Chytání s marmyškou - 3. díl – Způsoby chytání v pstruhovém pásmu

Na začátku si rozdělíme jednotlivé typy vod klasicky na:

 - pstruhové pásmo

 - lipanové pásmo

 - parmové pásmo

 - cejnové pásmo

Zvlášť probereme lov z lodi na jezerech a přehradách. Problém volby marmyšek budeme postupně řešit při rozboru chytání v každém pásmu.

Při chytání v pstruhovém pásmu – na menších tocích s rychlým proudem – je nenahraditelný prut, který vám dovolí klidně nahazovat v úzkých místech, pod svislými větvemi. Tedy prut krátký, svižný s dostatečně rychlou slabou špičkou.

Podmínky chytání (rychlý proud, hloubka, která ve většině nepřesahuje 1–1,3 m) zužuje možnost výběru, nebo správně řečeno, konkretizuje vaše nároky, a marmyška se volí podle těchto bodů:

 - způsobu vláčení

 - po proudu

 - proti proudu

 - rychlosti proudu

 - hloubka, ve které prezentujeme nástrahu

 - chuťových zálib ryb v této lokalitě

Jakou marmyšku?

Například za slunečného dne se rozhodneme chytat v místě, kde je hloubka do 30 cm, dno je kamenité, přitom budeme vláčet po proudu, který je dost rychlý. To znamená, že marmyška má být:

- dostatečně zajímavá, aby si jí ryba všimla v rychlém proudu

- ne však příliš nápadná, aby rybu nevyplašila

- taková, aby ji rychle neunášel proud a vy jste měli možnost plynule prochytávat partie u dna

Zvolíme tedy velkou, těžkou a štíhlou olověnou marmyšku či wolframovou „kapku“ střední velikosti. Podle váhy volíme i vlasec 0,10–0,12 mm. Barvu marmyšky lze doporučit nelesklou tmavou a na háček upevnit zelený, černý, hnědý či žlutý molitan nebo malý twister tak, aby nástraha napodobovala chrostíka ve schránce (nebo bez ní), malou vranku nebo něco, co spadlo z větve – housenku, brouka atd.

Jestli si u posledním bodu nejste jisti, rozhodujte podle pravidla, na které musíte pamatovat vždy – rozhlédněte se po okolí, podívejte se pod kameny ve vodě.

Vedení nástrahy

Přiměřeně k marmyšce a podmínkám volíme i způsob vedení nástrahy – krátké, malé poskoky na dně či vysokofrekvenční pocukávání ve střední vrstvě s volným poklesem na dno. Rychlé vláčení pod hladinou se v takových situacích se nijak výrazně neosvědčilo, aspoň u mě.

Pokud pokračujeme s chytáním po proudu (rychlém), ale v hlubokých místech, pochopitelně použijeme těžkou marmyšku. Otázka zní: jakou? Jestli pstruzi nemají nic proti velkým nástrahám, pak štíhlou či kulatou olověnou. Jestli rybám přijde k chuti něco malého, tak jim vyhovte – dejte wolframovou marmyšku stejné váhy, ale menšího rozměru. Co bude dnes platit? Velká olověná nebo menší wolframová? Odpověď zní: zkuste a uvidíte.

Jestli jste se rozhodli ze stejného místa chytat dolů (vláčet proti proudu), tam, kde je malá hloubka a hojnost vodního rostlinstva, zvolte vláčení u hladiny a k tomu střední štíhlou či velkou plochou lehkou marmyšku. Proud ji vynese nahoru při napnutém vlasci a odnese dál při povoleném vlasci. Tak máte možnost během několika minut prochytat slušnou část vodní plochy, a přitom vizuálně kontrolovat pohyb marmyšky, pokud se mezitím mezi rostlinstvem nemihne stín, nástraha nezmizí, prut se neohne... a dál už ten příjemný pocit znáte.

Rychlost proudu

Na závěr si tak můžeme shrnout, že hlavní úlohu při volbě způsobu lovu v pstruhovém pásmu hraje rychlost proudu. Právě té musíme podřídit svůj výběr marmyšek a vhodného vlasce (a náladě ryb, samozřejmě). Velkou výhodou je, že proud při tomto způsobu lovu udělá hodně práce při lovu s marmyškou za nás, jen je třeba rozumně využít možnosti, které nabízí.