta domů z práce je tichá a smutná. Večer další telefon, volá kapitán. Sehnal od kámoše kousek za Mělníkem hnojiště, kde se dají nějaké hnojky nasbírat. Zítra po práci sraz tam. Hurá, dobrá zpráva, usíná se hned lépe.

Středa: Rekreační rybář jde do práce zase s radostí, láme se týden a o víkendu jde chytat, paráda.

Závodník se nemůže dočkat konce pracovní doby. Sviští jako s raketovým pohonem na domluvené hnojiště, radary neradary. Hodina práce, boty silně zahnojené, ruce špinavé, ale úsměv na rtech. Máme žížaly! Velmi silný oddych. Doma sice od drahé polovičky moc pochválený není, ale to vůbec nevadí. Hlavně že to klaplo. Tentokrát se mu usíná dobře (jen jestli jsem ty žížaly dobře zavřel, aby mi nevylezly).

Čtvrtek: Rekreační rybář cestou do práce zapřemýšlí, kam by se dalo jet o víkendu na plavačku. Polovinu pracovní doby stráví hledáním a prohlížením internetu s počasím a průtoky řek, až je konečně spokojen. Zavolá kámošovi, jestli by s ním nechtěl jet. Hotovo.

Závodník opět žhaví mobil a zjišťuje všechny dostupné informace. A sakra, zpomalil se průtok, Labe skoro neteče. Musí tedy radši přibalit i děličku a biče. Živá klapne, ráno ji přivezou rovnou do sektoru. Tam už pár konkurenčních týmů chytá. Jdou malí skaláci, občas plotička, velcí cejni zatím ne. Závodník a jeho tým tedy musí překopat cejnové krmení, vzít s sebou i jiné varianty. Pracovní doba se pomalu vleče… Doma závodník naposledy zkontroluje všechny důležité věci. Doplní bročky, splávky, gumy do praků. Lepidla na červíky, síta, náhradní anténky, holínky, rozprašovače… a další milion nezbytných zbytečností. Rychlé dovázání pár návazců do forpasovníku, aby bylo kam sáhnout. Usíná hodně po půlnoci s mnoha otazníky v hlavě.

Poslední pracovní den

Pátek: Rekreační rybář se těší, až skončí pracovní doba a on se doma podívá, jak je na tom vlastně jeho plavačkový klacík, jestli má vůbec nějaký splávek. Cestou domů se ještě musí stavit v rybářských potřebách pro krabičku červíků a pytlík krmení. Je spokojený, prodavač v rybařině mu vychválil a prodal tutově to nejlepší krmení na tuhle dobu, tak to si určitě zachytá. Však se zítra ryby těšte!

Závodník si vzal na pátek dovolenou. Ráno má sraz na závodním úseku s ostatními kolegy z týmu. Takže budíček na pátou, rychle zabalit a připravit všechny potřebné věci, poslední kontrola. Má bednu, náhradní nožičky, deštník nad živou, stolky, tři vezírky, dvě podběrákové hlavy, dvě tyčky k nim, deset kyblíků, část krmení, pouzdro s matchovkami, pouzdro s biči, pouzdro s boloňkami, síta, praky, krabice se splávky, tašku s plavačkovou bižuterií, tašku s krabičkami na živou. Z mrazáku musí do chladicího boxu nacpat namražené vložky, rychle doplnit náhradní trojnožky, ručník, polary, čepici, a balík s minerálkami. Snad je to všechno. Nahází to do auta, poslední kontrola dokladů, povolenky a průkazu, a hurá za kluky na povinný trénink.

U vody to už žije. Většina kolegů z týmu míchá krmení. Závodník se s nimi pozdraví, rychle se zaregistruje u pořadatele, do povolenky zapíše číslo revíru a šup, jde se makat.

Mezitím dorazila živá nástraha. Závodník musí prosypat červíky krupicí, rozjet je, rozdělit, kukly vyprat a část vrátit do lednice. Namočit krmení, protáhnout sítem a rozjeté červíky rozdělit na dnešní trénink, druhou část uklidit do chladicího boxu. Patentky opatrně přebalit do nových novin.

Mezitím kapitán vylosuje podle losovací tabulky místa na trénink. Celý tým tam přejíždí a vybaluje všechny potřebné věci. Hodina a půl přípravy a pět hodin poctivé dřiny nese ovoce. Domlouvá se taktika na zítřejší závod, jednoznačně se potvrzuje krmení a upřesňují se podrobnosti s voděním a spodním bročkem.

