Učíme se ve Vodňanech. Neobvyklé chování ryb aneb Proč kapři skáčou a jak bez trubky troubí?
Text a foto: Ing. Jiří Hronek
Vyskakování kaprů nad hladinu zná každý. Existuje řada teorií, proč se kapři k tomuto chování uchylují. Někteří vědci se dokonce mylně domnívali, že jde o projev radosti ryb. Skutečný důvod je ryze praktický. Kapři vyskakují proto, aby si úderem o hladinu vyčistili žaberní aparát po sběru potravy ve dně.
Ryba obvykle vyskočí napřímo z vody, rozevře skřele a volně padá svisle pozadu zpět do vodního živlu. Někdy skok příliš přetočí. Pokud na hladině pozorujeme vyskakující kapry, znamená to, že ryby sbírají potravu na dně – loví zoobentos. K tomu se přidávají i provazce bublinek, které jsou tvořeny hlavně metanem. Ten vzniká na dně rozkladem organické hmoty v bezkyslíkatém prostředí. Ryby svým rytím uvolňují metan ze dnových kapes. Plyny však mohou k hladině unikat i samovolně a nezřídka tak zmatou číhajícího rybáře. U amurů bylo pozorováno vyskakování za účelem trhání pobřežní vegetace, která čněla nad vodu. Ve zvláštních případech se ryby snaží z vody vyskočit proto, aby unikly před nebezpečím (útok predátorů, přechod tryskového letadla do nadzvukové rychlosti atd.) nebo při toxických hydrochemických vlastnostech vody.
Špuntování
Dalším jevem, se kterým se můžeme setkat na vodní hladině je vytváření tzv. špuntů. Jsou to plovoucí kapří exkrementy obalené sliznatým křehkým střevním výměškem. Na hladině je pozorujeme v teplém letním období při nedostatku přirozené potravy. Hlavní částí špuntů jsou nedokonale strávené obiloviny či jiné krmné směsi, kterými se ryby přikrmují. Ty procházejí v teplé vodě kapřím střevem poměrně rychle. Mívají nižší hustotu, než je voda, takže plavou.
S rybími exkrementy na hladině se můžeme setkat také v případě masivního výskytu sinicového vodního květu, kdy je struktura vhodného zooplanktonu také minimální, nepřikrmuje se a ryby se snaží nedostatek vhodné potravy překlenout konzumací sinic. Nejčastěji jde o exkrementy plevelných ryb, například plotic, perlínů a karasů stříbřitých. Sinice obsahují slizová pouzdra či nadlehčovací měchýřky a po průchodu trávicím traktem zůstávají kompaktně u hladiny.
Řešátkování
Jde o slangový výraz označující pohyb kaprů pod hladinou v kruhových hejnech. Důvodem tohoto zvláštního chování je snaha zvýšit efektivitu příjmu drobného zooplanktonu, zejména buchanek, které se tou dobou drží blíže u hladiny. Kapři se pohybují v kruhu a současně filtrují horní vodu jako houba.
Kulovitá hejna v blízkosti hladiny vytváří také plůdek sumečka černého a amerického. Díky tomu jejich přítomnost v letním období spolehlivě odhalíme.
Troubení
Ryby mají tzv. vaskularizovaná ústa – jejich horní patro je citlivé pro prostup plynů do krevního oběhu. Toho ryby využívají nouzově, když jim ve vodě dochází kyslík. Lapání po dechu nazýváme troubení. Kapři troubí obvykle při poklesu kyslíku pod 0,5 mg/l. Pokud má však kapr poškozené žábry (např. parazity) nebo je nasycen krmivem, troubí již při poklesu kyslíku na 2 mg/l. I když bývá troubení poslední záchranou, mohou v tomto režimu několikahodinového denního lapání po dechu ryby fungovat i delší dobu. Podmínkou přežití obsádky je postupný, nikoli náhlý úbytek kyslíku ve vodě.
