Rybochovné zařízení Pstruží

Místní organizace se odedávna silně orientovala na pstruhové rybářské revíry. Nacházíme se v podhůří Beskyd, kde protéká řeka Ostravice, Čeladenka, Morávka, Mohelnice, Olše a Tyra. Z druhé strany hor Valašska tečou řeky Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva. Toto již napovídá, že jde oblasti pstruhových revírů.

Historie líhně Pstruží

Líheň pro pstruží násady byla vybudována Slezským zemským rybářským spolkem v Ostravě v roce 1947. Na brigády zde jezdili rybáři až z Ostravy. Dokonce zde pracovali brigádně studenti průmyslové školy strojnické z Vítkovic. Bylo zde zřízeno 10 rybníčků, na kterých bylo odchováváno asi 65 000 ks plůdků pstruha obecného do stádia dvouleté násady. Dodnes jsou rybníčky napájeny z umělého náhonu, který v minulosti dodával vodu pro výrobu elektrické energie tehdejší smaltovně. Vedle smaltovny byla místnost s dynamem o výkonu asi 5 kW. Tyto dvě místnosti se staly základem pro vznik rybí líhně. Líheň zpočátku provozovala MO ČRS Ostrava Poruba. V roce 1964 byl nad líhní postaven okál, který sloužil jako byt pro líhňaře. Dne 11. 5. 1987 odkoupil Územní svaz Českého rybářského svazu Praha tuto líheň ve Pstruží dle smlouvy č. 1683/87 za odhadní cenu ve výši 647 797 Kč.

Ke dni 1. 6. 1991 byla uvedená líheň rozhodnutím Rady ČRS Praha pod č. j. 477/91 převedena do vlastnictví místní organizace ČRS Frýdlant nad Ostravicí, která ji provozuje doposud.

Před rokem 1989 líheň podle dostupné dokumentace produkovala na svou dobu poměrně slušné množství pstruha potočního od plůdku z vlastního výtěru až po dvouleté ryby. Generační ryby se lovily v místím toku řeky Ostravice a Čeladenky.

Po roce 1989 bylo toto rybochovné zařízení bezplatně převedeno do majetku ČRS MO Frýdlant nad Ostravicí. Produkce ryb se však celkově začala snižovat, vše pomalu chátralo a upadalo. Investice do rekonstrukce a údržby areálu se téměř zastavily. Jedinou větší investicí bylo vybudování zcela nových sádek v roce 2017 za podpory Evropské unie a ÚS ČRS pro severní Moravu a Slezsko.

Nový restart a budoucnost

Po roce 2022 jsme jako nově zvolený výbor areál převzali v celkově zuboženém stavu. Odchov byl omezen pouze na pstruha duhového. Plůdek se nakupoval ve stádiu čtvrtročka. Náhony zanesené, příkopové rybníčky byly zarostlé náletovými stromy, rybníky zabahněné, budova v dezolátním stavu.

Po opadnutí euforie jsme pochopili, že se bez odborné pomoci neobejdeme. Jeden z opravdových nadšenců byl kolega a zároveň rybářský technik z ÚS ČRS Jakub Vávra, který nám pomohl nastavit priority v chovu ryb, celkovou koncepci a z ní vyplývající ekonomiku provozu.

Nejprve jsme vyčistili tzv. staré sádky od travin, náletů. Dnes slouží ke krátkodobému přechovávání ryb připravených na distribuci. Dále následovala veliká přírodní sádka (kanál), ve které se nacházely již celkem vzrostlé stromy. O této sádce se říkalo, že se v ní rybám nikdy nedařilo. Dnes tam chováme 2500 kg dvouletého pstruha obecného pro vysazení do řek pro rybáře. Další léta jsme postupně zprovozňovali šest přírodních příkopových rybníčků. Dnes v těchto rybníčcích držíme generačního lipana a lipana ve stádiu ročka. Na nových sádkách, což je šest kanálů rozčleněných na větší a menší, máme generační ryby pstruha obecného (cca 500 ks) a pstruha duhového (cca 180 ks). Na zbývajících kanálech odchováváme do stádia čtvrtročka pstruha obecného (cca 40 000 ks) a čtvrtročka pstruha duhového (cca 70 000 ks). Areál disponuje dvěma rybníky. Na tzv. Velkém rybníce se odchovává pstruh duhový do tržní velikosti a to v množství cca 20 000 ks. Na menším rybníku, který nazýváme Trojúhelník, odchováváme pstruha duhového, a to v množství cca 5000 ks, rovněž do tržní velikosti. Využíváme staré sádky ke krátkodobému přechovávání ryb k distribuci pro místní organizace a pro drobný prodej.