Víkend začíná

Sobota: Rekreační rybář se svým kamarádem vyrážejí na ryby. Nic neřeší, nepřemýšlí o krmení, nástrahách, prostě sedají na první hezké místo, kde se dá dobře nahazovat s matchovkou. Nějak rozmíchají v kyblíku od latexu krmení s vodou, uplácají z něj koule, a nahází je do vody. Povídají si, neřeší vyváženost splávku, neměří hloubku. Sice jim polovina krmení uplavala a chytají v úplně jiné lajně, než kam se snažili naházet krmení, ale vůbec jim to nevadí. Občas se nepovede nához, splávek se smotá s broky, na vlasci se udělal uzlík, ale co.  A že to moc nebere, jim taky nevadí. Hlavně že je hezky. Vykouklo sluníčko, které jim svítí do očí, a tak se rozhodli, že se přemístí kousek dál pod vysoké stromy, kde se dá v pohodě nahazovat.

Závodníkům začíná závod. Nemůžou si přesednout, nemůžou odejít ze sektoru. Prostě musí zachytat. Poslední týmová porada. Los jim celkem přeje, dá se slušně zabodovat, a tak jdou do sektorů. Zdraví se se soupeři, jde se na to. Krmení je namícháno, živá je připravená v předepsaných krabičkách, zatím do kontroly v chladicím boxu.

Přichází signál „příprava“. Závodník si všechny věci kromě živé a krmení překládá do sektoru. Hlavně dobře upevnit nožičky na bedně a zkontrolovat větve a trávu kolem sebe a za sebou, škoda o to trhat návazce. Rozložení připravených prutů ze včerejška je otázkou chvilky.

Mezitím pískli signál „kontrola krmení“, závodník rychle dosype patentku do měrných misek a už je tu rozhodčí. Vše v pohodě, krmení i živou si bere k sobě do sektoru. Živou rozsypává z krabiček a rozmisťuje si ji na stolek do prostornějších misek. Hlavně musí být všechno ve stínu.

Přichází asi ta nejdůležitější věc v přípravě, čtení vody. Závodník přemýšlí: Jak daleko budu chytat? Jaké tam je dno?

A hlavně musí najít a odhalit všechny vázky a možné překážky, o které by mohl ztratit rybu. Jeho kolegové už měří hloubku a zřejmě si našli hranu koryta, protože jsou skoro ve stejné lajně. Závodník se snaží najít nějakou jinou dírku, překážku nebo prohlubeň, ale nenachází. Budou tedy všichni v jedné lajně, takže bude rozhodovat přesnost krmení a rychlost.  Naměřenou hloubku si závodník označuje a přenáší přes měrné vidličky na všechny pruty. Ještě rychle namačkat pár kuliček na krmení. Čas letí jako šílený, už se píská další signál, „krmení“.

Koule létají do vody, s prakem je na tom závodník celkem slušně, a jak tak kouká, jsou téměř všichni skoro v jedné lajně. Jen forhond a další dva vsázejí na děličku. Přichází další signál, „závod“.

Závodník si popřeje s kolegy hodně štěstí, bere do ruky první klacík, který mu včera dobře šlapal, a nahazuje. První proplavání, nic…Nevadí, včera přišla první ryba až po dvaceti minutách. Soustředí se a prošvihává první záběr. V duchu si nadává, rychle připichuje na háček dva hnojáčky a zavírá je pinkou. Tentokrát je záběr delší a poctivější, opatrně podebírá prvního cejnka. Začíná ho to bavit, adrenalin funguje, a tak se soustředí, nespouští oči ze splávku…

Výsledek porovnání

Vůbec mi nešlo o zviditelnění registrovaného závodníka, rybolovného způsobu, nebo o to, abych se snad nad někým povyšoval. Ani není důležité, jak to dopadlo. Jestli vás to zajímá, žížaly tenkrát opravdu zafungovaly a udělali jsme velmi pěknou čtyřku, na bednu chyběla snad jedna, dvě rybičky. Ale to opravdu není důležité.

Hlavní je, že se u vody pobavili oba, rekreační rybář i závodník. Oba přece strávili krásný víkend u vody, oba chytali na plavačku, oba přišli na něco nového, ale každý po svém. A oba se už těší na další víkend.

A vám ostatním jsem snad malinko přiblížil i tu druhou závodnickou stránku rybařiny.

Tak Petrův zdar!