Líheň a její produkce v dnešní době

Dnes jsme zaměření na chov lososovitých druhů ryb, a to pstruha obecného potočního (Salmo trutta morpha fario), pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a lipana podhorního (Thymallus thymallus). Líheň jako základ každého rybochovného zařízení byla v naprosto zuboženém a zdevastovaném stavu. Z důvodu zrezivělých trubek, kterými již netekla ani voda, jsme udělali nové rozvody vody, což je základ pro chov ryb, a postupnými krůčky jsme si areál zvelebovali. Zdejší rybář, milovník pstruhů a majitel firmy s nerezovou výrobou nám vyrobil nové stojany k odchovným aparátům a samotné aparáty, rovněž pak vložky do žlabů na kulení lipanů.

Dnes se již snažíme produkovat všechna věková stádia ryb – jikry, plůdek, čtvrtročka, ročka i násadu do revírů ve věku dva roky. Do vybraných revírů pak i tříletého pstruha duhového o váze cca 1,5 kg.

Jako první jsme začínali po desetileté pauze v roce 2021 vytírat začátkem října pstruhy obecné – formu potoční, začátkem února navazoval pstruh duhový – jarní forma. Koncem dubna jsme se poprvé seznámili se složitostmi výtěru lipana podhorního. Od výtěru pstruha duhového – podzimní formy jsme z technických důvodů upustili a snažíme se soustředit výhradně na výše uvedené druhy a formy.

Vlastní chyby a nezdary nás donutily některé technologické věci změnit či vylepšit. Máme nové líhňařské aparáty, renovované žlaby, inkubační láhve, vložky do žlabu, tedy vše, co v líhni pro lososovité ryby nesmí chybět a je základem zdárné produkce do budoucna. Hlavním odběratelem je Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko.

Místní organizace spadající pod výše uvedený ÚS ČRS si od nás mohou odvézt jikru v očních bodech, váčkový plůdek či čtvrtročky, které expedujeme v PVC pytlích pod kyslíkovou atmosféru. MO si od nás nakoupené ryby mohou dochovat ve svých menších RZ, nebo je vysazují rovnou do místních toků – revírů, odchovných kapilár. Větší stádia (roček či dvouroček) přímo distribuujeme opět do revírů, a to nejen našeho Územního svazu.

V roce 2024 jsme vyprodukovali cca 700 000 ks jiker pstruha obecného, 400 000 ks jiker pstruha duhového a cca 400 000 ks jiker lipana podhorního.

Závěr

Na tomto rybochovném zařízení pracuji já jako hospodář spolu s naším předsedou Petrem Šochem a samozřejmě nám pomáhá a pomáhala úzká skupinka brigádníků, bez které by to nikdy nešlo. Věnovali mnoho hodin náročné a těžké práce, která s chovem ryb vůbec nesouvisí. To je v dnešní době již vzácné a moc si toho ceníme.

Touto cestou bych jim chtěl poděkovat za odvedenou práci.

Představil jsem vám ve stručnosti naše rybochovné zařízení Pstruží. Tímto čtenáře zároveň zvu k nám. Ochotně a rádi vás provedeme dnes již opět fungujícím areálem.

Za MO ve Frýdlantu nad Ostravicí

hospodář Jan Kaloč